Bělásek

Byl výjimečný, byl krásným člověkem, byl něčím, co nás průměr nemůže dokázat pochopit, byl něčím víc a rozhodl se stát něčím ještě víc...fascinující film o tom, jak lidský strach brzdí lidstvo, jak obyčejný lidský strach znemožňuje, abychom se posunuli dál a ubližuje těm, kteří si to nejméně zaslouží. (10.05.2013)

Další doklad toho, jak se člověk v průběhu let mění... "Běláska" jsem viděla poprvé někdy před 13 lety v době dospívání, byla jsem z něj nadšená, okouzlil mě, byla jsem dojatá a fascinovaná příběhem odlišného chlapce. Když jsem si film pouštěla včera, samozřejmě jsem tušila, že pro tu sarkastickou, životem otřískanou bytost, v jakou jsem dospěla, už nebude dojem z "Běláska" stejný. Nemýlila jsem se, bohužel. Příběh podivného outsidera na okraji společnosti mi přišel (navzdory zvláštním schopnostem hrdiny) poněkud otřepaný, scénář přespříliš sentimentální, některé okamžiky nesnesitelně kýčovité. Sean Patrick Flannery sice nebyl k poznání a odvedl solidní výkon, ale zároveň jsem pod bělostným makeupem vnímala každičkou jeho vrásku a přemýšlela, jestli skutečně nemohli do hlavní role najít věkem lépe odpovídajícího herce. V případě českého dabingu nevhodný hlas akorát podtrhoval skutečnost, jak je Flannery pro roli starý. Za zmínku jistě stojí účast charismatických sympaťáků Lance "Bishopa" Henriksena jako šerifa a Jeffa "Mouchy" Goldbluma jako učitele fyziky, ovšem jejich přeslazené úsměvy a jásání v závěru mě div nepřinutily vyhodit večeři (pochopitelně už snědenou;-)). Sečteno a podtrženo: na první podívání 95%, na druhé 60%, dohromady tedy kompromisní 4*. (27.01.2009)

Tak toto bol už ale vážne gýč. Tu sa hralo na city bez prestávky. Popri obvyklých poučeniach (tolerancia k slabším, každý má nejaký problém, ale nie vždy ho vidieť, byť iný neznamená automaticky zlý,...) sa nám tu v pozadí nenápadne predkladá nosná idea postmoderny - jednotlivec, ako taký nemá dosť síl, aby zmenil spoločnosť, a preto má v zásade dve možnosti: 1. snažiť sa čo najviac prispôsobiť, alebo 2. byť vytesnený na okraj spoločnosti. Ja však verím v opak. Mohol to byť výborný film, keby hlavný hrdina nebol čosi ako superman, ale obyčajný chalan, a keby sa režisér nesnažil každých 5 minút diváka dojať. (05.08.2009)

Jeremy Reed (Sean Patrick Flanery) by mohl být obyčejný kluk, nebýt dvou maličkostí, které jej od obyčejnosti odlišují. Jde o jeho nadpřirozené schopnosti (telekineze, apod) a absencí pigmentu a tedy úplně bělostnou kůži. Jeho rodiče jej raději drží zavřeného doma, protože vědí, že by na veřejnosti budil nežádoucí rozruch. Ale po jejich smrti jej šerif Barnum (Lance Henriksen) převáží do dětského domova. Ač se mu všichni snaží pomoci, ostatní osazenstvo domova se Jeremyho bojí a nebo se jej snaží šikanovat. A to, s Jeremyho vlastnostmi není ke katastrofě nikterak daleko ... Citlivě natočené drama o nesnášenlivost čehokoliv odlišného, ale na druhé straně i nezištné touze pomoci. Sean Patrick Flanery je bílým pudrem změněn k nepoznání, až z něj jde opravdu strach - na druhé straně je v něm skvěle vidět ono strádání a touha žít obyčejný život. Kromě Lance Henriksena v roli šerifa mě potěšil i Jeff Goldblum jako učitel fyziky, který v Jeremym vidí možnost více pochopit. Hezké... (11.09.2008)

Tento film rozvíjí už celkem dobře známé a mnohokrát zpracované téma, ale rozvíjí ho nečekaným a originálním způsobem: Pohádkově. Vypráví příběh vyjímečné individuality, ke které je okolí pro jeho mimořádné schopnosti a neobvyklý zjev silně netolerantní a nepřátelské. Jeremy, kterého hraje k nepoznání změněný Sean Patrick Flanery, představuje osobnost s neobvyklými až nadpřirozenými schopnostmi a vzhledem dráždí latentní i otevřené rasisty. Vždyť je bělejší než bílá, inteligentnější než tři Einsteinové dohromady... Skoro nemluví - to je v době, charakteristické epidemií inflace slov skoro neodpustitelné. Žvatlat a neustále o něčem kecat se prostě musí. Opak je nenormální... To nutně musí dráždit obyčejné lidi nenavyklé jinakosti a libující si v primitivních iracionálních rituálech (ten se lžičkou je symptomatický). Jeremy tak představuje jakéhosi pomyslně dokonalého člověka, který se však trápí ve špatném a naprosto nedokonalém světě. Film je od začátku do konce pohádkový a lze mu odpustit, že občas balancuje na hraně klišé, že vlastní příběh je velmi jednoduchý. Je to rodinný film, který překypuje dojemností a v některých případech až vyhraněnou afektovaností jednání některých postav. Film s nadčasovým tématem a potenciálem silně chytit za srdce. (26.02.2010)