Jak přišli kováři k měchu

To je tak strašně toporná pohádka... Štepánek enormně přehrává, záběry v dialozích na sebe často tak divně nenavazují, ta holka, co hraje Terezku, je snad z nějakého ochotnického divadla. Postavy jsou dvourozměrné tak, že je to i na pohádku moc. Jediné plus je natáčení v exteriérech, v papundeklovém provedení by to bylo naprosto nesnesitelné. (25.03.2014)

Starej kovář (Štěpánek) si usmyslí, že provdá svoji jedinou dceru komukoliv, kdo umí kovářské řemeslo, aby mohl předat svoji živnost. Klidně i za cenu, že je to úplný pařez. A že najde pořádnýho pařeza. Ten umí jen jen: Jak ráčíte, pane. Ano, pane.... Dcera ale chce pasáčka ovcí (Vojtek), který jednoho dne pomohl skřítkovi, co zůstal opuštěný na našem světě... Dějově na televizní pohádku docela dobré, ovšem natočeno tak lacině a laxně, že tohle místo koukatelné televizní pohádky je příšerná nedělní podívaná za pár korun. Žádný barvy, herci nic extra, ozvučení příšerné. Tohle se Janečkové bohužel nepovedlo, obzvláště když v tom byl dobrej potencionál. [612. hodnocení, 24. komentář, 44%] (27.06.2021)

Kmotra, kovář a Terezka dostali popis, že jejich postavy jsou jadrné a bodré a to byly, až se hory zelenaly. Kovářský učeň měl být prostý až slaboduchý a byl tak prostý, že by mu mistr kovář nedal jako partnerku ani chromou krůtu, natož vlastní dceru, Antonínek byl sladký a roztomilý, jak má romantický hrdina být, a pak tam přikřepčil naprosto pekelný skřítek, hraný malým děckem s umělými vousy, obohacen o nejpekelnější dabing, co lze ve filmu slyšet, pronášející nadšenecké proslovy jak soudruh na prvního máje, a neštěstí bylo hotový. Mohlo by to být lepší, kdyby za tím nebyla snaha být za každou cenu vtipný a ponaučný. (19.07.2014)

Na tu hodinu se tam toho zase tak moc neděje, a jinak je to takové nijaké. Celé se to hraje vlastně v pěti lidech, „zápletka“ je o ničem - vlastně jo, jde o svatbu a je nutno tatínka přesvědčit o tom, který by byl ten pravý. A že umět foukat oheň skutečně nemusí být pro manželství dobrým předpokladem. Vojtek na můj vkus hodně přehrává, Štěpánek a Hofmanová si užívají své ztřeštěné role, jinak je to poněkud přepísknuté, nevtipné a nezajímavé. (25.12.2014)

Jednomu se zaběhne ovečka, jinému rozum. Když to tak vezmu kolem a kolem, těch bezprizorních rozumů v téhle pohádce pobíhalo rovnou několik. Opuštěné postavy dělaly, co mohly, aby to nebylo k poznání. Zpívaly, řvaly a zpívaly a řvaly, někdy dokonce i bečely a vrčely. Občas se snažily být i moudré, ale copak to bez rozumu jde? Člověk nemá hlavu, aby ji věšel, ale aby přemýšlel, jak pravil onen příšerně namaskovaný i nadabovaný skřet. Škoda, že ho nikdo neposlouchal, dokonce ani ten nedovtipa Antonínek, který mohl být pro Terezku zajímavým jedině v kontextu s myšlenkovým zombiem Józou. Kdyby tohle viděla Božena Němcová, v hrobě by se obrátila. (23.12.2014)