Život je krásný

Krasny vianocny pribeh, pri ktorom som mal zo zaciatku trosku problem zoznamit sa s hlavnym hrdinom Georgeom Baileym, ale po polhodinke sa scenar konecne vykrystalizoval a vsetko mi bolo hned jasne. Najkrajsia bola zaverecna tretia tretina, ale nechcem nic prezradzat, len podotknut, ze dej mi pripominal filmy, ktore mam najradsej s temou: ,,Co by bolo, keby..." A v ktorych filmoch tato tema bola? Napriklad trilogia NAVRAT DO BUDUCNOSTI (1985), FREKVENCE (2000), SRDCOVA SEDMA (1998). Ak ste tieto filmy videli a mate ich radi, mal by sa vam pacit aj Zivot je krasny. James Stewart bol nominovany na Oscara za najlepsieho herca v hlavnej ulohe, avsak Oscara si v roku 1947 prevzal konkurent Fredric March za ulohu vo vojnovej romantickej dramy NEJLEPSI LETA NASEHO ZIVOTA (1946). Podobne to bolo aj s reziou, s filmom a so strihom, za ktore bol Zivot je krasny nominovany, ale vsetky tri ocenenia si prevzal uz spominany film Nejlepsi leta..., ktoreho reziserom bol William Wyler. Jedine v piatej nominancii za strih si sosku prevzal opät iny film a to muzikal THE JOLSON STORY (1946)... 14.11.2009 _____ James Stewart - (George Bailey) +++ Donna Reed - (Mary Hatch Bailey) +++ Lionel Barrymore - (Henry F. Potter) +++ Thomas Mitchell - (Strýko Billy Bailey) +++ Henry Travers - (Clarence) +++ Frank Faylen - (Ernie) +++ Ward Bond - (Bert) +++ Gloria Grahame - (Violet) +++ Hudba: Dimitri Tiomkin +++ Produkcia: Frank Capra +++ (14.11.2009)

To, že sa z filmu Život je krásny nestala aj európska filmová vianočná klasika, je pre mňa celkom záhadou. Nejedná sa pritom o snímku nejak výrazne americkú (to je ale vec názoru), jej posolstvo a vyznenie je všeobecné a funguje vždy a všade. Je to film čisto vianočný, rozprávkovo naivný, ale zároveň výborne napísaný a aj na svoju sentimentalitu nevtieravo dojemný. Kto iný by mal byť jeho tvorcom, ak nie Frank Capra a kto iný by mal hrať hlavnú úlohu, ak nie James Stewart. Dnes by to bolo spojenie Ron Howard a Tom Hanks. (01.08.2012)

Osobně bych tomuto filmu nemohl dát plný počet, ani kdybych se rozkrájel, na to jsem až příliš cynický. Snad i proto mě film nejvíce bavil hlavně zpočátku, kdy sledoval, jak se George Bailey postupně dostával (?) do sraček - i když i to je na pováženou, protože jednoduchou změnou optiky je v závěru ukázáno, že všechny jeho domnělé trable byly zrelativizovány v milosrdenství. Nezastírám, že by se mi film asi líbil víc, kdyby to bylo něco na způsob JASMÍNINÝCH SLZ, tedy filmová zpráva o prohlubující se beznaději jednoho zmařeného života, jemuž štěstí nepřálo a jehož konec má k happy endu na míle daleko. Ale budiž, chápu, že doba vzniku si žádala své a doznívající poválečný entuziasmus a životní optimismus je ze snímku cítit i po tolika letech. Jistě je správné, že existují takové filmy, a že je lidi mají stále rádi, i když se stále nemohu ubránit pocitu, že zrovna v tomto případě je to skutečně nejčistší filmové opium, které má k realitě nekonečně daleko a které muselo působit lehce směšně už tehdy - například pro úvodní scénu, v níž na hvězdném nebi blikají dvě galaxie coby božské hlasy, nacházím jen čistý výsměch - něco tak pitomého aby pohledal. Takových momentů by se ve filmu našlo i víc, a ostatně i samotný závěr je na mě asi už moc, ale ve výsledku se mi film stejně líbil. Především zásluhou kvalitního obsazení (u Donny Reed lze v mém případě mluvit skoro o lásce na první pohled) a kvalitního scénáře mě film bavil, respektive nenudil - přece jenom je zde doba vzniku hodně znát, což se projevuje třeba ve stylu herectví, které se od té doby diametrálně změnilo (včetně takových detailů, jako je líbání - herci ve filmech ze 40. let se líbají jinak než herci z filmů v 80. letech, a ti zase líbají jinak než herci v současných filmech). Stejně tak bylo zajímavé vidět mladého Jamesa Stewarta, dávno před tím, než hrál v mistrných Hitchcockových dramatech PROVAZ, OKNO DO DVORA a VERTIGO, které jsem viděl už dříve. Za mě celkově silné 4 *, je to velmi pěkný film, který teď v čase adventu určitě stojí za vidění. (11.12.2013)

„Určitě jdou křídla získat nějak snáz!“ Aneb dělat strážného anděla člověku, kterému se zrovna hroutí celá existence, není žádný med…Filmu jsem se vždycky podvědomě vyhýbal, protože o tom, že (Ž)život je krásný, mě už dostatečně přesvědčil Roberto Benigni. Americký kousek je z poněkud jiného těsta. Příběh je jen lehce nadprůměrný, film více zaujme spíš fungující romantikou a pár vtípky. A pak najednou nastoupí na scénu Clarence, jehož příchod snímek nakopne způsobem až nevídaným. Náhlá změna humoru v kombinací s úplnou depresí nádherně funguje a já předl jak kocour. A to až do zcela přepáleného, pohádkového závěru, jemuž je však jeho naivitu těžké vytýkat, protože k tomuto snímku tak nějak patří. Přesto mě mrzí, že se odzbrojující Henry Travers objeví tak strašně pozdě, film bych jinak možná hodnotil i výše. Takhle „jen“ slušné 4*. „Kdybych mluvil za sebe, řekl bych, že jsi nejhezčí děvče ve městě.“ - „No a proč to neřekneš?“ - „Nevím, možná to řeknu. Kolik ti vlastně je?“ „18.“ - „18?! Vždyť loni ti bylo teprve 17!“ (03.01.2021)

Musím se přiznat, že jsem byl na konci docela na měkko. Celý film si vlastně tak nějak v poklidu plyne. Dokonale seznamuje diváky s dobrosrdečným hlavním hrdinou, aby v poslední půlhodince, hned po zásahu andělské moci, mohl vychrlit tak dojemný příběh, který se úplně běžně nepotkává. Rozhodně ne v roce 1946. Těžko si představit něco více vánočního. Dlouho jsem se kvůli předsudkům vůči žánru tomuto filmu vyhýbal. Teď už vím, že to byla chyba. Obrovské překvapení. Kdyby nebyla stopáž do zásahu andělské moci, tak zdlouhavá a místy nudná, tak by to byl asi plný počet. Ovšem na druhou stranu, kdyby nebyla tak dlouhá, tak by třeba konec nevyzněl tak dojemně, jak nakonec vyzněl. Mám pocit, že jsem tu uvízl v začarovaném kruhu, z kterého se dá dostat pouze udělením 4* a doporučením ke zhlédnutí. Edit(2016): S chutí jsem si snímek na Vánoce zopakoval. Hodnocení vidím stejně jako před lety. Před zásahem anděla to trošku skřípe. (25.05.2012)