Náhlý strach

Ze začátku romantický film, jehož děj přejde do velmi napínavé podívané. Plány jsou jedna věc, ale co všechno se pak při realizaci může stát, je druhá. Postavy filmu pak musí improvizovat a divák těžko odhaduje, co se stane v následující chvíli. Film obohacují různé drobnosti: pes na klíček nebo zajímavé nápady s kamerou. Je tam trocha naivity a hlavní postava by se pravděpodobně od určitého okamžiku chovala jinak. Také ta romatická část mohla být klidně kratší, film má téměř 2 hodiny. (19.08.2022)

Americký hororový noir „Náhlý strach“ je krásnou ukázkou toho, jak je možné film vygradovat. Jak se z nenápadné podívané – na začátku by to skoro mohlo vypadat na romanci páru po čtyřicítce – stane snímek, kde budete ke konci napjatí, jak to vlastně celé skončí. I taková na první pohled banální scéna s plechovou hračkou, psíkem, pak vypadá naprosto parádně a vezme vám dech. (06.08.2019)

Napínavý a atmosférický noir, priam ušitý na mieru herečke Joan Crawford, ktorá v tom čase už mala takmer 50 rokov a úplne sa hodí do úlohy bohatej starej panny, ktorá sa na "staré kolená" bezhlavo zamiluje. Jack Palance aj Gloria Grahame sa však hodia pre svoje úlohy takisto. Film sa síce naplno rozbehne, až, keď sa Crawfordová dozvie, že jej manželstvo je veľká chyba, avšak potom nastáva gejzír zaujímavých scenáristických a aj režisérskych nápadov, umocnený nádhernou hudbou. Zaujme hlavne záverečná časť, kedy sa niektoré scény hry na mačku a myš dlho zaobídu bez jediného slova. (08.04.2024)

Oblíbený film Françoise Truffauta, ostatně koho by ne...Ella Fitzgeraldová zase zpívá v You Turned the Tables on Me (Dostal ses mi na kobylku, tady "dostala"): "You used to call me the top / You put me up on a throne / You let me fall with a drop / and now I'm out on my own." Existuje ovšem ještě lepší přísloví: "Kdo jinému jámu kopá..." Lester Blaine získá Myra Hudsonovou jednak ze vzteku (neboť dříve popřla jeho vhodnosti pro roli milovníka) a jednak kvůli jejímu majetku. Mohl by s tím být spokojen, ale není. Odkudsi vykope svoji bývalou milenku a a dochází k prvnímu zvratu, možná důležitějšímu než ve druhém dějství. Příběh je jednoduchý, skládá se jen ze dvou zásadních rozhodnutí. V podstatě je to výhoda, neboť jeho jednoduchost umožňuje filmovým tvůrcům: hudby (s výpůjčkami od Igora Stravinského), kamery, režie, ale především (podle mě je to spíš výjimka) oběma hlavním rolím, nezávisle na sobě vyniknout. A divákům soustředit se na jejich finesy. Pozn.: V těchto typech filmu mě občas iritují rádoby vtipné, ale v podstatě hloupé dialogy typu: Myra: Remember what Nietzsche says "Live dangerously!" / Lester: You know what happened to Nietzsche? Myra: No, what? Lester: He's dead. (18.08.2019)

Považuji tento snímek za jeden z těch naivnějších noirů. SPOILERS: Mechanismus diktafonu je nám vysvětlen tak obšírně, že předem víme, že sehraje v následujícím ději klíčovou roli. Je nám ale vysvětlen ve scéně před pachatelem samotným - který si za svou hloupost, nechápavost či zapomnětlivost nezasloužil nic jiného, než nezdar svého úlisného plánu. Nejen pachatel ale dělá fatální přešlapy. Hlavní hrdinka vymýšlí jeden brilantní plán za druhým, falšuje dopisy, skvěle hraje pád ze schodů, pod rouškou noci se vydává zabít snoubence, aby pak na místě činu zanechala svůj kapesník s monogramem. A stejně účelovou chybu předepsal scenárista i sekundantovi pachatele, jeho milence. Ta je sice schopna vymyslet vražedný plán, ale v pro děj rozhodujícím okamžiku zapomene kabelku na kapotě auta a musí se pro ni vracet. Stejně naivní je i konec, kdy o osudu dvou nešťastníků nerozhodla spravedlnost, ale banální nehoda. Kterou, aby to dávalo smysl, nesměl ani jeden z nich přežít. Oukej. 70% (05.04.2020)