Marat - Sade
-
Marat/Sade
Drama / Horor / Mysteriózní / Thriller
Velká Británie, 1967, 116 min
Režie:
Peter BrookObsah
-
Britský filmový přepis slavné divadelní hry o názorovém střetu dvou velkých osobností francouzské historie. Píše se 13. červenec 1808 a v charentonském ústavu pro choromyslné se schází početné, vzácné obecenstvo, aby zhlédlo mimořádně zajímavou produkci. Markýz de Sade, jeden z chovanců, napsal a režijně se zdejšími pacienty připravil hru o události, k níž došlo právě před patnácti lety. Hru o zavraždění Jeana-Paula Marata, velké postavy francouzské revoluce, jehož 14. července 1793 ubodala ve vaně mladá fanatička Charlotta Cordayová. Pacienti-herci jsou na místě, ředitel ústavu vítá diváky, prolog je uvádí do děje... Divadlo na divadle může začít... (oficiální text distributora)
Britský filmový přepis slavné divadelní hry o názorovém střetu dvou velkých osobností francouzské historie. Píše se 13. červenec 1808 a v charentonském ústavu pro choromyslné se schází početné, vzácné obecenstvo, aby zhlédlo mimořádně zajímavou produkci. Markýz de Sade, jeden z chovanců, napsal a režijně se zdejšími pacienty připravil hru o události, k níž došlo právě před patnácti lety. Hru o zavraždění Jeana-Paula Marata, velké postavy francouzské revoluce, jehož 14. července 1793 ubodala ve vaně mladá fanatička Charlotta Cordayová. Pacienti-herci jsou na místě, ředitel ústavu vítá diváky, prolog je uvádí do děje... Divadlo na divadle může začít... Komentáře uživatelů k filmu (15)
-
Djkoma
Silný snímek, který je takovým soudem Sadeho a Marata o tom kdo měl pravdu. Sade vede sbor z ústavu pro choromyslné. Hra v jejich poddání je opravdu úchvatná a syrová. Občas do ní vstoupí cenzor v podobě pravděpodobně ředitele ústavu. Dialogy jsou opravdu výborné, herci jsou svou zvláštností jedineční a klidně bych na takové divadelní představení zašel. Jen by to chtělo méně hudby, která mě občas spíše překážela a možná jednoduší poddání myšlenek divákovi(hlavně titulky se blbě četli :)).(26.7.2006)
-
igi B.
Smíříte-li se s Brookovou formou >filmové inscenace< , dostane se vám brilantního artisního zážitku, umocněného skvělou hudbou a strhujícími - vskutku HERECKÝMI (v tom nejlepším smyslu slova) výkony. Náročné dílo pro náročné, lahůdka pro labužníky... - - - P.S. Co však opravdu naštve, je při uvedení filmu v ČT ořez obrazu z originálního formátu 1,85:1 na 4:3. V mnoha scénách nesnesitelné, v principu barbarské. Typicky česky veřejnoprávní... :-((8.11.2006)
-
Dudek
odpad!Existují jen dvě možné interpretace toho díla. 1. Se jedná o geniální snímek s hlubokou filozofickou myšlenkou, který rozhodně není určen širokému publiku... 2. Je to jen pouhá past na pseudointelektuály, kteří se budou předhánět v kladných komentářích a trochu si zaslintají blahem. Já Marat - Sade vnímám i po druhém zhlédnutí jako velmi nepovedenou adaptaci slavného díla, která díky špatně zvolené formě ztrácí možnost správného obsahového sdělení. Přesto se však jedná jen o velmi rozporuplný snímek, ve kterém se lze šťourat a hledat geniální myšlenky, které tam nejsou, ale co, vždyť to přeci můžeme u každého díla.(8.11.2006)
-
betelgeuse
Na „filmu“, který je navzdory několika adaptačním nápadům stále především jevištní inscenací, zaujmou nejvíc filozofické disputace obou titulních postav, zejména nad pojmem svobody. Jako film nemůže fungovat už kvůli velké trhlině mezi postavami a herci – zatímco film vyžaduje totální splynutí obou, Brook svou „inscenaci ve filmu“ odcizuje obsazením postav francouzské revoluce tu klimbajícími, tu slintajícími, každopádně nespolehlivými chovanci blázince. Ti sami jsou zároveň postavami: i tady je ale emocionální potenciál spojení role a herce neutralizován anonymními, totálně zpovrchnělými identitami chovanců [jsou to "zvířata" zbavená individuálních rysů, reagující na primární pudové podněty]. Slepá ulička světové kinematografie.(5.8.2006)
-
Ajantis
Prostředí léčebny pro choromyslné je pro pojednání o svobodě člověka, rozdělení společnosti atp. jako dělané. Představení je dramaticky precizní, s velmi povedenými hudebními čísly a vynikající atmosférou. Stěžejní témata VFR jsou spíše nastíněna, než hlouběji řešena, ale aspoň zde nepůsobí nijak násilně či samoúčelně. Inscenace poměrně často mění rytmus a styl vyprávění za pomocí různých zásahů zvenčí, takže se nestává nudnou. Přesto myslím, že z prostředí šlo vyzískat mnohem více. Tady slouží spíše jako mírně originální prvek, namísto aby dodávalo snímku něco podstatného po obsahové stránce.(8.8.2006)
-
d-corso
Naprosto úchvatně ztvárněný film. Úžasný "souboj" dvou tak odlišných lidí-puritánského Marata a volnomyšlenkářského de Sadeho. Byl jsem neuvěřitelně překvapen, že film byl natočen už v roce 1967. Domnívám se, že podobně jako např. Mechanický pomeranč, je to nafilmováno velmi "moderně" až nadčasově. Možná je to, jak napsal betelgeuse, slepá ulička kinematografie, ale ani slepé uličky nemusí být bez půvabu.(29.7.2006)
-
F.man
Oh...(12.8.2010)
-
Machrovic
"What´s the point of revolution without general copulation? - K čemu je dobrá revoluce bez všeobecné kopulace?" Toť hlavní otázka, toť oč tu běží, odpovědi však dosáhneme stěží. // Dvě protikladnější osoby už proti sobě snad ani postavit nelze. Nejsou to osoby ledajaké, ale staly sesymboly, archetypy. Marat to je archetyp kolektivismu, obecné vůle, vůdcovství, řádu. Sade individialismu, vůle člověka, svobody, svévole. Marat a Sade toť oheň a voda. SPOILEROIDNÍ HLÁŠKY Z FILMU, KTERÉ SE MI PODAŘILO ZACHYTIT: Jsme normální a chceme svobodu. Svobodu! Svobodu! // Kde jsou naši nepřátelé? Všude, kam se podíváš. (Marat byl trochu paranoidní...) // To já jsem revoluce! (...a hraje si na spasitele.) // Charlotta se jen usmívá a 40 sou mu dá. (Jako by vražda něco řešila.) // Do gatí se nepodělej. Jen jednu cestu jdu. // Však Charlotta mlčí. Ani hlavou neotočí. (Někdy je třeba zvěrstva ignorovat, pokud se z nich nechceme zbláznit.) // Já chci stanout před ním a vidět ho! Chci vidět jak se celý bude třást a pot mu bude stékat po čele. Chci mu vrazit dýku mezi žebra, kterou mám ukrytou mezi ňadrama. // Ještě ne Cordayová. Ještě musíš přijít třikrát! (Někdo tu neumí svou roli!) // Co je pár vypleněných chrámů proti vypleněným životům? (Co je pár zabitejch aristokatů proti blahu lidu?) // Smrt je prostě součást procesu tvoření. // Člověk je ničitel. Ale, když zabijí bez citů je stroj. // Nejsem nestranný pozorovatel. Učastním se dění. (Moc člověka často změní.) // Abychom poznali dobro od zla, musíme znát sami sebe. // Jediná pravda je naše stále se proměňující zkušenost. // Člověk je šílené zvíře! (MAD ANIMAL) // Vynalezli jsme revoluci, ale nevěděli jsme jak se dělá. // Každý si chce ponechat něco z minulosti. // Darmošlap z Korsiky. Promiňte myslel jsem ze Sardinie. (Kde se narodil Napoleon?!) // Věřím pouze v sebe sama. x Já věřím revoluci! // Myslí jenom na jebání, přitom nejvíc jebají na nás. // Revoluce nás využívá pro špinavou práci. // Žádáme otevřít sýpky a nakrmit chudé. Žádáme... Žádáme... .... // Žádná strana nezvítězí. Na obou stranách jsou jen lidi podělaný strachy. // ... a teď vidím Marate, kam ta tvoje revoluce vede! K potlačení individuality... // Až umřu, chci, aby stopy po mě byli vymazány. // Chcem práva svá. Chcem si je sami vzít. Jen revoluce nám je dá! // Nemyslete, že je můžete porazit bez použití síly. // To je tvůj svět. Tvoje vana. // Revoluce vždy zavrhne nerozhodné a oportunisty. // Čekají na šanci udeřit! // Tvé myšlenky pohltil stín moci? (nebo noci?) // Běda tomu, kdo je odlišný! // Toužil jsi po osvícení, proto jsi zkoumal světlo. // Marate, my jsme chudí a nechceme chudí být. Nenechávej nás čekat dál! // My nevraždíme. Zabíjíme v sebeobraně. // Boháčům kudlu do zad vraz a kořist rozděl mezi nás.(13.9.2006)
-
ad
Na živo se muselo jednat o velkolepý zážitek...(13.12.2007)
-
MadBigMax
Divadelní předtavení jsou dobrá, kvalitní a oceňovaná když jsou hrané v divadlech, kam patří. Zfilmování tohoto mistrovského díla je znehodnocení toho divadelního, takhle se jedná o jednu velkou odzpívanou kravinu.(21.7.2006)
-
Mouzon
Geniální! Blázinec jako divadlo, divadlo jako blázinec. Úžasně semknutá atmosféra, myšlenkově hutné a herecky vyšperkované. Snímek, který na diváka klade psychickou zátěž pouhým poselstvím, syrovostí myšlenek a herectvím, které je i ve své stylizovanosti až nechutně přesvědčivé (co se různých psychických deformací týče). Peter Brook je režisérským mistrem nejen na divadle.(5.6.2011)
-
Geller
MIstrovské dílo, u kterého budete hltat dialogy a užívat si muzikálový doprovod. Možná až přiliš dlouhé a některé pasáže místy hluché, ale přesto nezapomenutelné!(21.7.2006)
-
tragos
nmafan: Naprostý souhlas.(21.7.2006)
-
Allan
Moje maminka se mi posmívala, když jsem se začal dívat na tento film a od prvních minut bylo jasné, že se bude jednat o velmi strohou filmovou adaptaci divadelní hry. A ona dobře ví, jak velký problém mám s divadelními hrami obecně, natož pak převedenými na filmové plátno. Místo slova "převedený" bych měl použít "překopírovaný" nebo "zaznamenaný", protože tenhle film je jen dalším příkladem toho, jak režisér zcela rezignuje na filmovou řeč, vezme partu divadelních herců, postaví do každého rohu jednu kameru a za týden má hotový film. Zdali je takovéto dílo životaschopné, už ho příliš nezajímá. A Marat - Sade toho očividně schopen není. Není to muzikál. Není to drama. Už vůbec to není to, co je napsáno zde v záhlaví na ČSFD, tedy "Drama / Horor / Mysteriózní / Thriller". To jsem se opravdu nasmál, když jsem to zpětně četl. Jakmile má nějaký film více než dvě charakteristiky, je to známka toho, že nikdo pořádně neví, kam jej zařadit a že je to takový kočkopes. Důvod, proč jsem statečně vydržel u obrazovky, byla dvě hudební vystoupení - "Poor Old Marat" a "Fifteen Glorious Years", které byly jak po vizuální, tak především po hudební stránce výborné a osvěžující. Opět však na dvouhodinový film katastrofálně málo.(4.10.2008)
-
LudkovaLevaRuka
Esence smýšlení libertina markýze de Sada převedena na filmové plátno. Skvost plný hlubokých myšlenek, chorých mozků a chytlavých melodií v podání Shakespearovy divadelní společnosti. Značka:jen pro náročné.(27.4.2011)
