Přepadení 2: Temné území

Efekty jsou průměrné (především závěrečná "modelová" srážka je nechtěně roztomilá) a logika se občas z obrazu vytrácí, aby unikla Seagalovým ranám. Nicméně Seagal je ve vrcholné formě (hmotností, bojem i hláškami), záporáci přesně obsazení a příběh, ač rozhodně není chytrý (tleskací konec je na pěst), nepostrádá hutné kvantum vynikajících hlášek a funkčních dějových klišé. Prostředí vlaku je využité do mrtě, akce střídá akci (hluchých míst je tu minimum) a Katherine Heigl je navíc zatraceně žhavá. Jedna z mých nejoblíbenějších seagalovek... (22.12.2005)

Casey Ryback rád cestuje, a proto si po nedávné plavbě skrz Pacifik zabukoval dvě místenky v expressu Grand Continental. Kdyby vlakem cestoval dnes (2008), znovu by potřeboval dva lístky, jeden pro sebe a druhý pro svoji bradu, tehdy byl ale ve formě, takže s ním mohla cestovat neteř Sára v podání fešandy Katherine Heigl. Rodinný výlet malebnou coloradskou pahorkatinou se změní v akční dobrodružství, jenže štěstí přeje připraveným, a Ryback je připraven vždy svého nepřítele efektním způsobem usmrtit, a proto má v mnoha momentech i kousek toho štěstíčka. Škoda jen, že již tolik nevyužívá svůj arzenál osobních technik, ale protivníky povětšinou jen odhazuje (i když atraktivně) z jedoucího rychlíku nebo je pouze jednoduše střílí. Závěrečný duel s noži a sekáčkem je delší, ale slabší než na Missouri, možná také díky tomu, že Everett McGill nebudí vůbec respekt a svým projevem působí jako špatně poskládané žehlící prkno. Ačkoliv je to celé zábavné a dočkáme se exploze F-117, uspokojení Brendy Bakke a hlavně srážky vlaků na mostě nad údolím, stále se jedná o slabší odvar prvního představení Casey Kurva Rybacka. Aikidó technika, která mě zaujala: dvakrát provedená technika proti sevření zápěstí nazývající se Nikkyo. 60 miliónů dolarů(rozpočet)/104 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (28.08.2006)

Přepadnout vlak se Stevenem Seagalem může jen člověk se sklony k sebevraždě. ExSEAL kuchař má tedy na práci další záchranu světa před šílenými teroristy. Jestil by po mě šel nějaký zabiják, tak bych si určitě nevybral Seagala. Důvod je jediný, jeho vyžívání v likvidaci záporáků je až škodolibá. Ze začátku si s nimi jen hraje, mlátí je, pak proti nim začne používat to co mají v ruce a zakončí to pomalým udušením nebo rychlejším zlomením vazu. Každopádně na to, že se příběh odehrává jen ve vlaku, se pořád něco děje a člověk se nenudí, i záporáci jsou zajímaví. / Steven vybere obsah baru / - "What am I doing? Oh, I'm making a bomb." (30.12.2007)

První díl pro mě bude představovat nejlepšího Seagala navěky. Navíc se v Davisově filmu sešli i skvělí a charismatičtí záporáci a podstatný je koncept jakési Smrtonosné pasti, který se prostě neokouká. Divák se často zabaví nejvíce tím, že počítá kolik hlavní hrdina zlikvidoval záporáků. Tady jsem se dopracoval k číslu 30, což by svádělo k domněnce že se jedná o skvělý akční kousek. Nicméně opak je pravdou. Záporák spíše z řady trapných. Jeho poskok toho více nakecá než předvede a celkově je organizace našich únosců víceméně směšná. Prostředí vlaku je možná atraktivní, ale kam se hrabe na letadlovou loď kapitána Krilla. Hlášky docela dobrý (Casey, kurva Ryback). Když se k tomu všemu navíc přidají mizerné počítačové triky. Je vymalováno. 50 % a ber Stevene nebo nech bejt. (22.02.2016)

Casey „Kurva“ Ryback, který je dle vlastních slov v kuchyni nejlepší, už zase přestane sekat zeleninu a začne sekat rukama do lidí. Seagalův návrat do jeho asi nejslavnější role se povedl natolik, že se mi to líbí mnohem více, než předchozí PŘEPADENÍ V PACIFIKU. Je to akčnější, Seagal tu toho předvede mnohem více (při jeho pověstném lámání rukou mě až nepříjemně brněly dlaně a zápěstí), více tady hlásí („Zemřel pro kozy!“) a celkově mě to hodně baví. Navíc zde Everett McGill opět předvádí, že záporné postavy mu docela jdou. (29.11.2008)