Vincent, François, Paul a ti druzí...

Poetické vyjádření všedního života se skrývá pod tímto titulem, včetně všech radostí, všedností a krizí. Vše však zastřešuje společný prvek a tím je přátelství. Přestože i přátelství prochází krizí, je to stále hodnota, která má zasadní význam. Film dokáže zobrazit život bez patosu, jednoduše tak, jak plyne. A to je velmi náročné téma a Sautetovi se toto dílko vskutku zdařilo. Rozhodně stojí za zmínku hvězdné obsazení... (12.07.2011)

Melancholický příběh bez začátku i konce o partičce starých kamarádů, která čelí nejen krizi středního věku, ale i kariérním, tvůrčím, ideovým a vztahovým zásekům. Šarmantní Vincent (tradičně skvělý Yves Montand) čelí bankrotu a má problémy s manželkou a milenkou, protivný doktor François (Michel Piccoli) má problémy s doktořinou a s manželkou, mladý boxer Jean (Gérard Depardieu) má problémy s boxem a přítelkyní a zádumčivý spisovatel Paul (můj oblíbený Serge Reggiani) sice nemá problém se ženskými, ale nedaří se mu psát. Ti všichni se scházejí a rozcházejí, ryjí do sebe přátelsky i méně přátelsky, podpírají se i strkají a každý je svým způsobem bezradný. C'est la vie… (17.08.2015)

Což o to, Vincent a spol se sledovat dá. Otázka spíš je, jak si ten čas zpětně obhájit, protože i když už jsem pochopitelně viděl nespočet horších filmů, v rámci svého žánru a námětu je to čistokrevný průměr a nebál bych se říct i lehce nezáživný podprůměr. Jsou filmy, které se vám vykouří z hlavy po pár dnech a Vincent patří spíš k těm, na jejichž příběh a hrdiny zapomenete po pár hodinách. Maximálně si vybavíte, když zahlédnete titul někde v televizním programu, že v něm hrál Montand, Piccoli a Depardieu, pohříchu ale tyhle slavné postavy francouzské kinematografie máte zafixované s jinými rolemi a jejich hrdiny a skutky ze Sautetova filmu máte dokonale vytěsněné z paměti. Podobný typ filmařiny svádí k nadhodnocování už kvůli přítomnosti hvězd a taky vzhledem k žánrové škatulce filmu s uměleckým záměrem - v komerční části kinematografie by diváci byli nejspíš nemilosrdnější. Vincent a spol je snímek o krizi středního věku a o přátelství, ale takových se i v rámci francouzské kinematografie objevila přehršel a většina jich měla výraznější zápletku a charismatičtější postavy. Můj dojem osciluje někde mezi dvěma a třemi hvězdičkami, ale podle svého obvyklého postupu se u filmu v červeném poli přikloním k nižšímu hodnocení už proto, že tři hvězdičky ode mě obvykle dostávají filmy, které můžu vidět opakovaně a k Vincentovi se už vážně vracet nechci. Celkový dojem: 45 %. (24.05.2014)

Dobře odvyprávěné výseče ze životů tří ze čtyř hlavních aktérů, jeden byl po celou dobu upozaděný a dostával nepoměrně méně prostoru. Neděje se jim nic mimořádného, řeší relativně všední problémy. Osobně mě nejvíc zaujalo, kde všude a jak moc se tehdy kouřilo. Kvůli tomu ale tehdy tenhle film jistě nevzniknul. Mohly se v něm poznat milióny lidí v kapitalistických zemích, byl to film o nich obsazený charismatickými herci a krásnými herečkami. A jinak? Fakt nevím... (08.02.2020)

Po dokonalých "Nelly a monsieur Arnaud" a "Un Coeur en hiver" byl pro mne tento film asi až moc melodramatický... Jak říká klasik, nostalgie je stesk po něčem, co jsme nikdy neměli. Možná proto mi scény rodinných oslav, kde místo dialogů slyšíme jen úryvky hovorů a celé je to podbarveno hudbou, připadaly občas nepravdivé. Přesto je Sautetova poezie všedního života přítomna.... A já si nikdy nemyslel, že mohu být dojat při scéně zápasu v boxu. (05.02.2011)