Sparta
Sparta
Sparta
Sparta
Režie:
Ulrich SeidlVOD (2)
Obsahy(2)
Kontroverzní snímek Sparta byl uveden na soutěži filmového festivalu v San Sebastianu poté, co byl jen několik dní předtím stažen z programu filmového festivalu v Torontu. Už jméno samotného tvůrce spolu s námětem naznačují, že půjde o hutné, provokativní a komplikované dílo. Snímek vypráví příběh čtyřicetiletého pedofila Ewalda, který se potuluje po několika malých městech v rumunské Transylvánii, kde hledá uspokojení svých tužeb, ale zároveň se snaží ovládat a neřídit se svými pudy. Ve zchátralých domech buduje „judo centra“, která se stávají zvláštním útočištěm pro mnoho dětí mimo domov, které je navštěvují, protože většina jejich rodičů jsou alkoholici, kteří je zneužívají. Sparta navazuje na snímek Rimini a vytváří spolu s ním dvoudílný příběh o dvou zcela odlišných synech bývalého nacisty stiženého demencí (Hans-Michael Rehberg ve své poslední roli). Jde o drsný, na hranici odpudivosti balancující, ale zároveň podivně působivý portrét člověka, který se snaží nepříliš úspěšně bojovat se svými vnitřními démony. Příběh ztracené duše, tuláka, viníka i oběti. (Film Europe)
(více)Recenze (26)
S tím vyvoláváním kontroverze bych byl opatrnější, Seidl se zde totiž rozhodl vylíčit pedofila jinak, než by mohl člověk očekávat, a navíc nebyl explicitní (až na scénu s králíkem, ta ale vzbudí odpor z jiného důvodu). Že se Ewald chová divně a není schopen fungovat v partnerském vztahu, divák pochopí záhy. Jenže ač to zní možná neuvěřitelně, při své interakci s dětmi je v podstatě neškodný, takže v publiku nevyvolává prvoplánovou nenávist. Z části proto, že s chlapci je bezstarostný, šťastný, dětinský a spíš „mazel“ než cokoliv jiného, co máte spojeného s pedofilií. Zároveň má výčitky svědomí, které ho i brzdí v tom, aby byl něco víc než slizký pozorovatel (při sledování, focení chlapců a následném soukromém prohlížení fotek). A v prostředí zapadlé rumunské vesnice se Ewald chová k dětem paradoxně lépe než jejich primitivní rodiče. Seidl navíc dobře pracuje s očekáváním diváka, vývoj není předvídatelný, přitom konec naznačí, co se asi bude dít dál. K závěru filmu trochu docházel dech, ale na slabší 4* to stačit bude. ()
Nejnetypičtější Seidl. Melancholie. Prostor pro přemýšlení o údělu evropských mužů. ()
Film, pri ktorom som sa cítil kurevsky nepohodlne. Absolútne som nevedel, čo očakávať. Až po jeho ohodnotení som si prečítal obsah v anotácii a teraz, píšuc tento koment, si uvedomujem, že som rád, že som sa do filmu pustil "naslepo". Keby som to pozeral s vedomím, že je mi jasné o čo ide, celá tá 'paráda' by asi vyšla navnivoč a stálo by to zahovno v konečnom dôsledku. Tá určitá neistota mi robila z tejto snímky ukrutne drsný a silný zážitok. Takto dlho našponovaný u jednoho filmu som už pekne dlho nebol! ()
No tak já nevím. Celou dobu jsem čekala na nějakou akci, sebemenší akci a ono nic. Asi jsem moc nepobrala význam, ale podle mě to je mdlé a docela o ničem. ()
Citlivé drama o jednom obyčejném pedofilovi. Ulrich Seidl si vždy vybírá ožehavá témata a před ničím nezavírá oči. Sparta je špinavý film s naprosto obyčejnými, občas ošklivými lidmi v ošklivém prostředí. Dané téma zpracovává způsobem, který není nijak explicitní a nesnaží se šokovat, jako spíše přiblížit pocity nemocného člověka, který se snaží pomáhat a zároveň ukájet svoje tužby. ()
Veľa kontroverzie, veľa publicity a dokopy nič. Akurát naháč v sprche, sem tam dotyky s chlapcami, masturbácia pri okukávaní, ale nič explicitné. Je to hnus, ale bojím sa to takto priamo pomenovať, keďže progresivizmus takéto hodnoty uznáva, ako niečo prirodzené. Ako onehdy na SME písali, pedofili predsa nie sú zločinci, treba ich chápať. Možno aj mäsko podhodiť. Takže nakoniec škandalózny film, ale bez škandalózneho prevedenia v mojich očiach. Film nesúdi a netrestá, iba ukazuje a odhaľuje isté chúťky opatrným spôsobom. Ide skôr o boj človeka s vlastnými démonmi. Človeka, ktorému nikto zdravý nefandí. ()
Tak trochu Foglar po rakousku. Uliho Seida sice můžeme považovat za provokatéra a rozkolníka, ale za excelentního režiséra ho považovat musíme. Kdysi jsem slyšel vtip: Kdo je to pedofil? Ten, kdo má děti opradu rád! Nebo tak nějak. Georg Friedrich v roli pana Schulzeho je impotentní (scéna v koupelně nás má přesvědčit o tom, o co tím přichází) má pedofilní, ale i senofilní sklony. Probuzení doby nacismu a mládí písněmi (to je další obraz jeho schopností). Zde jde ovšem především o děti, o "Spartu", kterou je třeba uvést v uvozovkách. Pan Schulze zde učí děti řemeslu a sportu, historii a slušnému chování, a zároveń se je snaží chránit proti jejich přirozeným nepřátelům, primitivním a barbarských rodičům. To že je pedofil, ví všichni: já, vy, rodiče dětí a především on sám - snaží se ale držet svoje city na uzdě a daří se mu to (viz dojemná scéna s koulováním). A co dál? Nejspíš pořád to samé, pokud ne horší. Pak by se dostal do sexuálního prokletí neodolatelně a definitivně - a (třeba jen z filmu, předposlední scéna) víme, co v tomto případě může znamenat jen pouhé obvinění. ()
Ulrich Seidl má tu moc, že i lidské zrůdy dokáže vykreslit s citlivostí a empatií jako lidi. Sparta se může leckomu znechutit už svým odvážným tématem. týkající se možné pedofílie, nicméně tady je ta problematika vykreslena tak implicitně, že pokud neznáte synopsi snímku, mohlo by vám i chvíli potrvat zjistit, o čem to vlastně má být. A jo, Ewald je odpudivý skřet s divným hlasem a extrémně divnou zálibou v trávení času s malými hochy. Člověk by až řekl, že jeho čin vybudovat sportovní prostory pro děti a dát jim pozornost, kterou jim jejich rodiče nevěnují, byl promyšlený odporný prvoplánový čin, jenomže ono to tak úplně nepůsobí. Ewald v divákovi vyvolává ty schované nechtěné pocity empatie nad tím, že se vlastně snaží své choutky držet na uzdě a jistý morální blok mu říká, že je špatný člověk a že to musí potlačit. Ewald je ve svém životě šťastný pouze v přítomnosti chlapců, jinak mu život prostě nedává smysl. Připomíná mi to život skotského spisovatele J. M. Barrieho, (napsal Petra Pana) který byl obviňován z pedofílie, protože většinu svého života nejradši trávil s malými kluky v jejich fantastických imaginárních světech a považoval je za sobě rovné a vlastně chtěl být navždy malým chlapcem. Seidl prostě opět nastoluje těžkou látku, která se normálně smýšlejícímu jedinci nedaří uchytit za správný konec a vyvolává v něm pocit viny, jako je u jeho filmů železným zvykem. Sparta se mi ale tou citlivou taktovkou vryla pod kůži na hodně dlouho právě asi z toho morálního dilematu. ()
Náhled do života pedofila, co se snaží držet všechny svoje tužby na uzdě. Bylo to civilnější a tím pádem uvěřitelnější. Ale vzhledem k tomu, že jsem to viděl 5 dní zpět a pamatuju si minimum, tak to není nic, co by stálo za řeč. 3* a.k.a 55% ()
Ani nevím, jestli by filmu prospělo, kdyby víc gradoval. No radši ne. Každopádně v tom chlápkovi se to uvnitř hezky pralo a celej film byl až na pár vyjímek uvěřitelnej. ()
no, skoro to mělo i nějaké rozuzlení. ale nakonec jsme se jen nezúčastněně dívali na utrpení pedofila ve středním věku, které ale nijak neskončilo. škoda. ()
Film se snaží přiblížit divákovi psychologii homosexuálního pedofila. Naskýtá se otázka, k čemu je tato osvěta dobrá. Zdá se, že LGBT se dotklo svých hranic a narazilo na problém. Homosexualita je dnes propagovaná až do omrzení, ale homosexuální pedofilii zákon pořád ještě zakazuje a trestá. Nelze vyloučit, že v budoucnu dojde k odtrestnění homosexuální pedofilie, protože homosexuály nelze takto diskriminovat donekonečna. Nejdřív je třeba, aby lidé takové chování pochopili a začali je aspoň částečně tolerovat, pak je odtrestnit a dále masivní propagací přesvědčit veřejnost, že je to normální. – Myslím však, že existuje ještě druhá možnost, totiž že v důsledku politických změn ve světě i v Evropě celý ten ideologický balast se všemi svými vymyšlenostmi půjde kopru včetně těch, kdo jej naplánovali, financovali a vědomě aktivně podporovali ve snaze zničit západní civilizaci jak morálně, tak ekonomicky, a poté nastolit NWO. ()
Spolu s Rimini tvoří autenticky nehezký obrázek jedné rakouské rodinky s umírajícím otcem nacistou a dvěma rozdílnými syny, oběma balancujícími nad propastí svých vnitřních tužeb a úchylek v syrovém světě samoty. Minimalistický způsob natáčení, nemluvné postavy ztrácející se v kompozici zchátralých životů i prostředí dává dokupy nevšední festivalový zážitek. 75% ()
Celkom slušná dráma, ale že by to bolo nejako kontroverzné, sa povedať nedá podľa mňa. Proste normálny príbeh o pedofilovi. ()
Vadí mi, že zatímco u jiných Seidlových filmů, kde jsou ti účinkující dospělí, si můžete říct: vědí co dělaj, jsou za sebe zodpovědní, mají za to honorář atd, zde jsou ti účinkující děti, a to evidentně dost chudé děti, u kterých vás napadne, že logicky „udělají cokoliv“ a že s tím ten autor počítá stejně jako jeho pedofilní postava.. Mám velké pochybnosti, že ten blond chlapec třeba chápe, co se to tam vlastně děje, co to tam ti staří pánové z Rakouska vlastně dělají.. Tady mi ta Seidlova obvyklá manipulace připadá odporná. ()
Film blbej jako sám název. Jedna hvězda za kaďák a pekáč. ()
Syrový příběh Němce středního věku potulující se Transylvánií a pod záminkou vyučování juda kolem sebe shromažďuje děti a snad je i zneužívá jako pedofil či spíše svou vášeň potlačuje, ()
Ano, je to hutné, provokativní a komplikované dílo, které nastoluje morálně-etické otázky. Cením, že tvůrci nemoralizují, nesoudí a nevzývají otřepaná klišé. Nechávají na každém z diváků, ať si na tyto nevyřčené otázky odpoví sami. Za to dávám i pátou hvězdu. ()
Ulrich Seidl, jeden z najúspešnejších aj najodvážnejších rakúskych filmárov, provokuje diváka k otázkam, ktoré by si iste radšej nekládol. Sparta nie je prvým a iste ani posledným filmom na tému pedofílie, no hoci diváka nemučí priamym vyobrazením jej fyzických prejavov, emočne ide až na hranu znesiteľnosti. Zmes protichodných emócií od opovrhnutia cez ľútosť až po chvíľkové povzbudzovanie Ewalda je pre diváka rozporuplným zážitkom. Ewald je desivý pre svoju nepredvídateľnosť, ale najmä pre všetko, čo predstavuje, hoci sa tomu aj sám bráni. Klásť si otázku, či napokon starostlivý pedofil s dokonalou sebakontrolou nie je pre deti menej nebezpečný než opitý otec s remeňom v ruke je, skrátka, zvrátené. Seidl sa nikdy nebál pichať do osieho hniezda. Obdivuhodný je aj výkon Georga Fridricha v ťažkej, obrazne aj doslovne obnažujúcej úlohe. Pre mnohých ľudí bude jeho otvorenosť či dokonca empatia k hlavnému hrdinovi za čiarou. ()
Podobne ako v prvom snímku Rimini, sa Seidl rozhodol zabrdnúť do ďalšej tabuizovanej témy, a to svojským spôsobom. V mnohých ohľadoch mi preto tento režisér pripomína Larsa von Triera, ktorý nemal problém otvárať kontroverzné témy ešte kontroverznejším spôsobom. Sparta je v podstate akýmsi profesorským pohľadom na problematiku pedofílie ako takej, ktorý ale mne vôbec nesadol. Pozerať väčšinu filmu na niečo ako detský tábor a aktivity v ňom mi ozaj nepríde ani trochu zaujímavé a navyše hlavný hrdina bol neskutočne nesympatický, ale to bolo asi aj zámerom. 45 % ()