Dějiny násilí

Aj mne uniká dôvod ale i zmysel rozruchu okolo tohto filmu. Baliaci papier má síce na prvý pohľad peknú a zaujímavú vzorku, ale pod ním je len sito s dierami na halušky. Nepopieram, že film je ako píše Tron - napínavý, pôsobivý a má kvalitných hercov. No počínajúc typizovanými americkými rodinkami a mestečkami, z ktorých sa mi už chce blinkať, umňaučanými dokonalými manželkami, ktoré stále pištia "hanííí", až po tie čudné nezrovnalosti a diery v scenári to bolo jedno obrovské sklamanie. 3* za herecké výkony, inak by som dala len 2. (02.01.2008)

Klasik David Cronenberg (Mucha, Dead Ringers) sa po sérii svojich autorských úchylární rozhodol natočiť niečo normálnejšie a mainstreamovejšie. Ideálnu príležitosť mu poskytla predloha Johna Wagnera pretavená do vynikajúceho scenára. Hlavnou prednosťou je nepredvídateľnosť a skvelé herecké výkony zúčastnených (z ďalších napr. Ed Harris, Maria Bello alebo William Hurt). Nezvyčajne utlmený Cronenberg vedie príbeh pevnou rukou profesionála, ktorý tápanie v akčných pasážach vynahradzuje komornými momentami (rovnako ako v Živote Adéle, hlavne obe erotické scény stoja za to). Obe nominácie na Oscara (adaptovaný scenár, William Hurt za vedľajšiu úlohu) ostali nepremenené. (16.03.2016)

Fakt hodně dobrej film, drsnej a s ničim se nesere.......Viggo Mortensen se nám rýsuje v regulérního drsňáka a Ed Harrisovi stačí aby seděl a čuměl (prostě výbornej). Skvělej je i William Hurt (nemůžu si pomoc, ale strašně mi připomíná Ondřeje Soukupa). Prostě je to hustý, už se těšim na Východní přísliby. (11.02.2008)

Cronenberg chytře pracuje s příběhem a celou dobu číhá někde vzadu, aby ho karabáčem popostrkával do překvapivých rovin. Možná po filmu vše zacvakne, ale při sledování se nedá předvídat zhola nic. Taky proto obdržel scénář nominačku na Oscara. Nejvíc mě však dostal ten rozklad americký rodiny na elementy, když se střetne s násilím - animální existenciální panika v čirým tvaru. (16.12.2007)

Komorní thriller od kontroverzního kanadského maniaka na režisérské stoličce si znamenám coby jedno z nejpříjemnějších překvapení letošního roku. Od Davida Cronenberga bych po výbředech typu "Nahý oběd" věru nečekal tak mistrovský kus sice velmi řemeslné, avšak neobyčejně stylové filmařiny. Samozřejmě nezastírám, že jeho poslední kroky jsem nesledoval, čiliže se mi "Dějiny násilí" jeví být opravdovou fackou odnikud. Sice nelze tento snímek stavět na piedestal výjimečnosti, vždyť je to vlastně velice konzervativní thriller o člověku, který v životu nebezpečné situaci zareaguje až nepřirozeně chladkorevně a strhne kolotoč otázek, vykřičníků a temných míst, které ohrožují samu jeho identitu. Tom Stall, kterého výtečně sehrál jacksonovský klaďas Viggo Mortensen, je hnacím motorem filmu – archetypálním hrdinou "s otazníkem". Chytře posazený vypravěč se tentokrát nijak nevymyká standardu, je "pouze" řemeslně skvěle zvládnutý a udržuje zásadní otázku "kdo je hlavní hrdina?" dostatečně otevřenou. Výtečně zafungovalo rodinné prostředí, které Tom ze všech sil hájí a které Cronenberg až podezřele harmonicky líčí v první části filmu. Krom šmakózních hereckých výkonů celého ansámblu a dobře napsaného scénáře stojí za zmínku nenápadný, leč citlivý soundtrack Howarda Shora a samozřejmě perfektní režie, která se nijak nestaví na odiv, ale citlivě přihlíží příběhu, opatrně do něj diváka vtahuje a s neuvěřitelnou lehkostí střídá intimní rovinu s až naturalistickou brutalitou, ve které Cronenberga poznáte na sto honů. Není tu ani památky po samoúčelnosti, patosu, heroismu... finální souboj s cronenbergovskou lehkostí vnásí do komorních tónů velkolepou černohumornou akci, kterou může takový Tarantino svému staršímu kolegovi jen tiše závidět... Závěr filmu odehrává se beze slov, pouze gesty, náznaky a zazní do ticha jako výkřik, na který si divák musí odpovědět sám. Dostane Tom ještě šanci, nebo jej jeho činy zničí? Nebýt natahovaných detailů a nepatrné ztráty gradace v závěru, jednalo by se o film takřka bezchybný. I v tomto provedení jsou však "Dějiny násilí" zralou a inspirativní ukázku psychologického thrilleru, který sice nevzbudí hluboká tázání po smyslu bytí, nicméně zaujme, pohltí a pobaví. Aniž by podlézal. (13.11.2005)