Město Osudu

Už to tu bylo napsáno několikrát, že je to film tak nějak dost jakože o ničem. V USA žijící Íránec chce psát biografii nějakého uruguayského spisovatele jedné knihy - nýmanda, aby dostal stipendium na univerzitě, už to samo o sobě je takové jakési podivné. V součtu všech okolností během děje z toho vyšel film, který je opravdu dost nudný, nakonec se žádná biografie nekonala - a univerzita kvůlivá tomu taky nespadla. Lepší dojem nezachránila ani Charlotte, pro kterou mám jinak celkem slabost. (06.06.2017)

Nevěděla jsem, co od filmu mám čekat, tak jsem raději nečekala nic. Bohužel po shlédnutí jsem zas nevěděla, co si o něm mám myslet. Už v 1/3 filmu jsem se ptala sama sebe o co vlastne jde a jaký to má všechno smysl. Dovolila bych si říct, že je to jedna z těch horších rolí Hopkinse, která mu prostě nebyla ušita na míru. (09.12.2013)

Nechápem, že tak dobrý film som u nás neregistroval v kinách ani nikde inde. O to viac ma teší, keď na niečo také natrafím náhodou. Dosť zvláštna rodina a vzťahy medzi nimi. Manželka nebohého spisovateľa žije v jednom dome s jeho milenkou a jej dcérou. Krásne španielske prostredie a mentalita ľudí robia túto drámu viac zaujímavou. Anthony Hopkinsovi úloha vyslovene sadla a zahral ju z ľahkosťou. Film napriek dlhej stopáži plynie pomerne rýchlo a nudiť sa pri ňom nebudete. (15.09.2010)

VE své podstatě vlastně o ničem . Chce napsat učitel nějaký životopis a tak jede daaaaaaaleko . Vdova je chladná , ovšem sarkasticky přímá ,, Antony vtipný a teplejší než jej známe a mladá milenka spisovatele má alesponˇ společnost . Pak jěště přijede přítelkyně Razaghiho , to je jméno , a jdeme do finále . A do toho jěště ty včely . Vše ovšem fajn dopadlo , tak to bylo bezva . Takže velmi slabé tři * . Čekal jsem vážně víc . Občas i trochu hloupé dialogy . (23.05.2015)

Hodně dlouhou dobu filmu jsem si přála, ať už probůh nikdo nikam nejede, nikdo si nic nerozmýšlí, nikdo nikam nevolá.... Film líčí příjezd Omara do sídla jakéhosi spisovatele, který už nežije (jsem ignorant, žádného Julese Gunda neznám). Omar chce psát jeho životopis, ale pozůstalí nechtějí dát souhlas. A tak plyne čas, aby bylo o čem hrát, do Jižní Ameriky přilétá i Omarova přítelkyně, a pak všichni různě někam lítají a nelítají a potkávají se a rozcházejí....a jednotlivé obrazy podkresluje jemná hudba a možná tu padne i nějaké moudro, ale jinak se nic zvláštního nestane. Na mne asi málo akčnosti či myšlenek a příliš poetična. (16.11.2010)