Mistři

Zajímavá sonda do duše českého národa. Skrz nesympatické typy je zde předestřen problém malosti, rasismu, křiváctví, lží,... Každý hrdina snímku si nese nějaký ten hříšek a jen těm nejméně proviněným bude, snad, odpuštěno. Filmu se dá vytýkat ledasco, od schematičnosti po až divadelní skromnost. Přesto dokázal říci poměrně dost. Jen promítat ve světě asi nepůjde. Kdopak by jej pochopil? (22.12.2009)

Marek Najbrt je jako zjevení mezi českými filmovými režiséry. Jeho prvotina Mistři rozhodně nezapadá do současné české filmové produkce a to je jedině dobře. Mistři je filmem hlavně o Češích, o jejich povahách a to vše je zamotané do perfektního jízlivého černého humoru. Skupinka lidí na vesnici jak z konce světa se scházejí v polorozpadlé hospodě zadluženého majitele Karla (Leoš Noha) a sledují právě probíhající mistrovství světa v ledním hokeji. A každá postava je fakt unikát! Nejvíc asi Jan Budař jako magor Bohouš, co chlastá ředidlo nebo benzin a v deliriu má pak vize, jak dopadne výsledek každého nadcházejícího utkání. A doma poslouchá Krabathor a desku Only our death is welcome a ještě Titanic. Nebo Josef (Martin Polášek), který nesnáší, když se mu nadává do cikánů, zejména nadávky od invalidy Jardy (Cyril Drozda). Prostě prdel! A co hodně filmu dodává jinší rozměr, to je hudba Petra Marka z Midi Lidi. Hodně nedoceněný snímek a tak pálím za 5!! (10.12.2017)

Čtyři to o fous nejsou, snad kdyby byl scénář méně čitelný a předvídatelný a mělo to nějaký pořádný konec, ale to jsou jenom kdyby. Každopádně v rámci součásné české kinematografie docela "klenot". Ale je docela děs, když si uvědomím, že se mi letos z naší produkce líbil hodně(80%) jenom jeden film. Doufám, že po Štěstí změním názor. (01.10.2005)

Film, který se naštěstí nebojí být jiný a má proto moje sympatie. Tvůrci se pokoušejí o metaforu na Česko a Čechy a přitahují ji za vlasy, abychom si to spíše uvědomili. To se nedá soudit, protože vztah k vlastnímu národu, je něco tak specifického, že se nedá shrnout v jednom filmu, přesto za to mají ode mě tvůrci velké plus, šli proti davu, proti konformitě, a snažili se jít do hloubky. Další z filmů, který dobře funguje jako celek, mám tím na mysli zejména to, že žádná jeho část výrazně nehapruje, a to ani směrem nahoru či dolu. Obvzláště transparentní je scéna, kdy je z hospody vyhozen Cikán a Němec. (18.06.2009)

Výtečné postižení nálady v ryze českomoravské vesnici, v místě mimo hlavních dopravních tras a a daleko od hlavních center (tohle místo je symbolickým opakem Prahy či Brna) progresivní sociální politiky... V komunismem i pseudokapitalismem zdevastované vesnici se zastavil čas a v mnohém tak připomíná poetiku debutu Bohdana Slámy. I zde se objevuje nečekaně host z jiného (velkého) světa - ovšem na rozdíl od Divokých včel to není člověk, ale fenomén hokeje... Tenhle národní fetiš slouží hrdinům jako jediná možná seberealizace, z pozice na nejnižším patře sociálního žebříčku se dá skrze výkony reprezentačního hokejového mužstva projektovat k možné úspěšné identifikaci se s vítězícími hokejisty a realizovat tak (alespoň formou takovéto náhražky) i svůj pocit sebeuspokojení a realizace životních cílů... V Bohem zapomenutém místě, jehož jediným pojítkem se světem je pravidelná autobusová linka, se tak odehrává během hokejového šampionátu groteskní drama čtveřice místních kamarádů, pro něž je paradoxně hokej vším, i když s ním v podstatě nemají vůbec nic společného. A existuje-li skutečně cosi, co Václav Havel označil v české společnosti pojmem ,,blbá nálada", pak v Mistrech se to doslova zhmotňuje a vytváří opak ,,veselých" pražských filmů. Takhle vypadá novodobá vesnická deprese z bytí, které již není propojeno s půdou a přírodou, ale byla do něj uměle naočkována normotvorným diktátem městského způsobu života... Podobné filmy: Divoké včely, Indiánské léto (15.05.2007)