Život pod vodou

Andersonova bizarnost mě bohužel (nebo spíš bohudík) nebere. Tolik skvělých herců a takový nijaký, podivný a chvílemi dost nudný spletenec. Pouze na několika místech jsem se pousmál, ale to je na dvě hodiny fakt málo ..... jestli je tohle pro někoho splněním dětských snů, tak to mu jeho dětství nezávidím .... :) P.S. Srovnávání s "Lost in Translation" a podobně je úplně mimo. Tohle se nedá s ničím srovnávat ! (08.07.2005)

Moby Dick pro hipstery. Výstřední komedie natočená s obrovskou láskou k filmům (třeba k „surrealistickým“ vědeckým dokumentům Jeana Painlevého). Variace dobrodružných příběhů, jaké jste chtěli v dětství sami prožívat. Film, který nás neustále něčím překvapuje. Vyladěný design každé scény, úžasně šlapající soundtrack, emocionálně hutná zápletka (díky které všechny ty originální nápady drží pohromadě). Přes svou ohromnou vypravěčskou hravost a infantilní poetiku jde paradoxně o film, který spíš oceníte až v pozdějším věku, kdy už nebudete mládí prožívat, ale ohlížet se za ním. Sám jsem Život pod vodou dřív přijal hodně vlažně, dnes (listopad 2017) jsem se do něj asi zamiloval. 90% Zajímavé komentáře: Radyo, Brouk, DaViD´82, Rex Mundi, anais, MIMIC, rowdy's, walecz (08.07.2005)

Steve Zissou aka Jacques Cousteau aka znovu nalezený otec a manžel v podivně vyhlížejícím Životu pod vodou, které se chvíli tváří jako pseudo-dokumentem o jedné výpravě, aby se po chvilce změnil v komedii, která přetransformuje v dobrodružně-akční nášup s dramatickým zakončením. Život pod vodou je žánrový pavouk pohodlně roztažený přes několik stylů, nebýt však roztomile podivných příšerek rozpohybovaných Henry Selickem a hereckým týmem zřejmě bych zůstal na 3* ale především díky posledním deseti minutám, kdy jsem se nechal naplno unést fantaskním světem nahlížejícím do Zissouovy hlavy jsem pochopil, že se tento roztodivný hlavolam nemůžu spláchnout do výpusti jen tak lehce. Po poslední zkušenosti s Andersenem v podobě Darjeeling limited si troufám tvrdit, že Život pod vodou je Andersenův opus magum, jenž už nebude překonaný žádným jeho dalším snímkem. Většina témat, které řeší ať už v Takové normální rodince nebo v Darjeelingu jsou v Životu pod vodou dovedeny k dokonalosti ale ne vždy ku prospěchu věci. Další variace na téma dysfunkční rádoby Adamsovic rodina by bylo moc. 7/10 (31.03.2009)

Wes Anderson je bůh, chtělo se mi po zhlédnutí Života pod vodou zvolat.Všimněte si, že Royal Tenenbaums je jedním z mých nejoblíbenějších filmů.A už se tam nachází i dobrodružství posádky lodi Belafonte.Nepochopím lidi, kteří tvrdí, že je to trapné a nudné, slepenec, patvar a oni naopak nepochopí mně, který tvrdí, že je to geniální, vtipné, okouzlující, dokonalé a hlavně jiné. Jiné ve smyslu Andersonova pojetí filmu a vedení herců.Ve chvílích kdybyste čekali, že se srandovně zapitvoří do kamery mlčí, zachovávají ledový klid.Nejlépe to myslím dokazují 3 scény: 1.)"Jaké maté vědecké zdůvodnění pro zabití toho žraloka?"___ticho____ "Pomsta?!" 2.) zakončení podpisového maratonu pro staříka 3.) výbuch hotelu na ostrově, kde z plamenů v klidném tempu vyběhnou Steve, Ned a bohužel i ve vystřižené verzi hořící Klaus. Zkrátka, někdo mu na ten styl a zbůsob humoru přistoupí(a já jsem strašně rád, že patřím mezi ty kdo přistoupili, protože jsem si život prodloužil o dobrou minutu a půl) a někomu to bude připadat demntní, praštěné, bez nápadu pouze s dobrým hereckým obsazením. (22.08.2005)

Od Wese Andersona jsem předtím nic neviděl, tak nemůžu nikterak srovnávat, ale myslím, že to nevadí. ŽpV není „běžný“ film, pluje si mimo běžné žánry a zavedená schémata, to mě docela těšilo. Největší radost mi dělal tamní humor, na mořský film poměrně suchý, absurdní a bizarní. Druhým potěšením byly herecké výkony všech představitelů, které sympaticky rezonovaly s vyzněním filmu. A třetím potěšením byla hudba: předělávky písní Davida Bowieho do portugalštiny(?) v solo-kytarovém provedení, a samozřejmě Sigur Rós v jedné z vrcholných scén filmu. (14.04.2005)