Smrt panen

70%. Coppola sa hrá na umenie, ale nie každý jej to "zožerie". Nechápem daný prívlastok "mysteriózny" či niektorých snahu pochopiť tzv. náznaky, udalosti, myšlienky, príčiny či otázky a odpovede - ba pripadá mi to až smiešne, ako podaktorí dychčia po transcendentne, ktoré má Coppola sprostredkovať a snažia sa pochopiť niečo, čo ani neexistuje. Až na jednu scénu, a to "mŕtvolku odpočívajúcu na strome", sa žiadny zázrak predsa nekoná. Išla by som s hodnotením vyššie, keby si Coppola nepripisovala schopnosť vytvoriť akúsi sugestívnu atmosféru, takto strhávam hviezdy za umenie, ktoré jej ponímaním za umenie nepovažujem............ Inak ako dráma zo školského a rodinného prostredia obkoleseného trávnikmi, domčekmi, rodičmi konzervatívcami a dcérkami, ktoré sa z takého puritánskeho zaobchádzania scvoknú, je to super (vždy som milovala tento cukrový americký život) a Kirsten s Joshom s ich pubertálno-sexuálnym aspektom ma prinútili nehodiť to až k odpadu. :-) (28.10.2010)

Film o dospívání, jaký jste patrně ještě neviděli. Značně netuctově zpracovaný podivný příběh, který už ale víckrát vidět nemusím. Je totiž tak těžko stravitelný a depresivní, že bych se vůbec nedivil, kdyby ho někdo označil za nejnudnější film všech dob. To já ale vzhledem k pozoruhodnému režijnímu mistrovství Sofie Coppolové (umí přimět diváka zamyslet se, navodit atmosféru, vést herce, vyjadřovat emoce bez zbytečných keců, včas stříhat i vybírat kvalitní muziku) a nadprůměrným hereckým výkonům Jamese Woodse, Kathleen Turner, Kirsten Dunst a Joshe Hartnetta prostě nemůžu ani za mák udělat. 70 % (05.02.2005)

Pochopím akékoľvek hodnotenie medzi 3 a 5. V Sofii Coppola nám rastie veľmi talentovaná režisérka. Virgin Suicides možno vytýkať veľa vecí. Môžme kritizovať, že na naozaj vynikajúcu drámu má málo prekreslené charaktery (i keď výborne zahraté), nekompaktný scenár či pomalé tempo. Kto však videl Lost in Translation pred týmto filmom, pochopí ako režisérka pracuje s náznakmi. Dej i postavy si skrátka musí dotvoriť divák sám, režisérka len naznačuje ( i keď dosť jasne) motivácie a zmýšľanie svojich postáv. Kathleen Turner zahrala svoju bigotne katolícky starostlivú matku na výbornú, rovnako ako James Woods diplomatického otca. Hviezdou tohto filmu je ale Kirsten Dunst ktorá tu temer siaha po výkone rovnajúcom sa jej koncertu v Interview with the Vampire. Škoda že si dievča vyberá v súčasnosti menej náročné a zaujímavé role. Tento film je ale najsilnejší v tých krátkych snových sekvenciách. Práve ony sú tým, čo pozorného diváka odmení svojským zážitkom z filmu. Každopádne, ak Sofia Coppola raz natočí nejakú takpovediac polopatistickú drámu, bude to Oscarová pecka. Ešte treba pochváliť geniálny soundtrack od Air. 10/10 (22.05.2005)

SNAŽÍME SE POCHOPIT TĚCH 5 DÍVEK, NA KTERÉ ANI PO LETECH NEDOKÁŽEME ZAPOMENOUT...... /// Taková normální rodinka. Táta, máma, 5 panen. A pak jen 4. (Né, k žádnýmu prznění nedojde!) MŮŽE 13ti LETÁ HOLKA VĚDĚT, JAKÝ JE ŽIVOT? Atmosféra očekávání toho co víte že nastane. Zajímá mě proč? (A nikdo se nemá k tomu mi to říct.) Dozvídám se víc o jejich snech a jak je stísňující být dívkou. Situace jako z pohádky o zakletých princeznách, které čekají na krásné (nebo aspoň nějaké) prince, aby je odvedli z domu, ve kterým byla spousta lásky. Hezky odvyprávěnej příběh, kterej zaujme atmosférou, obsazením a hlavně proto, že smrt panen (?) Lisbonových musí bejt tragédií pro každýho (normálního) kluka. Ale kromě toho, že nemám z baráku dělat zakletej hrad – nic! Emoce zůstaly zavřený někde v tom domě. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu od Jeffrey Uegenidese ,,The Virgin Suicides“ číst nebudu. 2.) Zajímá mě, jak Amíci (ne)zvládli svoji verzi 30 panen a Pythagoras. 3.) Thx za titule ,,thoor13“ a ,,depressya“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (11.08.2011)

Sofia, cara mia, to bylo něco úžasného. Dokázala jste, že mi poprvé v životě Kirsten Dunst přišla jako dobrá herečka a fyzicky atraktivní děvče. Natočila jste skvělý příběh o nespoutanosti mládí, svobodě, puritánství, křehkosti duší a lecčem dalším co neumím slovy postihnout, jen to cítím. Z nějakého důvodu ale půjdu "jen" na 80%. PS: Ten důvod přišel o pár let později a jmenoval se Lost In Translation. (01.02.2005)