Norm Macdonald: Nothing Special
VOD (1)
Obsahy(1)
Ve svém posledním speciálu se Norm Macdonald zamýšlí nad kasiny, kanibalismem, dřív vysloveném přání nebo nad tím, proč máme být připravení na všechno, co život přinese. (Netflix)
Recenze (6)
Je to skôr hromada dad jokeov na pousmiatie, ale tá hrubá forma materiálu a vedomie toho, že je posmrtný, tomu dodáva tak nejak nežný a zmierlivý nádych. Rip Norm už som písal, tak toto je Goodbye. ()
Poslední Zoom call a na shledanou. Norm MacDonald se loučí se svojí kariérou se svým posledním stand-upem (zemřel v září 2021) natočeným pouze přes webcameru za hlubokého covidu. Norm se potácí od vtipu ke vtipu až velmi často narazí na dost vtipnou pointu. I když je MacDonald asi konzervativnější než já, nemůžu mu upřít, jak je sakra vtipný. "Routiny" o kanibalismu a dietologovi nebo o prohrávání peněz v indiánských kasínech jsou prostě geniální. Asi problém současné "edgy" komedie je ten, že stand-upy jsou z půlky o tom, co komici "nemůžou říct" a z druhé půlky jen opakování provařených vtipů. Namísto skutečných vtipů je v nich převážně jen stěžování (například poslední Dave Chappell v Closeru). Když už sakra zabřehnete do urážlivých vod, tak si aspoň nestěžujte, když vás někdo bude kritizovat za vaše názory a frky. Naštěstí se tomu tenhle speciál vyhýbá a Norm s rošťáckým úsměvem řekne i ty nejriskantnější vtipy. Ano, je tu pár "Old man yelling at cloud" vtipů (Vtip, kdy se Normův otec zeptá "Do you have a cock?"), ale naštěstí minimum. Hlavním nedostatkem pro mě je asi finálních dvacet minut, kdy skupina komiků (Conan O'Brian, David Letterman, Adam Sandler, Molly Shannon a David Spade) na Norma vzpomíná. Osobně jsem samozřejmě Norma neznal, ale přijde mi to trochu nesedící skončit na tak smutnou pohřební notu. Přišlo mi to, že je to více udělané pro ty komiky, kteří tam přišli vzpomínat a ne moc pro diváky. Poděkoval bych freudovských psychologům za "I don't want to suck my mother's tits" a to je vše. ()
Je ťažké hodnotiť posledný nášup Macdoaldových "routines" v kontexte iných stand-upov, pretože sa im mnohými okolnosťami vymyká. O to zaujímavejší je Nothing Special vhľad do Macdonaldovej metódy. Je fascinujúce sledovať ho pri performance bez divákov, pri ktorej však matematicky presne počíta s ich reakciami, a ukazuje tak, že jeho by-the-way, otrávený rozprávačský štýl je výsledkom až vedeckého prístupu k humoru. Nie nadarmo bol Norm nazývaný aj a comedian's comedian. Je to krásna a adekvátna rozlúčka s komikom, ktorá sa zaobíde bez tearjerker momentov, ale i bez ponôs na to, aké to majú komici v dnešnej dobe ťažké. (čum, Chappelle, a uč sa) ::: Prílepok ku samotnému "stand-upu" je až hrozivo nudný, nezaujímavý a patetický, čo je naozaj až hriech – pri tej zostave, ktorá sa tam zišla. Mám pocit, že diskusia by Macdonaldovi radosť neurobila. Hodnotím teda bez prihliadania na ňu. ()
Krásný prekvapko, ze ještě vznikl nevidenej materiál. Závěrečný vzpomínání bylo krásný gesto a respekt k maestrovi svého kumštu. ()
Jasně, dělat stand-up bez audience je hard. Některý bity se tak mohly zdát slabší, než ve skutečnosti jsou. Nicméně 90% materiálu lze slyšet v Normových setech před koronou a všechno "killed". I proto bylo lehce úsměvný slyšet je potom debatovat jeho materiál. Já jsem osobně rád, že byl schopnej dát nám fanouškům tenhle farewell. Norm bude mít vždy special place in my heart. RIP the funniest man no longer alive. ()