Vaterland - Lovecký deník

Není to úplně zlé, jenom... no dobře, je to zlé. Ale stejně to má jakési kouzlo. Podivnost na poli asi nejen české kinematografie, u které sice okamžitě pochopíte, čím by strašně moc chtěla být, ale na toho Lynche prostě nemá obsahem, a už vůbec ne technikou. Protože Lynch holt nemá ve svých filmech ochotníky (hlavní role jsou v pohodě, ale vedlejší...), nestříhá v MovieMakeru a ví, co je tripod. Ten neustále se pohybující handheld je prasárna, nemluvě o tom, že je to ještě ke všemu digitál, takže vizuální stránka je tak na úrovni německého porna, a pro jistotu tomu ještě nasazují korunu černobílé pasáže a nekonečné voiceovery. A hudební doprovod, který je náladou naprosto mimo. Narativně je to samozřejmě taky jak z jiné planety – dokud se postavy najednou nerozhodnou, že půjdou na lov. Pak to najednou jde, najednou to má nějaký cíl a je to zajímavé a nechybí i trocha napětí... ale vydrží to jenom asi dvacet minut, než to zase spadne do podivnosti. A bohužel to není podivnost lynchovská, co by měla nějaký skrytý smysl nebo myšlenky. Je to podivné naprosto samoúčelně. Ale stejně to má jakési kouzlo, no. A kvůli tomu jsem to dokoukal a vlastně se ani tolik nenudil. Jenom si říkám, o kolik smysluplnější, lépe natočené a víc "české" by to bylo, kdyby scénář napsal Švandrlík a zrežíroval to Juraj Herz. Mann kann träumen. (06.04.2018)

Naprosta kravina, ktera si hraje, jak tady nekdo zminil, na nejakej zahadnej film ala Lynch. Celej film mi prisel silene amaterskej. Skutecne jako bych se dival na nejakej film natocenej domaci kamerou nekde na chalupe, ale tohle mel bejt bohuzel plnohodnotnej film. Kdyby byl amaterskej, mozna bych dal hodnoceni vyssi, ale takle ne. Kamera byla taky otresna, takovou hruzu sem uz dlouho nevidel. Dialogy jsou taky strasny, jako by je herci vymejsleli behem nataceni a pak je jen tak bez emoci prednaseli. Pribeh, i kdyz se ze zacatku tvari zajimave, je taky o nicem a je proste divnej. Ani herecky vykony me nijak nepresvedcily, Roden i Forman hrajou podprumerne, ale porad lepsi nez ta hruza co predvadi ostatni. Jediny co film zachranuje a za co davam ty 2* je atmosfera, protoze misty je skoro az hororova a misty je to fakt napinavy, cemuz taky napomaha spravne divna hudba. Tenhle debut se Jařabovi nepoved. (19.10.2005)

Zapomenutý český filmový poklad. Mystický hororový surrealistický film o zapomenutém kraji plném zapomenutých zvyků, zapomenutých míst a zapomenutých lidí. Film o cizincích navrátivších se do staré vlasti svých předků, která se ale za dobu jejich nepřítomnosti znatelně pozměnila (nebo se možná spíše změnili oni sami). Vůbec tak nerozumí ničemu, co se v kraji děje, jazyku, ani místní kultuře. Jde o geniální film (místy pravda trochu nesrozumitelný) o historii oblasti Sudet, snadno srovnatelný obsahově i kvalitativně s Trierovou Evropou. Jen by mě zajímalo, jak může chutnat takový kostroun? Dědeček je nikdy pro maso nelovil!!! - A proč tedy? - To nevím!!! Málem bych zapomněl, že se ve filmu objevují i výborné komediální okamžiky. Jen je škoda, že se k tomu nepřidala i výborná kamera (místy byla hodně zajímavá, ale místy taky hodně, abych tak řekl, televizní). (15.01.2012)

Viete si predstaviť, že život vášho starého otca bol spätý s pohanskými rituálmi a šialeným mezopotámskym náboženstvom? Tým nechcem povedať, že toto je hlavná téma Vaterlandu alebo že Jařab miluje velšského prozaika Arthura Machena. Pokiaľ si totiž dokážete pripustiť nepravdepodobné, zaiste sa v titulnej "cudzej domovine" nestratíte. Vaterland (ktorý si celkom dobre dokážem predstaviť ako nemý film s medzititulkami, čo by len umocnilo jeho magickosť) je hôror (horor z hôr) a geniálny surrealistický shocker o hľadaní civilizačnej pamäte - Milton by povedal "Raj stratený a znovu nájdený". Konečne normálny film vhodný do mojej top ten. Ale. Ale sa síce nájde všade, no vo Vaterlande akoby bolo písané veľkým písmom. Ak režisérovi išlo o surrealizmus, čo je evidentné i bez knihy "Der Surrealismus" v zábere, mal sa zbaviť všetkých scén, v ktorých chýba chvejivé, vibrujúce napätie, tá hmla, ktorá gumuje hranice medzi reálnym a ireálnym. Kopa nadbytočných dialógov, zbytočná drobnokresba postáv nežiadúcim spôsobom psychologizujúca surrealizmus. Myslím, že takých 15 percent stopáže je nadbytočných, pretože postráda bezprostrednú súvislosť s cieľovým zážitkom, s konkrétnym surreálnom (o tzv. posolstve by som nehovoril). Režiséra viedlo mylné presvedčenie, že dlhometrážny film musí byť náležite "rozvetvený", naratívne košatý. Nemusí. A tento už vôbec nie. Ako je známe, surrealizmus neznesie kompromisy a tento film na to trochu doplatil. Nuž ale kostráči sú kostráči... Top scéna: Neviem sa rozhodnúť medzi "utratením zvieraťa" a mozaikou v suteréne. (28.09.2009)

Vaterland je film, který rozhodně má řadu chyb. Amatérsky působící herectví či kamera je možná záměr, ale to nic nemění na faktu, že dojem z filmu razantně snižují... Přesto bych se rád velmi razantně ozval proti nařčení, že film: "nemá být pochopen, je jen samoúčelnou hříčkou pro zmatení diváka a pro potěchu menšinové skupiny filmových masochistů – tzv. erudovaných kritiků, kteří dokáži o každém jednom filmovém políčku sebevětší pitomosti napsat dvoustránkovou stať"... Základní sdělení filmu je totiž po mém soudu natolik očividné, že se tápání kolem jeho pointy jeví značně překvapivým. K mylnému dojmu, že film ve skutečnosti nemá žádný výklad nepřispívá pochopitelně ani autorovo tvrzení, že film otázky nastolí teprve časem... Rozeberme si tedy námět od začátku: Reálie filmu jsou zdánlivě jednoznačné - oblast bývalých Sudet po pádu komunistického režimu a potomci jakéhosi německého příslušníka nižší šlechty. Africké či možná jihoamerické motivy (hudba, stánek u cesty, fotografie domorodců) na počátku filmu evokují (oblíbený) obraz českého pohraničí jako krajiny svou (ne)civilizovaností Afriku či Jižní Ameriku připomínající. Dojem pouhého "přibarvování Afrikou" se začne drolit při společné večeři. Pak se objeví jiný pozoruhodný motiv, tentokrát známý z westernů - muži při návštěvě restaurace odevzdávají zbraně. Jak ze "Sedmi statečných" působí také motiv absence žen, přičemž i vysvětlení tohoto jevu je nakonec shodné. Dojem příběhu z Jižní Ameriky dokresluje i podivná řeč domorodců. Další reálie ovšem hovoří už newesternově - jejich vyzněním jsou totiž evidentně lovecké výpravy kamsi do nitra Afriky, Asie či Jižní Ameriky. Jistě ne náhodou se lovená zvířata tak nápadně "podobají lidem". Pozoruhodný je výraz "civilizovaného evropanství" při pokusu domorodců zabít ulovené "zvíře", i závěrečné fotografování vytvářející charakteristický "lovecký fetiš" v podobě skupinového snímku. Sexuální kontext lovu je poměrně zjevným poukazem na animálnost lidské sexuality. Shrnuto a podtrženo ironizuje Vaterland především "evropské" představy o civilizaci a civilizovanosti, o nadřazenosti a primitivnosti, a to se zvláštním důrazem na lidskou animálnost. Nutno ovšem upozornit na to, že Vaterland rozhodně není jenom jakousi proklamací, ale má zároveň i ambici vytvářet dramatický fantazijní příběh, který nelze bezezbytku jenom vyložit. Přesto se všem po mém soudu vyložit dá poměrně dobře a je z hlediska výkladu myšlenkově poměrně konzistentní. Rozhodně to není film "o ničem"... 7/10 (11.02.2009)