To se mi snad zdá

No To se mi snad zdá! I já jsem jednou dostal vynadáno za to co jsem provedl nebo řekl ve snu... Zajímavá premisa, zručné zpracování, byť s trochu nedotaženým koncem, a hlavně Cageův velký comeback. Borgli skvěle pracuje s moderními trendy a vrtkavostí lidské přízně. Čekal jsem ke konci nějaké vyvrcholení, nějakou dloubavou pointu spíše než smířlivý epilog. Možný prequel Nolanova Počátku? (27.12.2023)

Satirická alegorie našeho světa má vše, v čem se nacházíme. Média, reklama, sociální sítě. Ta úžasná absurdita, kdy lidé viní toho, o kom se jim zdá, že mají špatné sny! Tedy nejprve mají skvělé, a tak se s Paula stane vyhledávaná hvězda, ovšem jakmile se z něj stane Freddy Krueger, propadá se na příčku nežádoucího vyvrhele. Samozřejmě větší bžunda by byla, kdyby se jako v Elm Street vše promítalo do skutečnosti, ale takhle je to nakonec lepší, páč je ukázáno, co dokáže člověk, když chce na někoho hodit své problémy. Ušetřena není ani omladina, co má ze všeho trauma a co by si nejspíš potřebovala nějaké ty skutečné hrůzy prožít, aby věděla, co to slovo znamená. Děsivá je Paulova bezmocnost, kdy si ani ve snech nemůže vyřídit účty s těmi, co ho napadají, jelikož zkrátka sny druhých ovládat nemůže. Nebo ano? A pak ty všudypřítomné mobily, bez nichž se někteří ani nenají... Talking Heads - City of Dreams. O dvě * lepší než Je mi ze sebe špatně. (21.01.2024)

Režisér, scenárista a střihač Kristoffer Borgli realizoval chytrý film, který zvládá vyvolat různé typy emocí. Absurdní komedie, společenská satira a thriller s přesahem sociálního hororu dohromady funguje v jednom stabilním balíčku spolu s jedním z nejlepších výkonů v kariéře Nicolase Cage. Zábavnost celého filmu by se dala krájet, zároveň přitom potěší jeho komplexnost a schopnost se vyjádřit k mnoha tématům. Skvělá třešnička na dortu filmového roku 2023, která snad v nejednom oku napraví Nicolasi Cageovi reputaci. Jedná se nejen o jeden z nejzábavnějších filmů letošního roku, ale také o jeden z nejchytřejších filmů letošního roku. Výtečně sebeuvědomělá a především skutečně chytře vystavěná podívaná! (19.12.2023)

Ani několik týdnů po projekci si nejsem jistý, jak se k ambiciózní hororové novince od A24 vlastně postavit. Jde totiž o kompetentně zpracovanou kombinaci faktorů, které v jejich tvorbě už pár let vídáme a které obvykle zábavně a neotřele posouvají možnosti hororového žánru o kus dál. Zde se však nejde zbavit dojmu určité vyčpělosti, vyprázdněnosti a spoléhání se na údernost samotného námětu. Ten přitom skutečně poutavý je a pouhé řemeslně zdatně zpracování jeho očekávaného vývoje vydá na několik desítek minut příjemně diskomfortní zábavy.   Postupem času ale přestanou řeči o Jungovi a Mandelově efektu, přirovnávání Cageovy postavy k Freddymu Kruegerovi či satira na moderní influencerské startupy stačit a divák by chtěl něco silnějšího, hlubšího; což ale nepřijde. Výsledkem působí trochu nedotaženě a příliš spokojeně se sebou samým podobně jako třeba novější epizody Černého zrcadla. I tak jde o vtahující podívanou, jež dokáže udržet pozornost a napětí – jen je škoda, že do sebe jednotlivé dílky skládačky nakonec tak úplně nezapadnou. (19.01.2024)

Jakmile se film zbaví veškeré mysteriozní magie a vysvětlí nám, že tohle všechno bude a byl jinotaj, kde prostě A akorát vypadá jak B a C se chová jako D, nepotěší to, protože pak budete vědět, že vy, stejně jako všichni ostatní, si budete z toho filmu vybírat ty nepříjemné pravdy, které se vám líbí a zavrhovat ty další. Bod to má ale za Borgliho cit pro vizuální znervozňování, skrze které nás vede jednotlivými scénámi natáčenými v nespolehlivých úhlech a střizích, kdy nás často mate, jakou mají mít jednotlivé sekvence vlastně povahu. (17.01.2024)