Režie:
František FilipScénář:
Jaroslav DietlKamera:
Vladimír OpletalHrají:
Jaroslav Štercl, Ludmila Píchová, Milan Mach, Ivo Gübel, Miroslav Homola, Svatopluk Skládal, Václav Štekl, Jaroslav KepkaObsahy(1)
Pokračování hudební komedie o české povaze s Jaroslavem Šterclem v hlavní roli. Opožděná premiéra druhého dílu „muzikálu pro všední den“ J. Dietla... V pokračování fiktivního příběhu přítele kapelníka, konferenciéra a zpěváka Mildy Vaculíka se vypravěč (v dvojroli J. Štercl) vrací do oblíbené hospůdky v malém městě. Právě vyměnili ředitele místního největšího podniku, a všichni zažívají paniku, když se dozvědí, že hodlá přijít "mezi lid", tedy mezi ně. Milda se snaží s celým orchestrem řediteli mocí mermo zavděčit. Ten po divokém tanci se zpěvačkou objedná deset lahví červeného vína a zábava pokračuje. Ředitel všechny šokuje svou bezprostředností a upřímností. Jen Milda má obavy, jak tohle skončí... (Česká televize)
(více)Recenze (3)
"V životě jsem spíš pro ty váhavý střelce, abych moh´ včas uhnout." Členovia závodnej kapely a osadenstvo reštaurácie s napätím očakávajú príchod nového riaditeľa továrne. Súdruh príde, nie je vôbec taký súdružský ako sa všetci obávali, až kým nepríde na lámanie kybernetickej mačky. Satira je tuším ešte ostrejšia než v prvej časti, k tomu hodne vtipná verzia piesne Zdvořilý Woody v podobe ruskej častušky. Druhýkrát veľmi dobre a bohužiaľ naposledy. "Já budu vodvážnej hrozně rád, ale musí mi někdo zaručiť, že se to nevobrátí, že jo..." ()
“Dovolte mi,jak říkáme my estrádní umělci,vycepovaný na Stanislavskym…”Jarda Štercl hlásí! ()
Oproti prvnímu dílu tvůrci ještě přitvrdili, zároveň se ale jasně přiznávají k tomu, že cítí, jak ledy povolují. Komunistické pravidla začaly slábnout. Nikdo samozřejmě nemohl tušit, že za čtyři léta to celé končí. Ale...možná tušili. I o tom totiž hlavní hrdina tak trochu mluví. V tomto díle se více zpívá a celkově panuje veselí, aby vzápětí přituhlo. Jak ironické vzhledem k tomu, co opravdu přišlo a to přitom v tu chvíli tvůrci nemohli mít ani tušení. ()