Propad do temnot

Vypravěčův úvod dokázal celkem obstojně navnadit, ale popravdě řečeno, jak může zaujmout "horor" o zubní víle s porcelánovou maskou, co se mstí a vraždí ve tmě? Některé momenty (např. na policejní stanici) nebyly nejhorší, avšak i to nejlepší zpracování by si, s prominutím, rozbíjelo držku o patetický příběh. A hláška "stay in the light" se mi víc líbila v alespoň béčkovém scífku Pitch Black. (31.01.2004)

Asi chápu všechny ty námitky a výhrady proti tomuhle filmu, jenže jak se dívám okolo, jsem jeden z mála, co se u něj vážně bavil. Darkness Falls má slušný spád, hodně krátkou stopáž a místy funkční napětí (začátek je dokonce výborný a rozhodně navnadí). A i přesto, že zoubková víla je plně digitální, její ksicht se rozhodně povedl (hold Stan Winston no...). Kašlete na scénář, serte na kameru - tohle je prostě "fun without brain" a jako jednohubka funguje zcela sebejistě. (19.01.2013)

V úleku při pádu, o noční stolek vyrazil si dva zuby a pak zhasla stolní lampička. Brblaje nadával jen tak napůl oteklé huby, za zadkem stála mu víla Zubnička. Blbá básnička? Hele, nebyl to pokus o oduševnělou poezii, jen tematická snaha o to, jak uvést dojmy z Darkness Falls. Skrze poměrně zdařilou úvodní sekvenci ždímající maximum z linie střih-zvuk-tma, láme se záhy tenhle bububu-film do silně přetaktované duchařiny s přespřílišnou porcí lekaček, skřeků a šumů. Jonathan Liebesman splácal (v těžkopádném a křečovitém přechodu mezi scénářem a realizací) dohromady vlivy té záplavy asijských démonovek s typicky americkou meinstreamovostí a výsledek je tak někde na pomezí zmatenějšího, jednoduššího Jeepers Creepers. Dětsky naivní povídačka o paradentální „zoubkové víle“ sama o sobě může působit stupidně a pateticky (možná až tak stupidně, jako je pitomoučké spodobnění „démona“ samotného), ale jisté devizy tenhle námět měl (vždyť se tmou si můžete pohrávat jako impresionista se štětcem, pokud pro ni máte cit), proto škoda tak špatné, neukočírované realizace. Dokonce tomu všemu nepomáhá ani hudba Briana Tylera, která je, stejně jako zběsilý střih a klipovitá kamera, využita dost nešetrně, natož jistý něžný půvab Emmy Caulfield (s prokreslením charakterů postav se tady všeobecně moc nehašteřilo). A pak ještě to finále anále rektále, to už raděj ponechám gentlemansky bez dalšího barvitého komentáře. Tudíž pro mě zklamání - byť jsem nic nečekal, ještě sem byl oloupen o 85 minut čistého času, jenžto bych kreativně využil k zachrápání u teleshopingu. Sorry boys, girls & demons! [3/10] (10.08.2008)

V městečku Darkness Falls se vypráví tento příběh: Když dítěti vypadne poslední mléčný zub, přijde si pro něj tajemná "Zubnička" (čarodějnice, kterou před mnoha lety obyvatelé Darkness Falls nepravdivě obvinili a upálili) a vymění jej za zlatou minci. Dítě se nesmí na čarodějnici ani podívat, jinak se stanou hrozné věci. I Kyle tento příběh mockrát slyšel, a když onen okamžik nastal, nečekaně pohlédl čarodějnici do tváře. Rozzuřená čarodějnice ale neublíží jemu, ale zabije jeho matku. *blik* O 10 let později se Kyle vrací do svého rodného města, aby pomohl zachránit bratra své dětské lásky. A spolu s celým městečkem bojovat (a jednou pro vždy) zničit čarodějnici ... První dvě třetiny filmu jsou super, pečlivě budované napětí - kdy neviděné (ale slyšené) vystraší mnohem víc. Ale v poslední třetině se film změní ve zmatenou jízdu, kdy chvilku netušíte kdo je vlastně čarodějnice a kdo ne (dělám si srandu, čarodějka je jen jedna). Samotné finále filmu (vlastně celá majáková scéna) je už úplně ujetá - doporučuju vypnout televizi tak 20 minut před koncem a nenechat si pokazit dojem z celého filmu... (14.08.2008)

Zubní víla, to je čistič, hlídejte si hlavní jistič! Kromě zvuku není jediný aspekt, kterým by záhrobní aktivity nasrané wire-fu dentistky mohly zaujmout a mně nejde na třetí stoličky, jak se na tak malém časovém prostoru mohou objevit i několikaminutové naprosto hluché pasáže. Liebesman je mlíčňák.. (04.03.2024)