Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V pořadí druhá Michalkovova adaptace díla A. P. Čechova, tou první byla Nedokončená skladba pro mechanické piano (na motivy dramatu Platonov), vycházející z povídky Dáma s psíčkem (zfilmovaná ve věrnější verzi I. Chejficem). Michalkov interpretoval Čechova ironicky - v duchu italské produkce, která film financovala. Základní zápletka - flirt v manželství nespokojeného muže a následné hledání lázeňské příležitostné milé zůstala zachována, nicméně je rámována úvodem a hlavně závěrem, který silně naznačuje, že vše proběhlo ve vypravěčově fantazii.Těžko uvěřit, že zajištěný architekt fascinovaný cikánskou hudbou a ruskou láskou na stará kolena zchudl a pracuje na lodi jako číšník. (raroh)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (33)

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Úchvatná studie nezodpovědného dětinství, směšné roznětky utrpení dvacátého století. Ústřední antihrdina, přesvědčivě ztvárněný Marcellem Mastroianim, jenž ze svých dosavadních masek extrahoval vše labilní, neklidné a úzkostné a slil tu strakatou spěž ve vydluženou formu kluka honícího obruč, se na trpícím jevišti Života, který uhořívá bezohlednou péčí parazitů, protahuje a pohrává si s možnostmi změny. Neriskuje nic, než vlastní život, který ani nemá, svádí a trýzní němé děvče, uzavřené do rytmického odehrávání se, a nakonec ji zanechává nabalzamovanou drůbeží mastnotou na mučidlech jakési pohozené gubernije, jedněch přesně vyměřených ruských jatek. Tato odvyprávěná slabost nakonec nemdle osvítí přelévající se vlnky špíny moderního věku, kde jde jen o to nasytit tu božskou potřebu zrnka pomyslné duše v zrezlém kahanci těla, a drama jemné veřejné operace, protkané trochu nemístným symbolismem, se zvrátí v moralitu. Ale v moralitu skutečně živou. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Svérázná čechovovská adaptace, která má spoustu filmařských kvalit: skvělý herecký výkon Marcella Mastroianniho, krásnou kameru, nádherné lokace, pěkné kostýmy, humor, a v neposlední řadě i velké emoce, kterými jsou některé scény prostoupeny. Film je naladěný do zvláštní, posmutnělé atmosféry (ne nepodobné té ve snímku Krutá romance, v němž si hlavní postavu zahrál právě Michalkov), která vrcholí v samotném závěru, kdy Pavel Alexejev (Rus, kterému hlavní postava, Ital Romano Patroni, vypráví svůj životní příběh), pronáší: "Nic se nikdy neztratí. Ani den, ani jediný čin. Všechno s námi zůstává až do hrobu a možná i za hrob. Tahle loď ztrouchniví, moře vyschne. Ale všechno dobré i zlé, co jsme způsobili, vždycky někde zůstane." Za sebe však přesto nemohu říct, že by se mi film líbil bez výhrad: jednak nechápu význam jeho názvu (o žádné "černé oči" tam nikde nejde) a jednak se mi tam občas přece jen trochu vkrádala nuda; navíc ani moc nemusím podobné mezinárodní koprodukce. Proto "jen" 4 hvězdy. Film má mimochodem výtvarně neobyčejně zdařilý český plakát, který podle mě překonává všechny ostatní verze. ()

Reklama

Radko 

všechny recenze uživatele

Na rozdiel od niektorých tunajších komentárov, ja v pasivite a pomalosti nevidím takmer žiadne negatíva. Pomaly a dôkladne si vychutnávať na maximum radosti života, pospomínať svieže časy lások-nelások v objatí vína a cigar(-iet) a popritom si všeličo prifabulovať, veď plnokrvný príbeh vášní a citov sa tak dobre počúva. Prečo nie? Áno široká je ruská duša, skryje aj dušu dôkladných márnotratno-márnomyseľných lenivcov, zaujímajúcich sa len o pohodlie, komiku a grotesknosť situácie, naplnený bachor a príjemné laškovanie s opačným pohlavím. Michalkov to vystihol s typickou nostalgickou snovou noblesou, obsahujúcou jemnú, ale pritom prenikavú kritiku takéhoto spôsobu života. Ale zároveň trochu pochybujem, či sú tí, čo nadávajú na neschopnosť a nečinnosť hrdinov filmu naozaj presvedčení o tom, že celoživotné ustavičné naháňanie sa za majetkami, ideami, teóriami a kvantitami čohokoľvek ako škrečok v koliesku je vôbec nejakým spôsobom zmysluplné a k pocitu spokojnosti vedúce. ()

Andreas 

všechny recenze uživatele

Michalkov neměl na vybranou s obsazením hlavní role. Pro Rusko typickou postavu zbytečného člověka vytvářel Mastroianni po Itálii a vůbec po Evropě celý život. Stejně tak dámě pro klobouček do bahna v bílém obleku může nakráčet jedině Mastroianni, kdokoli jiný by zapomněl minimálně na přiložení květů. V nejvnímavějších lidských letech, tedy teenagerovských, mi ta scéna připadala jako vrchol romantiky. Věřil jsem, že je snem mnoha žen, aby jim někdo někdy v životě přinesl klobouček z bahna a zároveň je snem mnoha můžu, aby jim okolnosti, vítr a bahno daly příležitost takové gesto učinit. Vnímání romantiky se však vyvíjí, dnes už vím, že co je skutečně romantické, drtivá většina odsoudí jako psycho. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Ani silná trojka Čechov-Michalkov-Mastroianni nezabránila tomu, aby som sa chvíľami netopil v záplave dialógov, ktoré nemali šancu ma zaujať. Oceniť môžem vykreslenie dobovej atmosféry, presvietené obrazy, ktoré mi pripomenuli Sladké hry minulého leta a postavu stvárnenú Marcellom Mastroiannim. Očakával som však viac. ()

Galerie (26)

Zajímavosti (1)

  • Film byl nominován na Oscara americké Akademie filmového umění a věd v kategorii nejlepší cizojazyčný film. (Rugero)

Reklama

Reklama