Náhlý strach

Chapu, ze vybrat k Joan Crawford takoveho "protihrace", ktery by byl ve filmu alespon trochu "videt" je tezke, ale tentokrat to je opravdu mazec. Jack Palance je maska k pohledani, a priznavam, ze chvilemi na me pusobil spis jako loutka... :-) Jinak film je napinavy, Joan Crawford je skvela, Gloria Grahame tez, cili nakonec prijemny zazitek pro milovniky noir stylu. (30.10.2009)

Ze začátku romantický film, jehož děj přejde do velmi napínavé podívané. Plány jsou jedna věc, ale co všechno se pak při realizaci může stát, je druhá. Postavy filmu pak musí improvizovat a divák těžko odhaduje, co se stane v následující chvíli. Film obohacují různé drobnosti: pes na klíček nebo zajímavé nápady s kamerou. Je tam trocha naivity a hlavní postava by se pravděpodobně od určitého okamžiku chovala jinak. Také ta romatická část mohla být klidně kratší, film má téměř 2 hodiny. (19.08.2022)

4,5 - Zámožná autorka divadelních her Myra Hudsonová (Joan Crawfordová) se snaží překazit plány svého manžela Lestera (Jack Palance; původně byla role nabídnuta Marlonu Brandovi) a jeho milenky Irene (Gloria Grahamová), kteří se ji chystají zavraždit. Typická noirová zápletka - the perfect crime - a Crawfordová ve své typické noirové pozici - žena jako oběť. Posledních 20 minut je dokonalou gradací děje, atmosféra hustá, že by se dala krájet. Napětí je perfektně budováno i díky hudbě Elmera Bernsteina. (28.10.2007)

Oblíbený film Françoise Truffauta, ostatně koho by ne...Ella Fitzgeraldová zase zpívá v You Turned the Tables on Me (Dostal ses mi na kobylku, tady "dostala"): "You used to call me the top / You put me up on a throne / You let me fall with a drop / and now I'm out on my own." Existuje ovšem ještě lepší přísloví: "Kdo jinému jámu kopá..." Lester Blaine získá Myra Hudsonovou jednak ze vzteku (neboť dříve popřla jeho vhodnosti pro roli milovníka) a jednak kvůli jejímu majetku. Mohl by s tím být spokojen, ale není. Odkudsi vykope svoji bývalou milenku a a dochází k prvnímu zvratu, možná důležitějšímu než ve druhém dějství. Příběh je jednoduchý, skládá se jen ze dvou zásadních rozhodnutí. V podstatě je to výhoda, neboť jeho jednoduchost umožňuje filmovým tvůrcům: hudby (s výpůjčkami od Igora Stravinského), kamery, režie, ale především (podle mě je to spíš výjimka) oběma hlavním rolím, nezávisle na sobě vyniknout. A divákům soustředit se na jejich finesy. Pozn.: V těchto typech filmu mě občas iritují rádoby vtipné, ale v podstatě hloupé dialogy typu: Myra: Remember what Nietzsche says "Live dangerously!" / Lester: You know what happened to Nietzsche? Myra: No, what? Lester: He's dead. (18.08.2019)

Čím více filmů s Joan Crawford vidím, tím víc propadám jejímu kouzlu a musím obdivovat s jakou noblesou a oddaností ke své práci přistupovala. V osobním životě asi byla velice rozporuplným člověkem, ale na plátně z ní vyzařuje všechno, co u novodobých "celebrit" postrádám. Náhlý strach je skvěle vystavěným snímkem, kde opojení z nalezeného štěstí vystřídá kruté vystřízlivění a Joan jsem věřil každý pohyb, každý výraz, každou kapku potu. Krom toho byla opravdu neobyčejně půvabná a šarmantní, slovo "krásná" zdaleka nevystihuje podstatu věci. Jack Palance naopak dokonale splnil požadovaný záměr a působil neobyčejně nechutně a zákeřně. Byl jsem velice zvědavý jak se ze sluncem zalité první poloviny stane avizovaný hon kočky na myš. Přeměna na zklamanou, nešťastnou a podvedenou nemohla být zahrána lépe. Bezradnost však netrvá dlouho a připravovaná odplata začíná nabírat obrysů. Ale nikdy nic nedopadá podle plánu. Každým coulem poctivá filmařina, na kterou je radost pohledět i 70 let od vzniku. (14.01.2022)