Hraběnka z Hongkongu

Romantický film? Částečně. Komediální? Nepatrně. Ale romantická komedie to není. Sám Chaplin svou labutí píseň označil za "film o tlukotu srdce". To je výstižné; jakési srdeční napětí (místy přecházející v arytmii) je přítomno na obou koncích úsečky Brando-Lorenová. Ale sorry, Charlie, to je málo. 40 % (18.03.2005)

Charlie Chaplin režisér ponúkol divákom vo svojom poslednom filme smutno-smiešny príbeh plný skvelých situačných vtipov. Nie je to však len o zábave, príde aj na sentiment a romantiku. Sophia Loren sa vyzná v komediálnom svete, ale príjemne ma prekvapil Marlon Brando, v podobnej polohe je málo vídaný. (12.02.2022)

Niežeby niektoré momenty filmu neboli samé o sebe vtipné, avšak pokiaľ ich dáte do mierne nadpriemerného filmu, tak ich pôsobivosť klesá. Romantická komédia a 120 minút taktiež dokopy nejdú a musím sa priznať, že krása Sophie Loren v mojich očiach nedosahuje pôvaby Tippi Hedren, v čom budem obávam sa osamelý. Tak jediným prvkom, ktorý ma skutočne zaujal, sú okolnosti, v ktorých sa postavy ocitajú a ich príčiny. Čiže podtext filmu. Sme totiž vo filme Charlieho Chaplina a ten si kritiku spoločnosti neodpustí ani v romantickej komédii. Brando a Hedren ako smotánka spoločnosti predsa lásku nepozná, tak ju Branda musí naučiť až ruská emigrantka s ťažkým osudom. Je to smutné, zároveň dávajúce pocit akéhosi vyslobodenia a je to romantické. (26.07.2014)

"Nemůžu se objevit v jedenáct dopoledne ve večerních šatech." My modrokrevníci to máme těžké. Taky bych radši spáchal sebevraždu, než bych vyšel před obědem ven ve večerních šatech, takže černé pasažérce hraběnce Nataše naprosto rozumím. Na druhou stranu Nataša nedokázala být tou, kvůli které bych hodil do moře své bohatství, pověst a funkce. Přesto se mě svým zmateným pobíháním po kajutě s Ogdenem snažili pobavit, což oceňuju. A to, co se nepodařilo jim, tak zvládli kamarád Harvey a zejména komorník Hudson, kteří při groteskních záblescích Chaplinovy dávné slávy skutečně váleli. (19.12.2016)

Chaplin se rozloučil s režisérským řemeslem celkově smutným a sentimentálním snímkem, který už opravdu nepatří ani do doby svého vzniku. Hrdiny tu jsou milionáři, dědici naftových polí či alespoň zchudlé, ale stále urozené hraběnky. Děj se odehrává na luxusní jachtě, pouze ve vybrané společnosti. Smetánka se tu baví, směje, tančí, zamilovává a má ráda všechno kromě komunistů. Zbytek lidstva může posloužit tak akoráť jako služebnictvo, ze kterého si stejně můžeme střílet, jak chceme, oženit ho, kdy se nám zachce, a když nás přestane bavit, opět ho přeřadit do kategorie nábytku. Jo, takový svět to byl, mohl být a Chaplin ho tak zachoval alespoň ve filmu. Z hereckého hlediska je pak nepřekonatelným zážitkem, vidět groteskně sebou trhajícího, upadávajícího a pobíhajícího Marlona Branda, který se ovšem bezchybně ujal i role nezávislého, přestárlého floutka, kterého až životem zle smýkaná Sophia Loren přiměje, jednou se opravdově zamilovat a myslet na druhé. (11.01.2005)