Lazebník sibiřský

Julia Ormond v roli neobvyklé, poskytující prostor pro tvář komickou, vážnou, vášnivou i romantickou. A čistá mužská duše, které vtiskl tvář pro mě neznámý Oleg Menšikov - tolik ryzosti v postavě, které můžu věřit každou emoci. A přitom - kdoví, jak to dělá - je u toho ještě roztomilý a odhodlaný tak, jako později jeho syn: "Mozart je velký skladatel" a nikdo ho nedonutí tvrdit opak, to spíše jeho "pronásledovatel" kapituluje. Bohužel všechno v životě nekončí jako pohádka, ale tento film - i přes dvacet minut, o které mohl být ve svůj prospěch kratší - mě neuvěřitelně bavil střídáním nálad a omotal si mě svými komickými i dojemnými momenty (např. leštění parketové podlahy nebo loučení na nádraží). (14.09.2012)

Za poctu Michalkovovi považujem to, že som vydržal jeho výtvor sledovať celú hodinu. Potom sa to už nedalo. Opäť ma sklamalo väčšinové hodnotenie, pretože cez idiotské stvárnenie ruského prostredia a správania som sa nedokázal preniesť. Považujem film za víťazstvo západných producentov nad Michalkovom. (11.10.2018)

Tenhle film jsem poprvé viděla, když nám domů na zkoušku zavedli kabelovku a dávali ho na HBO.Uteklo mi asi prvních 25 minut, což při jeho stopáži až tolik neznamená.Ale přesto jsem ho chtěla vidět znovu a pořádně, tak jsem se na něj vypravila do kina (s mamkou a sestrou).Málem ho nepromítli, byly jsme totiž jediné divačky.Nakonec se to nějak vyřešilo a já si doplnila nejen tu necelou půlhodinu, ale mnohem víc.Tenhle film mě naprosto okouzlil a ještě několik dní jsem ho nemohla dostat z hlavy - jak to u správných filmů má být. (08.11.2008)

Cárske Rusko ako moju obľúbenú filmovú kulisu som si prostredníctvom krásnych záberov na zasnežené cimburie Moskvy či šíre brezové háje na Sibíri, umocnené pôsobivou hudbou a veľkolepou výpravou vychutnal naozaj s veľkým pôžitkom..Na "pekelný stroj" šialeného vynálezcu som hľadel s patričným úžasom, charakteristiky "ruskej duše" ma celkom pobavili, i keď som mal pocit, že občas sa až príliš tlačilo na pílu.. A ten najdôležitejší element klasických veľkofilmov - silná love story - ma tiež dostala tam kam mala, aj keď svojou intenzitou sa predsa len nevyrovnala [ v mojich očiach ] neprekonateľnému príbehu lásky Jurija Živaga a Larisy Antipovny..Michalkov demonštruje svoje režijné zručnosti [ obrovské ako Rusko ] v každej scéne a podarilo sa mu stvoriť pre niekoho možno trochu "hollywoodsky" ale v každom prípade mnohými pôvabmi oplývajúci historický veľkofilm. (05.07.2009)

4,5  Myslel som si, že od svojho obľúbeného režiséra Michalkova už poznám všetko podstatné, ale toto bol doslova šok, v pozitívnom zmysle slova. Film vyvoláva celú škálu emócií. Väčšiu časť sa film javí ako komédia a to tak dobrá komédia, že ma prepadávali silné záchvaty smiechu, ktoré som nedokázal utíšiť. To bolo pre mňa dosť veľké prekvapenie, lebo na komédiu od Michalkova si veľmi nespomínam (čiastočne Príbuzenstvo). Následne film hraje na divákove romantické city a opäť veľmi dobre. Citové vzplanutie medzi dvoma hlavnými hrdinami je stvárnené dokonale oboma hercami, chémia medzi Menšikovom a Júliou Ormond je silná. No a napokon film výrazne zahraje aj na dramatickú nôtu, divák prežíva s hlavnými hrdinami hlboký smútok i napätie. Je tam proste všetko, aj kus ruskej duše a ruskej kultúry. A ako čerešnička na torte, celé je to sprevádzané krásnou hudbou skvelého ruského skladateľa Eduarda Artemjeva. Hoci je film poriadne dlhý, divák sa ani chvíľu nenudí, nie je v ňom jediného slabého miesta. (14.08.2021)