Režie:
Jaroslav DudekScénář:
Otto ZelenkaKamera:
Adolf NavaraHudba:
Luboš FišerHrají:
Bohuš Záhorský, Ladislav Křiváček, Petr Haničinec, Jan Tříska, Vladimír Menšík, Míla Myslíková, Slávka Budínová, Klára JernekováObsahy(1)
Příběh jedné obyčejné rodiny, který nenechá nikoho na pochybách, že z prostoru privátního míří k obrazu společenskému, k absurditám doby, ovládané totalitní mocí… Satirická komedie zobrazuje situaci jedné rodiny po imaginární válce, dobu, kdy dosavadní morální hodnoty byly otřeseny. Na půdorysu obyčejné rodiny autor O. Zelenka satiricky portrétuje situaci společnosti, kde se ujímá moci násilí a mazanost. Televizní komedie vznikla brzy po sovětské okupaci. Rychle byla napsána, rychle natočena režisérem J. Dudkem, jenž opřel svou koncepci o skvělé výkony předních herců – B. Záhorského, V. Menšíka, J. Třísky, P. Haničince, L. Křiváčka, M. Myslíkové, S. Budínové a K. Jernekové. Televizní premiéru měla mít v dubnu 1969, byla ale zakázána. Měla ovšem i štěstí, neboť nebyla natočena na magnetický záznam, ale na film, takže příkaz vymazání ji minul. Skutečné premiéry se dočkala až po více než dvaceti letech v roce 1990. (Česká televize)
(více)Recenze (70)
Zaujímavý experiment, odovzdať vládu a dobrovoľne si zaviesť ŠtB v rodine. Protištátny film v úplnej nahote a bez príkras, niekedy trochu jednoduchý, ale na konci až vizionársky. Predpovedal aj pád režimu, odovzdanie moci a prispôsobenie sa všetkých zúčastnených novej situácii. Veľké plus aj pre hercov, od ktorých to chcelo odvahu na niečo také sa dať nahovoriť. –––– Když už se nechceš rejpat v hlíně, co kdyby sis všímal, kdo je PROTI? – Proti čemu? – No, proti. –––– Ano, nebylo všechno špatné... ()
Škoda, že se dlouhou dobu ve filmu vlastně nic neděje a sledujeme celkem nudnou divadelní hru. Ke konci už začíná atmosféra krásně houstnout a rázem je z toho povedená alegorie totalitního státu. Volby můžou být, ale lidi musejí zvolit mě, jinak je to rebelie. Velmi prorocké je pak to, že i když se změní režim, tak spousta neduhů zůstává. Zajímavé, ale přes tři hvězdičky to napoprvé nevidím. ()
"Vo co nám jde? O rodinu…." Tak v téhle rodině bych tedy žít vážně nechtěl....:D Úvodní zápletka spojená s nástupem totality v rodině Bohouše Záhorského mi přišla trošku moc vykonstruovaná. Ale musím uznat, že postupem času mě až mrazilo, jak dokonalou alegorii na totalitní systém tento televizní snímek nabízí. Jednoho člověka si totalitní vládci v rodině "koupí" tím, že mu (nabídkou špehování ostatních) dají pocit znovunabyté důležitosti, dalšímu se podbízejí nabídkou lepšího bydlení či zařízením něčeho, po čem dotyčný bezmezně touží. Běda však, když se někdo vzepře...To dojde na totalitní metody, jak za procesů v 50 letech. A když už to vážně nejde přes sílu, nejlepší asi je najít si nějakého dobráka (že by předobraz Alexandra Dubčeka?) a toho přesvědčit o tom, že ho "lid" vlastně miluje, i když je to láska pod dohledem odposlouchávacího zařízení. Opravdu mrazivá alegorie. Ani se nedivím, že se to soudruhům nelíbilo... Spíš mi přijde úžasné, že se to ještě vůbec stihlo natočit. ()
Totalita v rodině a rodina v totalitě. Bezskrupulózní příběh československého socialismu. Bez příkras. Bez jinotajů. Bez metafor. Pěkně zpříma a natvrdo. Herci jsou v nejlepší formě, zvlášť Tříska, Haničinec a překvapivě také Menšík, který dokázal svou typickou šarži pozvednout na vyšší úroveň. Hloubkou analýzy samotného principu úchylné komunistické praxe, umocněné navíc intenzitou tehdejšího procitnutí z naivních iluzí Pražského jara, dokázala tato Zelenkova dnes neprávem pozapomenutá komorní tragikomedie zaujmout a zprostředkovat někdejší zkušenosti i dnes. I nepamětníkům. ()
jedním slovem výborné. Občas to sice naráží na limity dané pouhou televizní inscenací, ale charaktery a jejich jednání jsou vykreslené naprosto dokonale - nejenom "zlý" Haničinec, ale Menšíkův rychle zpracovaný donašeč ohánějící se lidskou důstojností, nebo nejistý Tříska později manipulovaný velice šikovnou manželkou Jernekové - no prostě lahůdka, ze které mrazí. ()
Reklama