Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film přiblížuje fašistický útok na Polsko, vpád do Francie, bitvu o Anglii, přepadení SSSR v roce 1941 a rovněž dění na "tajné frontě" - případ Sorge, Rudá kapela. Tedy: světové panoráma a všechny politické a válečné peripetie tohoto období až po klíčovou událost prvních let druhé světové války - porážku fašistů u Moskvy. Ve filmu nejsou žádné smyšlené postavy, vystupují tu jen reální lidé s konkrétními životopisy. Partyzánka Zoja Kosmoděmjanská a politický pracovník Vasilij Kločkov, rozvědčík Richard Sorge a generál Ivan Panfilov. Mezi výhradně autentickými postavami najde divák vedle prostých vojáků i významné politické osobnosti, jako byli Stalin nebo Churchill. Angažováno bylo celkem 250 herců a mnohým z nich dali maskéři podobu těchto konkrétních historických postav. Boj o Moskvu je především film o velkém hrdinství sovětských lidí. Nezapomíná se zde ani na hoře a utrpení, které lidem přinesla válka. Život je totiž natolik obdivuhodný ve vytváření okolností a situací, že scenáristům již nazítří nestačí fantazie a představivost k jejich vyslovení.

Ruský režisér Jurij Ozerov se proslavil několika válečnými epopejemi (např. Osvobození), vydatně přispěl k "žádoucímu" pohledu na děje druhé světové války, zcela podřízené požadavkům komunistického režimu. První část velkofilmu Boj o Moskvu zachycuje grandiózní boje o ruské hlavní město, končící - jak známe z dějin - porážkou hitlerovských vojsk. Film samozřejmě ohromuje výpravnými scénami, avšak omezuje se na popisné, proklamativní podání. Z české strany bylo poskytnuto toliko technické zázemí, pomocným režisérem byl Otakar Fuka, jenž pořídil i český dabing. Film se zčásti natáčel ve starém Mostě, odsouzeném k demolici. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (68)

Hellboy odpad!

všechny recenze uživatele

Nehoráznej odpad! Překroucená historie, tak jak už to měli v SSSR ve zvyku..a navíc je to příšerně dlouhé, nezajímavé a tudíž nudné.. Nedoporučuji ke zhlédnutí nikomu. Za německé tanky zaskakuje nějaký neznámý přestavěný neidentifikovatelný paskvil, za ruské pohraničí Most a za německá letadla, ať už bombardéry nebo stíhačky, pokaždé stejná formace dvou stejných civilních letadel... ()

zette 

všechny recenze uživatele

Clovek jen s otevrenou pusou sedi a zasne nad vypravou. Ta je neskutecne kolosalni. Ovsem u Ozerova nic noveho. Osobne me zaujalo i didakticke zpracovani. Muzeme namitat, ze dejiny obsahle ve filmu jsou zkreslene... A i kdyz jsou nektere dialogy (hlavne ty se Stalinem) az absurdni... Jen sotva si dokazu predstavit ucelenejsi, historicky presnejsi a lepe zpracovany film o techto bojich. Nikdo nemusi s timto filmem zcela souhlasit, ale davat mu odpad je u me kulturni ignorantstvi. ()

Reklama

Anthony odpad!

všechny recenze uživatele

Nejen, že jde o film silně historii zkreslující (to jak generálové v klidu diskutují se Stalinem a oponují mu, je celkem sranda - aspoň pro minimálně zasvěcené) by nemusela být taková hrůza, kdyby byl ten film zajímavě natočený. Vůbec nechápu celkem slušné hodnocení tady a "kultovnost", kterou získal v českých zemích. Snímek může snad zaujmout jen tím, že tam jezdí po krajině dost techniky a běhá hodně lidí. Masovost scén ale neznamená kvalitu. Mnohé scény jsou až za hranicí parodie - nepovedené "akční" scény nebo "dojemné" rozhovory vojáků. Film taky hodně ztrácí tím, že se snaží ukázat vše tak nějak v celku - jako by šlo o ilustraci dějepisné učebnice - to má za důsledek množství postav, v kterých se divák dost ztrácí - pořád jsme na nějakém jiném frontu či štábu a žádná z postav nebo scén nemá dost prostoru, aby nás nějak strhla. Spíše nuda, ale chvílemi i nechtěná legrace. ()

Horak 

všechny recenze uživatele

Velke zklamani. Snaha o vernou rekonstrukci valecnych operaci pusobi ve vysledku toporne a slepovane. Bojova technika je sice pouzita opet masove, ale odflaknute. Je pochopitelne, ze nemecke historicke modely tanku nebyly k dispozici, ale plechove nastavby na T-34/85 pusobi v roli nemeckych tanku v r. 1941 velmi komicky. Tesil sem se na znamou likvidaci stareho Mostu, tady sem se dockal. Sudetske hrazdene domy v ruske vesnici jsou opravdu k popukani. Stalin je opet rozvazny, moudry, ale prekvapive maly, navic z celeho politickeho vyzneni je citit urcity revizionismus zpusobeny zrejme dobou vzniku. Zkratka Soveti natocili lepsi valecny filmy nez Boj o Moskvu. ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Z filmu sa valí toľko pátosu, ako sme dnes zvyknutí z amerických filmov o hrdinských američanoch, čo oslobodzujú svoje kolónie po celom svete. Taká bola doba a tvorcovia museli urobiť to, čo si vedenie strany objednalo. Len ma prekvapilo, ako sa aj v roku 1985, dávno po prevalení kultu osobnosti, zobrazuje Stalin ako dobrý báťuška družne diskutujúci so svojimi generálmi alebo sŕkajúci čaj s ovocím. Mal by som chuť dať odpad, ale to by si tvorcovia nezaslúžili, lebo sú tam aj dobre zahrané a spracované scény, buď z boja alebo zo života bežných vojakov. A naopak, scény z generálnych štábov sovietskych alebo aj nemeckých sú vrcholom umelosti, aranžovanosti, tie asi režírovalo čisto politické byro a tak sa aj ponechali. Mali by prinášať pohľad do zákulisia, ale dojem je celkom opačný, ani nie dokumentárny, ani nie hraný, celkovo nijaký, len je jasné, že takto to nebolo. Plusom je akurát to, že Nemci hovoria po nemecky, Angličania po anglicky a Rusi v dabingu po česky. Množstvo faktov, čo sa z filmu hrnie na diváka o počtoch tankov, vojakov a samopalov by bolo veľa aj na celú učebnicu dejepisu. ()

Galerie (20)

Zajímavosti (6)

  • Německé tanky nebyly, až na výjimky, originály ale jsou to povětšinou překližkové atrapy postavené na T44 a T54. Letadla jsou Aero 45 jako Me 110 a Zlín 526 (trenér) jako Me Bf 109. (MN1969)
  • Záběry bombardování a demolic se většinou točily v Dolním Jiřetíně. Bojové scény tankového útoku se tam točily také a to na jižním a západním okraji. Letecké scény snímají zčásti Jiřetín a zčásti v libavský prostor. (MN1969)
  • Letadla imitující Me 110 jsou Let L-200 Morava. (Allster)

Reklama

Reklama