Kamera:
Roger DeakinsHudba:
Carter BurwellHrají:
Frances McDormand, William H. Macy, Steve Buscemi, Harve Presnell, Peter Stormare, Kristin Rudrüd, Tony Denman, Gary Houston, Sally Wingert (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Když je na zasněžené silnici v Severní Dakotě nalezen chladnokrevně zavražděný strážník a dva nevinní kolemjdoucí, Marge Gundersonová, policistka v pokročilém stadiu těhotenství, zahájí vyšetřování, které odhalí nebezpečnou hru chamtivosti a břídilství. Jerry Lundegaard, manžel, otec a obchodník s auty z Minneapolisu, který dlouho trpěl v područí svého bohatého šéfa a tchána, vymyslí propracovaný plán, jehož nedílnou součástí je únos vlastní ženy. Chce za ni výkupné ve výši jednoho milionu dolarů, aby mohl splatit nahromaděné dluhy z hazardu. Jenže všechno, co se může pokazit, se nakonec skutečně pokazí. Pod skrovným a přátelským zevnějškem policistky Gundersonové se totiž skrývá bystrá mysl a nelítostné morální postoje, díky nimž lehce prokoukne odfláknutý a mizerně zahlazený zločin, spáchaný zmatenými, ale velice nebezpečnými únosci. (HBO GO)
(více)Videa (2)
Recenze (1 068)
Bratia Joel a Ethan Coenovci sa preslávili svojím šiestym filmom Fargo. Tento thriller s dômyselnou zápletkou je efektne zasadený do Minnesoty, abstraktnej krajiny nášho detstva – nehostinnej, vetrom ošľahanej tundry pripominajúcej Sibír, nebyť dílerov Fordu a reštaurácií Hardee. Postava Marge v podaní skvelej McDormandovej je pravdepodobne najlepšia (a samozrejme aj najsympatickejšia) ženská úloha, akú kedy Coenovci napísali. Film má úžasnú kameru, snímajúcu zasneženú krajinu, a plynulo sa pohybuje medzi čiernym humorom, kriminálnou drámou a geniálnou komédiou, pričom rozpráva veľmi zaujímavý príbeh. Čiastočne štylizované dialógy, taktiež dôležité vo filmoch bratov Coenovcov, tu vďaka rytmickému „yah-yah“ miestneho minnesotského dialektu nadobúdajú ďalší rozmer. 80% ()
Když jsem se dnes odpoledne po škole vrátil celý promrzlý z venku (letošní září je fakt nějaký chladný), usednul jsem ke kompu a pustil si Fargo. Jaká to chyba, ještě teď mi drkotaj zimou zuby. Každopádně jsem se ale u filmu nenudil, Coenovská režie je natolik osobitá, že vždycky poslouží jako příjemné osvěžení po řadě nemastných a neslaných snímků. Základní dějová kostra není nikterak objevná, co však činí příběh nezapomenutelným je jeho umístění do prostředí, které obývá stěží tak jedna normální postava na sto komických figurek, a černočerný humor. ()
Hulvátsky patetickej, buranskej nátěr, a setsakramentsky účinnej. Selská logika, pokaždý pětkrát trpělivě zopakovaná, kdyby snad někdo neslyšel dobře napoprvý, ačkoli nic důležitýho se neříká. Všechno prostě jenom nad smaženými vajíčky, horkým kafem a mezi vaťáky a sněhulema spěje ke svýmu završení, stejně jako těhotenství, a stačí dělat si svý bez oslnivýho glamouru a na zbytek počkat, protože boží mlejny melou hlavně mezi prosťáčkama a nejnebezpečnější věty jsou ty bez plnovýznamových slov: ou jéah, aha-a! ***** Mimochodem, skvěle vybalancovaný výsměch i pocta vidláctví, obracející hroty vidlí i vůči všem sofistikovaným thrillerům, načančaným zápletkám a oslavám hrdinství, když se tu předvádí, že stejný mechanismus šlape prostě v každém prostředí, jen někde se s tím míň nadělá: těhulka milá ženuška a shodou okolností místní policistka jde bez cavyků sama s pistolí zatknout zabijáckého Frankensteina, kterýho bez cavyků vystopovala a kterej právě na samotě u lesa dělá ze svýho parťáka jelita, protože to holt k její práci patří, a čím dřív s tím pohne, tím dřív bude doma, aby se mohla stulit k paťatému mužíčkovi a sledovat na National Geographic příhody ze života hmyzu, protože mezi všema těma rekvizitama obalů od čipsů, vyšívaných deček a mastných pohlazení má pocit nefalšovaný jistoty domova a ví svý, aniž by o tom uměla rozvitýma větama vyprávět. ***** A hlavně: tohle je poprvé, co pamatuju, aby úvodní předznamenání, že nějaký film je natočený podle skutečné události, bylo organickou součástí jeho cynického humoru - bravurní je, jak to je hned na začátku jasné, ještě bez obrazu, jak to samotné prohlášení rozesmívá čistě tím, jak je formulováno, jakou patetickou melodií podkresleno a jak provokativně a sebejistě vyzařuje z plátna, na němž víme, že se bude odvíjet film bratrů Coenů, takže je rovnou jasné, že to je drsný vtip, který se celý filmem ponese, aby ho správně zabarvil: a taky že ano, s každým dalším záběrem rozměry toho cynického žertu úctyhodně nabývají a palčivě nabírají na síle, připomínáte-li si během sledování, že "na přání pozůstalých byla sice jména postav změněna, ale z úcty k obětem byly jinak události zachyceny přesně tak, jak se odehrály". Geniální tah, který měl konečně koule někdo využít, a další políček filmovému průmyslu, který z podobných triků tak rád těží u senzacechtivého publika. ()
Kdyby to šlo, tak dám Fargu i 6 hvězdiček. Jeden z nejlepších filmů všech dob, podle mého mínění. A když si člověk uvědomí, že by ten film mohl být natočen podle skutečných událostí, jak se svého času o něm tvrdilo, dostane příběh ještě děsivější podobu. Herci předvádějí nadlidské výkony, které by si zasloužily ještě nějaké dodatečné prémie. Úžasní jsou hlavně oba najatí gangsteři v podání Petera Stormarea a Steva Buscemiho. Skvělý scénář i režie plus zmínění herci rovná se absolutní BOMBA. ()
S Fargom mám problém. Obsahuje tucet nezabudnuteľných scén, skvelé postavy a jeden z najlepších soundtrackov Cartera Burwella, ale je natoľko zahľadené do svojej karikaturičnosti, až stráca kontakt s realitou. A tým stráca určitú vážnosť, ktorá preň mala byť kľúčová, a stáva sa iba originálnou filmovou kuriozitkou. ()
Galerie (50)
Zajímavosti (63)
- V závěrečných titulcích je u postavy označené jako „Victim in the Field“ uveden symbol, kterým se označoval zpěvák Prince. Ten je, stejně jako bratři Coenové, rodákem z Minnesoty a údajně měl i zájem o malou roli ve filmu. Tu nakonec nedostal, a tak Coeni uvedli v titulcích alespoň jeho symbol, do kterého vložili smajlík. Postavu „Victim in the Field“ (oběť v poli) ve skutečnosti ztvárnil J. Todd Anderson, který dříve s Coeny spolupracoval jako autor storyboardů. (fisus)
- Autoři upadli v nemilost u mnoha svých konzervativnějších krajanů z Minnesoty, kteří jim nemohou odpustit, že typický Minnesoťan je ve filmu vyobrazen jako "nepříliš inteligentní buran s divným a směšným nářečím, kterému nikdo moc nerozumí." (DaViD´82)
Reklama