Vincent, François, Paul a ti druzí...

Žánrové zařazení nemožné. Setkávání přátel na venkově mi trochu připomnělo Woodyho Sex noci svatojánské. O sex ale ve filmu jde jen vzdáleně. Dlouho budete čekat, až se o Depardiem (zvláštní slyšet ho s hlasem Ondřeje Vetchého) přestane jen mluvit jako o boxerovi a začne opravdu tlouct. Do hloubky jsem ale u tohoto filmu nepronikl. (21.09.2014)

Realistické vzťahové a osobné problémy vyššej strednej triedy, stretávajúcej sa na letných piknikoch, v kaviarňach, baroch a iných spoločných akciách nikdy netvorili prioritnú oblasť osobného filmového interesu. Na druhej strane hercov Piccoliho či Depardieua mám zafixovaných ako tých, čo sa v priebehu kariéry nebránili rôznym experimentom a artom. Žiadne umelecké hody to však v tomto prípade neboli. Skôr s dobou zastaraný, tradičnejší kus. Pretože, hoci problémy nevery, neschopnosti dokončiť dielo, či peňažné problémy sú zdanlivo nekonečné, spôsob ich zachytenia v tomto filme sa dá prirovnať k priemeru spisby obdobia literárneho realizmu. Snaha o pravdivé zachytenie životných rozporov sa miesi s útržkami rozhovorov, občasnými vyhroteniami názorov až napokon ústi v upokojujúcom konci. Celé dielo ma odér vznešenej nudy, snaha postihnúť život v celej jeho kráse zloženej z frustrujúcich vzťahových problémov, krízy stredného veku, prchavosti i radosti je zrejmá, no táto snaha má do značnej miery otupené hroty. (18.05.2014)

Dobře odvyprávěné výseče ze životů tří ze čtyř hlavních aktérů, jeden byl po celou dobu upozaděný a dostával nepoměrně méně prostoru. Neděje se jim nic mimořádného, řeší relativně všední problémy. Osobně mě nejvíc zaujalo, kde všude a jak moc se tehdy kouřilo. Kvůli tomu ale tehdy tenhle film jistě nevzniknul. Mohly se v něm poznat milióny lidí v kapitalistických zemích, byl to film o nich obsazený charismatickými herci a krásnými herečkami. A jinak? Fakt nevím... (08.02.2020)

Poetické vyjádření všedního života se skrývá pod tímto titulem, včetně všech radostí, všedností a krizí. Vše však zastřešuje společný prvek a tím je přátelství. Přestože i přátelství prochází krizí, je to stále hodnota, která má zasadní význam. Film dokáže zobrazit život bez patosu, jednoduše tak, jak plyne. A to je velmi náročné téma a Sautetovi se toto dílko vskutku zdařilo. Rozhodně stojí za zmínku hvězdné obsazení... (12.07.2011)

Což o to, Vincent a spol se sledovat dá. Otázka spíš je, jak si ten čas zpětně obhájit, protože i když už jsem pochopitelně viděl nespočet horších filmů, v rámci svého žánru a námětu je to čistokrevný průměr a nebál bych se říct i lehce nezáživný podprůměr. Jsou filmy, které se vám vykouří z hlavy po pár dnech a Vincent patří spíš k těm, na jejichž příběh a hrdiny zapomenete po pár hodinách. Maximálně si vybavíte, když zahlédnete titul někde v televizním programu, že v něm hrál Montand, Piccoli a Depardieu, pohříchu ale tyhle slavné postavy francouzské kinematografie máte zafixované s jinými rolemi a jejich hrdiny a skutky ze Sautetova filmu máte dokonale vytěsněné z paměti. Podobný typ filmařiny svádí k nadhodnocování už kvůli přítomnosti hvězd a taky vzhledem k žánrové škatulce filmu s uměleckým záměrem - v komerční části kinematografie by diváci byli nejspíš nemilosrdnější. Vincent a spol je snímek o krizi středního věku a o přátelství, ale takových se i v rámci francouzské kinematografie objevila přehršel a většina jich měla výraznější zápletku a charismatičtější postavy. Můj dojem osciluje někde mezi dvěma a třemi hvězdičkami, ale podle svého obvyklého postupu se u filmu v červeném poli přikloním k nižšímu hodnocení už proto, že tři hvězdičky ode mě obvykle dostávají filmy, které můžu vidět opakovaně a k Vincentovi se už vážně vracet nechci. Celkový dojem: 45 %. (24.05.2014)