V pasti: Barcelona

Zatímco jednička byla docela pecka s pečlivě budovanou atmosférou, tak tento počin byl vedle, jak ta jedle. Prakticky nic nedávalo smysl, napětí téměř nulové, nudné a zoufale zmatené. Herci toho moc nepředvedli a místy jejich chování popíralo vše, co se v prvním snímku jasně stanovilo jako pravidlo pro přežití. Navíc jsem se těšila alespoň na jenoho mimozemšťana a místo toho jsem dostala hromadu mimoňů. Odpad nedávám, ale není to tomu daleko. Upřímně, být to ještě o 10 minut delší vypíchnu si obě oči a prorazím ušní bubínky. (30.08.2023)

Konceptuálně ne úplně marný sequel, ale k čemu je koncept, když to ve výsledku dopadlo jako skoro vždycky na Netflixu. Zpracování bez šťávy a energie, postavy by to měly táhnout, ale ani jedna nezaujme. Těšil jsem se alespoň na pěkné záběry z Barcelony, ale ani to město, které narvali do názvu, nedokázali vytěžit. Jedna paní Bier je holt víc než dva Pastorové. (21.07.2023)

Totálny pokles kvality oproti prvej časti. Vizuálne fajn, myšlienka taktiež, no réžia zaostáva a necháva postavy točiť sa v kruhu. A zavŕši to nezmyslený koniec, ktorý nemá ani hlavu a ani pätu. Škoda, pri schopnej réžii to mohlo byť celkom úspešné pokračovanie, ktoré by zvýraznilo aj španielské kvality. (02.09.2023)

Žádné velké překvapení, že americký Bird Box s (na postapo) pracně vystajlovanou a zmejkapovanou Sandrou je tu vysoko v červených, zatímco jeho mladší barcelonský bráška je (momentálně) pod padesát. A není se čemu divit, je to totiž film pomalejší, těžkomyslnější, více psychologizující a méně šablonovitý a divákovi podlézající, což samozřejmě většina obecného lidu neocení. A taky si v něm nehrají na manžele dva chlapi. Na oplátku ovšem film nabízí třeba spoustu skvělých scén z počátku i průběhu "apokalypsy", zajímavý otevřený závěr (zadní vrátka pro pokračování) a už nedlouho po začátku i překvapující jednání hlavní postavy (Sebastián). Silné čtyři. (21.07.2023)

Líbil se mi nápad děj tentokrát sledovat z pohledu záporáka, tedy jednoho z „vyvolených“, kteří mohou nestvůry vidět a po světě se pohybovat bez zakrytých očí, ale naoplátku se stávají členy jakéhosi kultu, který diktuje osvobozovat (odsoudit smrti) co nejvíc přeživších lidí. Aspoň trochu se dostáváme blíž podstatě hrozby, která podle všeho nemá fyzickou formu, nicméně útočí na lidskou psychiku a snaží se s ní účinně manipulovat. Sotva začne být děj dost zajímavý, začne se příliš topit v touze po zadostiučinění, nápravě a jak rychle se rozjel, tak stejně rychle skončil. Podobný námět by si zasloužil delší stopáž a víc obsahové části, než jen jednu misi ve formě cesty na určité místo. Však to jsme už měli v jedničce. (26.07.2023)