Padlé ženy

Poměrně výživný snímek, který sice vůbec není dokonalý, ale rozhodně zaujme. Pár až příliš okatých "agitek" (mazlení se s penězi, posmívání ve sprchách,..) versus vcelku umné brnkání na divákovu trpělivost, se kterou musí vydržet bezmocně přihlížet zvěrstvům, která se kdysi nejspíš tu a tam vážně děla (mimochodem: Bernadette a její "netrpěla dost" styl přežívání v tom pekle je sympatický - jen mi k ní moc nesedělo, že by tam vydržela tak dlouho). Pokud se chce divák-masochista nervově odrovnat ještě více, doporučuji zhlédnout společně s tímto. (3,5*) (10.03.2009)

Skvelo vystihnuté drsné prostredie magdalénskych "práčovní", ktoré slúžili ako kláštory pre "padlé ženy" - teda tie, ktoré boli kvôli rôznym prehreškom vykázané zo spoločnosti. Skôr ako kláštor to však pripomínalo väzenie, kde úlohu dozorcov zastávali kruté mníšky. Ľutujem každú jednu, ktorá sa sem dostala, pretože tá beznádej z budúcnosti tu bola dosť citeľná. Čo sa týka samotného príbehu, ktorý bol zameraný na trojicu "padlých žien" - čakal som od toho oveľa väčšiu drámu. Hlavne som dúfal, že psychológia postáv bude o dosť lepšie načrtnutá a aj emocionálnejšia. Takže týmto spôsobom to dosť uškodilo tomu dielu, ale inak dejová línia bola celkom schopná, hoci aj tam si viem predstaviť ešte lepšiu dramatizáciu. Najviac z celého filmu ma však zaujala odvážna Bernadette (Nora-Jane Noone) - ten jej pohľad bol miestami doslova hypnotický. (04.09.2013)

K tomuto filmu jsem se dostal díky odkazu ve skvělé knize Richarda Dawkinse „Boží blud". Když bludem trpí jeden člověk, říká se tomu šílenství. Když bludem trpí hodně lidí, říká se tomu náboženství. Jak řekl nositel Nobelovy ceny, fyzik Steven Weiberg: Náboženství je urážka lidské důstojnosti. Když vás někdo přinutí věřit v nesmysly, dokáže vás také přinutit páchat zvěrstva. Voltaire. (30.12.2011)

veľmi dobre natočená a herečkami skvele stvárnená dráma. Príbeh a trápenie žien v ortodoxnom katolíckom prostredí, odchovaných snáď ešte ortodoxnejšími rodičmi, môže vyvolať v divákoch pohoršenie alebo snáď aj zlosť , ak nie vyslovene protikatolícku náladu. Film ukazuje na pomery panujúce v kláštore, na despotizmus a áno .. aj na akýsi pocit chuti ovládať a manipulovať s človekom. Vyslovujem obdiv že na produkcii filmu sa podieľali aj samotní Íri , a vôbec, že okrem mučeníckych filmov a filmoch o obetovaní a nezištnej láske, sa točia aj takéto diela dokresľujúc obraz dojem zo svetového náboženstva. Ale aby ste nemali len taký kriticky názor a pohľad skúste nazrieť do dokumentu --- síce neuhranom tak krásne a profesionálne, ale o to pravdivejšom vola sa VŠETKY MOJE DETI a nájdete ho tu : http://www.csfd.cz/film/350432-vsechny-moje-deti/ :) (12.03.2014)

Padlé ženy jsou slabým příběhem se silným námětem. Je škoda, že autoři nám vypravují o tom, jak to bylo v Magdalénských domovech drsné, ale při tom drsnost a síla snímku schází. Vždyť vlastně sledujeme skupinu žen, které hřešily a proto musely být potrestány. Ostatně nejdrsnější na snímku je právě jejich hřích a následně odstrčení rodinou, dokáže však zapůsobit i atmosférou, kterou se sestry snaží lidem ukázat, že v Magdalénských domovech to nebylo tak drsné jak by mělo být. Když už jsme u jeptišek, dokonce se zdá, že ony nejsou zlé a rozhodně jim na padlých ženách záleží, chtějí jim pomoci odčinit jejich hříchy a připravit je zpět na běžný život. Přesto mě však snímek zaujal a to hlavně několika nezapomenutelnými scénami, jako příklad uvedu třeba tu, kde má jedna žena šanci k útěku, přesto jí však nevyužije. Pravá síla však leží na zobrazení vnějšího světa, který je mnohem barevnější a lákavější než ten svět, kde jsou hříšnice nuceny žít. A vrchní sestra byla opravdu skvělá... (19.01.2006)