Padlé ženy
-
Magdalene Sisters, The
-
Padlé ženy
Drama
Velká Británie / Irsko, 2002, 119 min
Režie:
Peter MullanHudba:
Craig ArmstrongObsah
-
Írsko, 60-te roky minulého storočia. Dievčatá a ženy, ktoré viedli ľahký život, stali sa obeťami znásilnenia, alebo sú slobodnými matkami, odvádzajú do kláštora . Žiadna z nich však netuší, čo ju čaká za múrmi, kde si má odpykať trest. Tvrdá práca je asi to najmenšie zlo. Musia čeliť despotickému a ponižujúcemu zachádzaniu rádových sestier a najmä matky predstavenej, ktorá tvrdí, že robí všetko pre ich dobro a odvoláva sa na vôľu božiu. Režisér Peter Mullan pozbieral materiál na svoj film v ešte donedávna existujúcich Írskych polepšovniach a sám bol šokovaný z krutých výchovných praktík, o ktorých verejnosť nemala ani tušenia. (oficiální text distributora)
Írsko, 60-te roky minulého storočia. Dievčatá a ženy, ktoré viedli ľahký život, stali sa obeťami znásilnenia, alebo sú slobodnými matkami, odvádzajú do kláštora . Žiadna z nich však netuší, čo ju čaká za múrmi, kde si má odpykať trest. Tvrdá práca je asi to najmenšie zlo. Musia čeliť despotickému a ponižujúcemu zachádzaniu rádových sestier a najmä matky predstavenej, ktorá tvrdí, že robí všetko pre ich dobro a odvoláva sa na vôľu božiu. Režisér Peter Mullan pozbieral materiál na svoj film v ešte donedávna existujúcich Írskych polepšovniach a sám bol šokovaný z krutých výchovných praktík, o ktorých verejnosť nemala ani tušenia. Komentáře uživatelů k filmu (109)
-
Cival
Ok, lidi jsou svině - ale co víc?! Svojí působivost tenhle film má, ale proč dusí své diváky a hlavně co jim chce sdělit? Tyhle drsňárny bez nějaké hlubší myšlenky, které jen šokují a vydírají diváka nekompromisním (a místy značně demagogickým) způsobem mi už lezou krkem. I když uznávám jejich řemeslnné kvality.(2.2.2004)
-
Houdini
Zlatý Lev(21.12.2005)
-
Djkoma
Smutný film o něčem, co se dělo v Irsku 60. let. Ještě smutnější by bylo, kdyby se to dělo stále, protože "uvězňovat" do kláštera někoho nejen proti své vůli, ale prakticky jen ze svých sobeckých důvodů je naprosto nelidské. Hlavně osud dívky, kterou poslali do kláštera, protože ji znásilnil její bratranec (v Irsku je muž hodnotnější než žena?), mi přišel hodně depresivní, i když ostatní dívky na tom nebyly o nic lépe... Je dobře, že se takové filmy točí, aby lidé věděli, co se dělo a aby se pokusili podobné věci zakázat nebo odsoudit. Irsko bylo vždycky zvláštním zemí, chvílemi trochu připomínající o dost východnější země s názory o naprosté zbytečnosti žen a jejich názorů nebo práva na svobodný život. Na druhou stranu je tu možnost, že film je, jak se často stává, spojením tří různých a cizích příběhů žen, které spolu třeba vůbec nesouvisí a ve výsledném dojmu jejich spojení úmyslně hází na církev špínu. Tohle nejde jednoznačně říct, ale osobně si myslím, že se v podobných domem neděly zrovna příjemné věci... Za "podle skutečné události" jsem opravdu rád, ale nejsem si touto jednoznačností úplně jist. Rozhodně zajímavý film, který chvílemi působí dost nepříjemně, ale jehož tři hlavní hrdinky, každá s jiným osudem, působí divácky atraktivně.(5.10.2008)
-
Pohrobek
Výborně natočený film, který umí dosáhnout svého a pracuje s emocemi velmi šikovně. Od začátku skvěle rozvržený příběh, který se dopředu číst rozhodně nedá. Příjemná a přitom naléhavá kamera a pro mě neznámé herecké tváře, které rozhodně nezklamaly. Na druhou stranu by každému mělo být jasné, že se jedná o pohled z těch "nejčernobílejších" a Mullan se svou proticírkevní averzí vůbec netají. Dokonce se nám pokouší podsouvat odmítavý přístup ke "kolektivní" spiritualitě jako takové, což by jen trochu odpovědnější autor rozhodně nemíchal s tak okatě negativními tématy jako je zvůle jednotlivců i instituce v církevním nápravném ústavě. To, co se dělo uvnitř - alespoň podle filmu - netřeba komentovat; z logiky vykreslení postav, jejich "hodnot" a jednotlivých stran (chovankyně x sestry) vyplývá vlastně, že mezi sestrami se to hemžilo necitlivými a nelidskými sadistkami, které se nesnažily o nic jiného, než zcela fyzicky a především duševně ubít lidské osobnosti. K míře pravdivosti tohoto "faktu" se nebudu raději vyjadřovat - klášterů a řeholnic neznám vůbec málo. Zajímavé jsou i počáteční zápletky, kterými jsou naše hrdinky přivedeny do svého vězení - pochopitelně, že byly vybrány ty, při kterých dnešnímu divákovi naskakuje husí kůže a on si říká: "To jsme snad někde v Íránu?". Ta znásilněná ubožačka je geniálně absurdním příkladem, který musí pohnout žlučí snad každému - kde byla její vina? - samozřejmě, že nikde; to bylo prostě hnusné svinstvo, za které měl pořádně pykat někdo úplně jiný! Účinný je i druhý příklad, v němž hraje hlavní roli zřejmě závist, i když v katolickém Irsku šedesátých let byla jakákoliv vyzývavost brána už za hranicí přípustných norem (to nijak nehodnotím, jednoduše to tak bylo a musíme s tím počítat). Funguje i svobodná matka - avšak jen tady a teď. Předmanželský sex - věc dnes morálně neutrální - byl seriózním deliktem, za který "trest" přijít musel (také nehodnotím). Ještě je pak nutno podotknout, že principielně sloužily magdalénské domy jako "nápravné" zařízení pro prostitutky (neříkám, že je prostitutka něco špatného, ale společnosti také moc neprospívá). Co mě úplně dorazilo, bylo zobrazení pokrytectví kněží - dobrá, jasně, že se kupa příkladů najde, ale ten prostředek, jenž tu byl použit?! Když Buñuel pálí ve Viridianě trnovou korunu, říkám si, ty si koleduješ, už se ti někde ohřívá místečko (nadsázka!). Mullan to ale přepálil neskutečně - kam a po čem přišla proměněnná hostie! Jsi prase a demagog!! A církev na ten film reagovat nemusí, protože to není seriózní příspěvek do diskuse, která minimálně v Irsku běží na slušné obrátky!(24.10.2005)
-
AngelAngie
Jeden z nejlepších filmů, který jsem kdy viděla. Herecké výkony jsou bezchybné, jak se režisérovi podařilo zachytit takovou bezbrannost, strach, jak se mu vůbec podařilo, aby mu herci hráli tak, jak mistrovsky hráli, to je mi záhadou, velmi krásnou záhadou, protože tenhle snímek sám o sobě je opravdový skvost. Příběh dle mého nemá chybu a jeho zpracování od kamery až po sebevětší či menší položky, mě opravdu nesmírně velkým způsobem fascinují a jsem hrdá za tenhle film, že byl natočen ..(31.8.2008)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $4,890,878║Tržby Celosvetovo $20,957,001║(13.11.2009)
-
hirnlego
Poměrně výživný snímek, který sice vůbec není dokonalý, ale rozhodně zaujme. Pár až příliš okatých "agitek" (mazlení se s penězi, posmívání ve sprchách,..) versus vcelku umné brnkání na divákovu trpělivost, se kterou musí vydržet bezmocně přihlížet zvěrstvům, která se kdysi nejspíš tu a tam vážně děla (mimochodem: Bernadette a její "netrpěla dost" styl přežívání v tom pekle je sympatický - jen mi k ní moc nesedělo, že by tam vydržela tak dlouho). Pokud se chce divák-masochista nervově odrovnat ještě více, doporučuji zhlédnout společně s tímto. (3,5*)(10.3.2009)
-
kiddo
Podobné filmy nemám ráda, protože mě nutí připustit, že některé jednostranné agitky jsou mi mnohem sympatičtější než jiné, navíc v nich obvykle chybí nějaké výrazné zadostiučinění na záporácích (ideálně v podobě markýze de Sade vtrhnuvšího na promítání "Zvonů od svaté Marie", kde by pustil Poslední pokušení a během projekce by z řad jeptišek znásilnil aspoň polovinu – a to jen proto že druhou by do konce filmu nestihl). „Padlé ženy“ jsou jednostranným obviněním, jehož okázalá démonizace církve mi vředy rozhodně nedělá (asi nebude náhodou, že matku představenou matku představenou hraje stejná herečka, kterou v Robinu Hoodovi žeru jakožto uslintanou čarodějnici), snímek je ale mnohem méně působivý, než být mohl, a to především proto že ona extrémní krutost a absurdita se řine z každého záběru s takovou intenzitou, že v polovině filmu už jsem nebyla schopna ji vnímat. Kde by mohly být „Padlé ženy“ i působivější než takový „Přelet nad kukaččím hnízdem“, tam ztrácejí už kvůli pojetí tématu coby neustálého utlačování a pošlapávání postav; chybí tu možnost vzepřít se, bojovat a prohrát, přičemž právě prohra je to, kvůli čemu jsou podobné filmy tak dechberoucí. PS: Nora-Jane Noone nejenže vyslovuje shit jako šajt ještě svůdněji než v „Pádu do tmy“, ale tady se ukazuje rovnou jako prototyp krásné ženy nečasopisového typu. Tímto si z obdivu k její Bernardette nechávám růst vlasy.(16.8.2008)
-
zputnik
PADLÉ ŽENY (pro mě osobně) patří do té kategorie filmů, u nichž forma výrazně převyšuje obsah. Nemám co vytknout formální stránce - Peter Mullan umí vytvořit atmosféru (viz například úvodní svatební scéna), umí výborně skloubit vizuální stránku se stránkou hudební (Craig Armstrong), dokáže vygradovat scény etc. Co se mu však totálně nepodařilo bylo přesvědčit diváka (či alespoň mně) a nepropadnout přitom tendenčnosti. Nepopírám šílenosti, které se ve filmu udály; nepopírám to, že takhle nějak to mohlo skutečně v některých (či mnohých) případech vypadat. Ale ona tendenčnost a černobílé podání problému nakonec působí značně kontraproduktivně... mnohé zneklidňující, burcující a "do nebe volající" problémy to zbytečně degraduje. Škoda... 3 a 1/2.(24.5.2004)
-
B!shop
Na jednu stranu docela drsny drama ukazujici pomery v sedesatejch letech v Irsku, kde se zenska koukla na chlapa nebo ji znasilnil a uz letela do ustavu k jeptiskam, u kteryho si clovek bude rikat, ze to prece neni mozny. Jenze je, pribeh je podle skutecnejch udalosti. Na druhou stranu si ale zase clovek musi rikat, proc by mel tem zenskejm fandit, jasne, jsou tam nepravem, ale vetsina je jen anonymni a tech par hlavnejsich dela vicemene to samy, co ostatni, takze si je clovek nijak zvlast neoblibi. Jinak ale z toho je trochu citit pokus o novej Prelet nad kukaccim hnizdem, jeptisky se tvari desne mile a hodne a pritom to jsou svine, tech par hlavnejsich zenskejch se snazi nejak utect, akorat nejaka ta propracovana postava, ktera by celej film tahla, tu chybi. Ale rozhodne se jedna o dobre natocenej a skoro neznamejma hercema skvele zahranej film, kterej ma urcite co nabidnout. Slabsi 4*.(28.8.2009)
-
igi B.
Silné a >lidsky< (úmyslně nepíšu >nelidsky< , protože takoví zkrátka mnozí - zvláště mají-li příležitost - lidé prostě jsou) kruté drama. Pozor, tenhle příběh se neodehrál někdy v dávných a temných a bezprávných časech historie, tenhle film je náhledem do reality, panující v kulturní evropské zemi ještě ve druhé polovině dvacátého století! A lhostejno, zda šlo jen o výstřelek, systémové pochybení nebo cílevědomé a společností tolerované ponižování lidské důstojnosti a potlačování v té době již dávno deklarovaných a v moderní civilizaci pojímaných a v zákonech přijímaných lidských práv. Zde konkrétně nějakými pošahanými, zamindrákovanými a citově naprosto otupělými dělnicemi a dělníky na vinici Páně, skrývajícími svou zlobu a bigotnost za víru v Krista a Katolickou církev. Nemyslím si, že by tenhle film měl být (jak se zde domnívají někteří komentující - a nemůžu si pomoct, ale z jejich komentářů je právě cítit notná míra emočního nezvládnutí filmu a pokrytectví...) nějakým jednostranným pohledem a samoúčelnou či černobílou obžalobou církve. Je jen (jak režisérovi věřím!) realistickým ztvárněním konkrétní reality, byť umělecky vyhroceným a pomocí vyhraněné autorské licence! Navíc je filmem natočeným právě ku prospěchu věci vskutku syrově a bez nějakých (k tomu v rámci žánru svádějících) klišé!... Ano, není snadné se dívat na takto vizuálně pojaté ztvárnění lidského utrpení, ale tím je právě Mullanovo dílo působivé a svým způsobem i očištující a varující! - - - - - (Poprvé viděno 31.8.2008 na ČT2, komentář zde jako jedenatřicátý - 1.9.2008)(1.9.2008)
-
canakja
Se mi ta soutěž o největší kozy nelíbila, je přece tradicí namáčet je do lavoru s vodou. Ale jinak jo, jako ženskej tábor to nebylo špatný; a co si budem povídat, disciplína musí bejt. No a kvůli tý troše šikany, která nevydá ani za tejden na vojně, přece irský prádelny zavírat nebudeme. Zajímavý na filmu je to, že ta bezmoc postupem času vyprchává a zůstává jen únava spolu s fascinací po všech stránkách přitažlivou bernadettou(29.12.2010)
-
Dudek
Padlé ženy jsou slabým příběhem se silným námětem. Je škoda, že autoři nám vypravují o tom, jak to bylo v Magdalénských domovech drsné, ale při tom drsnost a síla snímku schází. Vždyť vlastně sledujeme skupinu žen, které hřešily a proto musely být potrestány. Ostatně nejdrsnější na snímku je právě jejich hřích a následně odstrčení rodinou, dokáže však zapůsobit i atmosférou, kterou se sestry snaží lidem ukázat, že v Magdalénských domovech to nebylo tak drsné jak by mělo být. Když už jsme u jeptišek, dokonce se zdá, že ony nejsou zlé a rozhodně jim na padlých ženách záleží, chtějí jim pomoci odčinit jejich hříchy a připravit je zpět na běžný život. Přesto mě však snímek zaujal a to hlavně několika nezapomenutelnými scénami, jako příklad uvedu třeba tu, kde má jedna žena šanci k útěku, přesto jí však nevyužije. Pravá síla však leží na zobrazení vnějšího světa, který je mnohem barevnější a lákavější než ten svět, kde jsou hříšnice nuceny žít. A vrchní sestra byla opravdu skvělá...(19.1.2006)
-
Dadel
Smutné svědectví toho, že zločiny církve neskončily s pálením čarodějnic, ale že přetrvávají do 20. století, kdy stále může dojít náboženský fanatismus dojít tak daleko, že rodiče své vlastní dcery, třeba za to, že se baví s chlapci (coury jedny nemravné) nebo že se nechají někým znásilnit (pokušitelky jedny zkažené), nechají zavřít do nápravného ústavu, kde mají modlitbou a prací dojít po vzoru Máří Magdaleny k vykoupení za své "hříchy" a přitom jen tak mimochodem otročit v prádelně a nechat se terorizovat a bičovat sadistickými jeptiškami. Film je velmi působivý a mnoho scén se vám zadře pod kůži, kdy třeba jsou chovankyně po letech věznění natolik "institucionalizované", že už ani nechtějí utéct a postupně degenerují v podobné svině jako jejich věznitelky. Herecké obsazení je neznámé, ale o to lepší, režie Petera Mullana střídmá, ale o to působivější. Modlete se a pracujte, ovečky, sic vás stihne věčné zatracení! (promiňte, nechal jsem se unést:)(26.8.2005)
-
maxi6
......Drastické vylíčení činnosti katolické církve na bezbranných ženách v jejich irských polepšovnách a prádelnách. Podle některých očitých svědků, byly osudy žen ve filmu vylíčeny o něco mírněji, než bylo doopravdy ve skutečnosti. Sugestivně podané drama stvrzené hereckými výkony, kamerou a šikovně vloženými detailními záběry. Špičkový je velký detail na krvavé oko Bernandetty a v něm uprostřed rohovky odraz mluvící hlavní sestry Bridget. V každém případě Mullan chce a je to jeho hlavní úkol, všem ukázat a útočit za každou cenu na náboženský fanatismus a praktiky církve minulých let. Je to morální odplata pro dalších 30000 žen, které si toto museli protrpět na vlastní kůži. Pokud chtěl v zemi otevřít diskusi, povedlo se. Potrefená husa se dosti silně ozvala........(31.1.2005)
-
Rex Mundi
Silný príbeh a veľmi dojímavý film, podobný, no predsa nie rovnaký ako Hriešnice. Oba sú kvalitatívne na úrovni a ťažko ich porovnávať. Oba majú odo mňa 5* a oba sa ma hlboko dotkli. Oba sú výborne nakrútené, majú mrazivú atmosféru a majstrovsky miešajú beznádej s nádejou. Možno aj vďaka kratšej minutáži a hutnosti asi o jeden malý kúsoček lepšie hodnotím Hriešnice.(2.9.2005)
-
Radko
Naozaj máločo je možno vytknúť tomuto filmu - jedným dychom som sledoval filmársky jedinečne spracované príbehy nešťastných dievčat uväznených za nemravné správanie (slobodné matrestvo, znásilnenie, vyzývavosť - to všetko boli hriechy len a len žien) v kláštore kdesi v Írsku rokov 60. Neustály kolobeh ťažkej práce v práčovni, ponižovanie, modlenie, tlmenie náznakov priateľstva, ktorému zo strany rádových sestier boli tieto nešťastnice vystavené vyvoláva otázky, či to tak funguje len v Írsku a akú slobodu požívajú napr. pobožné dievčatá, ktoré upíšu život bohu. Smutno-krásne dielo.(15.10.2004)
-
paascha
Velice expresivní pojednání o tom, že současný islámský fudamentalismus a historie křesťanstva jedno jsou. Fanatik je fanatik, ať už si říká Mohammed, Sean nebo Jacek. A prase je prase, bez ohledu na to, jak kvičí!(31.8.2008)
-
LiVentura
Děsivě vyhlížející internace čtyř hlavních hrdinek do kláštěra na převýchovu k sestrám sv.Margarety.... Skvělé dílko s mrazivou pravdivostí o osudu bezmála třiceti tisíc irských katolických žen... Jak Vás může fanaticky náboženská společnost odklidit ze života a z očí.!!!!! Dnešní církev je stále hnusná a prolezlá vším možným i nemožným, každý má samozřejmě právo na víru, ale věřte sami a neobracejte se na tupé hlavy zlatem ověšených "poslů božích".....! K roli nejvyšší řádové sestry Bridgetové...netušil jsem, že Geraldine McEwanová může zahrát tak zaslepenou zlou ženu...de facto.(1.9.2008)
-
666teen
Opravdu jsem netušil, že nadnárodní korporace zvaná katolická církev měla v Irsku koncentrační tábory a poslední z nich uzavřela až vroce 1996. Zatraceně vytrvalá instituce. Jsou prostě věci, které mi hlava nebere.(13.3.2009)
