Šílenství

Jak jinak než pětikvaltem ohodnotit film, který mě přikoval k obrazovce v prvních deseti vteřinách DOKONALOU instrumentální rockovou vypalovačkou složenou samotným režisérem? Jak jinak ohodnotit film, jehož atmosféra je tak hustá, že se nedá ani krájet? Jak jinak ohodnotit film, který má několik přesahů? Jak jinak ohodnotit film, po jehož skončení budete mít vymydlenou palici jak po shlédnutí jakékoliv lynchoviny? Že je těch otázek hodně? Tak to počkej na závěr tohohle mistrovkého díla. Špička! (19.09.2016)

Typický béčkový horor: nezrozumiteľný, nelogický a nesúvislý. Hlavne nesúvislý! Príklad: Príbeh a postavy niekam smerujú - strih - dané postavy sú na mieste/čase nijak spojenom s predošlou scénou - strih - hororová scéna, ktorá má vydesiť diváka - strih - príbeh akosi pokračuje ďalej ako by sa nechumelilo, no len vo veľmi voľnej spojitosti s tým, čo sme videli v počiatočnej scéne - strih - opísaná schéma sa opakuje. Zámer: záhadný, temný a mierne surealistický horor. Tu sa reakcia divákov rozdvojuje na zanietených (a zaslepených) fanúšikov a uvažujúcich divákov. Zanietení: "Fantastický, ba priam epický horor, sureálne scény, temnota." Realita: Nikto tomu nerozumie, lebo to nemá zmysel, týmpádom sa to nikto ani nesnaží vysvetliť a de facto to nikoho nezaujíma. Filmové a príbehové diery a chyby sa snažia evokovať voľajakú tajuplnosť a skrytý monštruózny zámer, no reálne nikam nesmerujú. Je to vlastne nefunkčný pokus dokázať, že v zobrazenom vizuále je hlbší význam. Zanietených fanúšikov hľadajúcich v tomto filme niečo, čo tam nie je, ktorí budú argumentovať klišé spôsobom, že "to je horor, nemôžes to brať racionálne" alebo "nie si fanúšik hororu, Kinga a Lovecrafta, teda ťa to nemôže zaujímať", odkazujem na Friedkinovho Exorcistu, Coppolovho Draculu alebo aj del Torovo Mimic, či Asterove Hereditary. Tieto filmy zobrazujú navzájom diametrálne odlišné hororové témy a takisto odlišne pristupujú k sfilmovaniu strachu, no všetky predstavujú cinefilné diela, ktoré dokazujú, že k hororom je možné pristupovať seriózne, bez ohľadu na fanúšikovstvo k žánru, že sa to dá natočiť kvalitne aj s minimom prostriedkov (výnimkou je len Dracula), dokonca s posolstvom a hlavne zrozumiteľne. Pararelu s Lynchom v prípade In the Mouth of Madness nebeirem. I Lynchove surealistické mysteriózne puzzle používajúce snové sekvencie a symboly sa dajú poskladať a ponúknuť kvalitný divácky zážitok. Vysoké hodnotenie a obľúbenosť u divákov chápem ako guilty pleasure - niečo na spôsob Carpenterovho Úteku z NY/LA - zlý film, ktorý je obľúbený tým, aký je zlý a ten, kto to berie vážne, musí v serióznej filmovej diskusii pôsobiť nevyhnutne smiešne. (13.12.2020)

prvnich dvacet minut vybornych kdy se pribeh odehrava v realite..ale jak to prejde do fikce..tak je to jen slepenec scenek..pro me:)..i kdyz co je zde fikce a co realita:) (23.05.2008)

V tomo případě není strach hlavním tahounem. Na nestvůry co zde vystupují je divák znalý scifi/hororů velmi dobře připraven a snadno a rychle by jim naordinoval krmivo z mariňácké pušky. Tady jde hlavně o tu tíživou atmosféru, která se povedla a která tak zoufale chybí naprosté většině dnešních filmů, které se snaží do škatulky horor zařadit. (09.12.2008)

Tak pro mě velké překvapení.Už sem si ani neuměl představit,že bych ještě někdy dal hororu 5.Dneska se už taky horory s dobrým scénářem skoro netočí a už vůbec v nich nehrají herci jako Sam Neill a Charlton Heston.Ne že bych se u tohoto nějak posíral strachy,ale párkrát mě slušně zamrazilo.Scénář se mi hrozně líbil (trocha Lovecrafta není nikdy na škodu),Sam Neill byl taky perfektní a hlavně sem se ani minutu nenudil.Ten film neměl hluché místo.Tom Hardy má recht.Tohle je na 4 příliš dobré. (26.04.2010)

Začátek výbornej, ale od doby kdy nastoupěj do auto to začíná jít do kytek. Litáj všude možně úplně o ničem a i z kvalitně rozjetýho film se stává film o ničem. (18.12.2012)

Podle mě to byla totální blbost hodná absolutně Béčkovým kouskům někdy ze 70. let.. Hodně mě to zklamalo, navíc když to režíroval John Carpenter, tak jsem čekal opravdu něco úplně jiného.. spíš mi to v některých částech přišlo až směšné než "strašidelné", jak bych očekával.. Někoho tohle asi bere a výživá se v tom,ale pro mě to byl jen zabitý čas.. (11.04.2014)

Pěkná kamera, WTF is reality a apokaliptická vize toho, jak by to s lidstvem dopadlo, kdyby nahradilo křesťanství béčkovými horory. Sam Neill umí trpět, to víme, a tady mu to jde dobře. Hraní si s narativem je samozřejmě vždy nápadité. Už jsem pak nevěděl jak to přesně je a kdo co vymyslel, napsal nebo skutečně prožil, ale bylo mi to jedno, i tak jsem si to celkem užil včetně konce.Horor to je tak středně děsivý, myšlenka šílenství ho přibližuje k realitě a tak je to spíš taková promyšlená hrůza, než nějaká primordiální a pudová. Určitě slušně odvedená práce, dokonce nějak reflektující žánr, ale zase ho nikam moc neposouvající. (03.08.2017)

Snímku jednoznačně nelze upřít jistou originalitu. Námět je opravdu sice je spíše "cáklý" než šílený, atmosféra ponurá, nicméně rozhodně ne strašidelná, napětí se díky výrazné předvídatelnosti nekonalo, dost laciný vizuál a spousta hluchých míst. I tak se hlavně díky Neillovi jedná o zážitek lehce nad hranicí průměru. Jako největší průšvih bych viděla příšeráky, vypadali jako můj pes, když jsem ho ostříhala nůžkama na manikůru. Za mne 60%. (24.04.2018)

Není to moc strašidelný horor,ale i tak jsem se u filmu bavil.Na druhou stranu na tu dobu jsou tam dost dobrý lekačky a celý je to takovy ponurý a depresivní,takže se přikláním ke 4 hvezdičkám. (20.06.2018)

Výlet do pekla se S. Neillem a J. Carpentrem. Vcelku zajímavá zápletka čerpající z Lovecrafta mrazí a děsí a díky speciálním efektům (které se ale od 12 let starší Věci vůbec nezměnily) je to vše krásně slizké, nechutné a vlastně i roztomile retro. Velmi slušné paranoidní psycho. (27.04.2022)

Po Věci nejlepší Carpenterův film (a po Útěcích z N.Y. a L.A. film s nejlepší Carpenterovou hudbou), který mám čím dál radši s každým dalším zhlédnutím a jenž si užijete tím spíš, pokud máte načteného Lovecrafta a Kinga. Na oba je tu řada odkazů a je strašná zábava je postupně odhalovat, stejně jako režisérovy sebenarážky. Bomba horor, s příběhem, co potěší každého spisovatele, úžasně temnou atmosférou, nádherně šílícím Samem Neillem a nepopsatelnými nestvůrami z jiného světa. John Carpenter je jeden z mála lidí schopných adekvátně přenést Lovecraftovské motivy na stříbrné plátno. Lahůdka, kterou zná minimum lidí, ale o to hodnotnější je o ní vědět. (24.07.2009)

Spojení představivosti H.P.Lovecrafta, režie Carpentera a hereckého umění Sama Neilla opravdu nemůže být šlápnutí vedle. Určitě jde o jeden z nejlepších carpenterových filmů (a asi poslední opravdu dobrý), především se mi na něm líbila první polovina, ze které přímo sálá tajemná atmosféra. Opravdu super horor. (12.02.2010)

Horor, ve kterém nechybí nic z hereckých zásuvek. Chybí v něm však části režie. Časté "výpadky" Carpentera snad svědčí o jeho ochlastanosti. Nijak jinak si to nedokážu vysvětlit. Na 95 minut se sice pohodlně usadíte, sníte nějaký ten sáček brambůrek, ale leknete se tak jednou, ti slabší i 2x a to je hergot málo. Carpenter se do toho měl obout pořádně a neměl se zbytečně šolíchat s necílenými okliami, kterou stejně vedou do pekla. Teplého a smradlavého. (07.05.2010)

Keď som "Ve spárech šílenství" pred pár rokmi jednej noci na koleji dopozeral, zostal som sedieť s otvorenými ústami (aspoň teda obrazne) a hovoril si: toto je Horor. Po druhom zhliadnutí a potom, čo som hororov a thrilerov videl trochu viac, už síce až tak nežasnem, ale stále som ochotný brániť film ako nr. 1 môjho rebríčka hororov. Dej možno trochu zaostáva za niektorými románmi S. Kinga, ktorý je vo filme vtipne zmienený (písané slovo a hýbajúce sa obrázky sú predsa len niečo iné), ale udržal ma v každom prípade v hlbokom napätí, ba ho dokonca vybičovával atmosféricky užasnými zábermi (po tak mizerne osvetlenej ceste by som v noci rozhodne nejazdil a stretnúť tam také podivné figúrky, asi by som sa od strachu... no, to je jedno). Hlavná ženská postava je zaujímavá svojimi premenami: po nepríjemnej (vystupovaním a vizuálne) asistentke sme konfrontovaní s vcelku pôvabnou a - ako tušíme - rýchlejšie katastrofickosť situácie chápajúcou spolucestujúcou Sama Neilla, ktorá sa vzápätí, a to veľmi rýchlo, zmení na jednu zo strašlivých, bezmenných príšer (aby som parafrázoval), takže nevieme, či ju máme ľutovať alebo ju považovať za už negatívnu postavu. A napokon sa dozvedáme, že vlastne neexistovala. To už ale Sam Neill a my s ním vieme, že to, čo nie je a čo je, je veľmi neisté. A kým sa pred nami neobjavia titulky, zimomriavok z tohto pocitu sa nezbavíme. Výpočet scén, ktoré na mňa urobili dojem, by mohol pokračovať: majiteľka hotela a jej manžel (najmä v ich poslednej scéne), psíkovia pred kostolom, krvavé slzy sl. redaktorky po dočítaní posledného majstrovho románu, jej vystupovanie z auta. Enjoy! (22.05.2010)

Aneb trocha toho šílenství pro každého (01.05.2011)

Na této obskurnosti je naprosto skvěle poznat, jaký spisovatel inspiroval mistra Carpentera. H.P.Lovecraft je cítit ve všech koutech tohoto filmu. Celkově se jedná o můj nejoblíbenější horror. Utápění se v hlubinách paranoidních představ a zároveň šílené reality je můj šálek čaje. Sam Neill se pro tuto roli skvěle hodil a Jürgen Prochnow byl skutečně spisovatel z devíti pekel. Zároveň snímek nezaostává ve vnitřním poselství. (07.05.2011)

Tak toto je podarene dielko od mistra Carpentera, od zaciatku do konca ma film okuzlil svojim zaujimavym dejom, ktory nemal chybu. Obsah filmu je o jednej knihe, ktora sa dejom premietava do skutocnosti a tak John Trent nemoze pochopit ci sa mu to sniva, alebo sa zblaznil. Vsetko vo filme co sa tyka efektov, hercov alebo kulis sa vydarilo na dobru uroven, akurat tie tvory vypustene z roztrhnutych dveri vyzerali trosicku smiesne. Aj ludia, takzvani zombie v malom mestecku boli k svetu. Mna tento film uputal a bavil ma ho sledovat az do konecneho finale, ked sa John Trent ocitol v blazinci, v jednej cele, kde nastal mensi masaker, aj ked ho priamo neukazali. (30.07.2011)

Šílená genialita.Atmosférické peklo.Tajemná nedořečenost.Carpenter je mistr! (04.11.2011)

In the Mouth of Madness jako by z pera Stephena Kinga vypadlo. Mysteriozní příběh, založený na paranormálních jevech a nějací ti démoni k tomu. King sice autorem není, ale John Carpenter jako jeden z otců filmové hrůzy vytvořil slušnou atmosféru, kterou sice neudrží po celou stopáž, ale koncovkou výsledný dojem napravuje. Právě druhá polovina je po příběhové stránce výrazně volnější, téměř nudná a Carpenter místo aby gradoval, přešlapuje na místě. Navíc Jurgen Prochnow jako záporák je spíš k smíchu. Již zmíněný konec trochu napraví rozpačitý dojem z druhé půle, ale přesto se Carpenter nepřehoupne přes laťku průměru. A to může být rád, že sehnal Sama Neilla, který filmu dává hereckou kvalitu. 50% (20.11.2011)