Nesnesitelná krutost

Romantická komedie naruby. Žena, která rozvodů využívá k získání peněz, a rozvodový právník, který nikdy neprohrál - připadá to snad vám jako typické postavy z romantického filmu? Nesnesitelná krutost je (naštěstí) mnohem více komedie než romantická. Ale velmi dobrá komedie, při jedné scéně zaručeně vybuchnete smíchy. Obsazení vévodí příjemný George Clooney, v menších rolích potěší Billy Bob Thornton a Geoffrey Rush. 85%. (11.01.2004)

Ano samozřejmě to není nejlepší kousek od bratrů Coenovových, ale alespoň dal světu několik opravdu výživných scén. Například postava Baron Krauss von Espy to je vážně síla v soudní síni. Dále pak velmi potěší Bruce Campbell jako postava v telenovele. To si snad ani člověk neumí představit tohoto herce v tomhle typu zábavy:) Scéna ke konci s výměnou dýchátka za pistoli je tolik příznačná pro Coenovky. Na závěr se musím zmínit o skvělém počátečním příchodu Geoffreyho Rushe alias Donovana Donalyho. Zkrátka a dobře, co postava to perla a to platí hlavně o těch menších. Samozřejmě nezklamal ani George Clooney. Škoda že druhá polovina již není ani zdaleka tak dobrá první. 60% (15.08.2008)

Bratři Coenové se odpoutali od svých temných černohumorných příběhů a pro radost (a hravost) si natočili romantickou komedii, která je snesitelně krutá, staromódně rozverná a „hawksovsky“ úderná. Právě komedie Howarda Hawkse především pak Jeho dívku pátek, mi Nesnesitelná krutost velmi připomínala, čemuž napomáhá i angažování George Clooneyho a jeho využití s vědomím, že tento herec je Cary Grantem naší doby. Clooneyho groteskně rozverné výstupy a mimické herectví jsou v některých situacích totožné s těmi Grantovými a ne, nechci Clooneyho obviňovat z „opisování“, naopak jsem rád, neboť dle mého každé filmové období potřebuje svého „Granta“ a neznám nikoho lepšího, než je právě Clooney, kdo by mohl převzít jeho odkaz. Proto tak moc zbožňuji i jeho značně nedoceněné Tvrdé palice, které mají s tímto filmem nemálo společného. Poté, co se na scéně objeví i Clooneyho protihráčka/milostný objekt v podání Catherine Zeta-Jones, jsem si zase nemohl nevzpomenout na společné projekty Sophie Loren a Marcella Mastroianiho (např. skvělý film Škoda, že je to taková potvora), které právě těžily ze skvěle sehraného ústředního páru, kterému byste věřili jak milostné vzplanutí, tak i souboj na ostří nože. A to je právě případ i spolupráce Clooneyho se Zeta-Jonesovou, přičemž scénář nabízí dostatek od obojího – milostné linie i inteligentního souboje…avšak k tradiční romanci má Nesnesitelná krutost opravdu daleko, nezapomínejme, že se jedná o film bratří Coenových, jejichž filmy nejsou nikdy tradiční. _____ Proč se Nesnesitelná krutost dočkala tak chladných ohlasů? Jednoduše proto, že se jedná o film, který nynější generaci nabízí něco staromódně vystavěného, co má velmi blízko k „těm černobílým filmům“, kterých se v dnešní době spousta lidí štítí. Stejným případem je i další Coenovic film – Lupiči paní domácí. Mě jakožto filmového nostalgika a fanouška Caryho Granta i jeho nynější reinkarnace – George Clooneyho – tento film velmi potěšil a záliba bratrského dua v bizarnostech, detailech charakterizujících postavy (Clooneyho posedlost vlastním chrupem…co s těmi zubaři Coeni furt mají?) a nekompromisním zacházením s osudy svých postav mě nikdy nepřestane nudit. Jestli tito Coeni pro vás nejsou dostatečně „coenovští“, pátrejte pozorněji…jejich styl v tomto filmu nechybí, jen je vzhledem k žánru a nostalgickému tónu značně umírněný. 80% (23.03.2010)

Soudili se, soudili se rozvedení o svý jmění, o svý jmění, o portmonky, o kastroly, o potomky. Byl to spor ukrutnej s křikem a pláčem, ó, jak si překrásně po krku skáčem... Těžko snesitelný kousek, u kterého bych asi nezůstala, kdyby před titulky nezazněli Simon a Garfunkel a neobjevil se Geoffrey Rush, během titulků nezazněl Elvis a po titulcích se neobjevil George Clooney. Pomyslela jsem si, že aspoň hudbu (i když ten Jahelka z úvodu by se hodil ještě líp) a herce si uměli vybrat a rozhodla se vytrvat. Byla jsem po zásluze potrestána držitelkou ceny za chvění řas, zvedání obočí a špulení rtů CZJ, nesnesitelně pastelovým L.A., obvyklým K.O. udíleným hollywwodskými slaďárnami, nesnesitelně krutými ve svém předpokladu, že si člověk oblíbí hejno chabě načtrtnutých figurek místo něčeho aspoň trochu připomínajícího lidi, a nesnesitelnou změnou J. a E. Coenových z ostrých hochů v číšníky servírující romantické komedie, v nichž je romantiky asi jako v rozvodovém listě a humoru jako v dohadování se brzy bývalých manželů, čí bude stůl a čí bude skříň. Romantické duše si můžou libovat nad tím, že se konečně mohou dívat na něco ze svého oblíbeného ranku dívat s hrdostí ("vždyť je od těch Coenů, že jó, holky?"), já složím poklonu nesvaté trojici Rush, Clooney a Thornton, kteří takřka ze všeho udělají záležitost snesitelnou, a půjdu pustit Rockyho a Reda na Coenovy, aby si bratři v saku objasnili rozdíl mezi dobrmanem a rotvajlerem a zažili nesnesitelnou krutost na vlastní kůži. (09.04.2008)

Romantický komedie mám rád, ale tohle je hloupost. Jeden dva dobrý vtipy nevyváží nudnej děj, kde se stále kecá, právnicky kličkuje a slovíčkaří (jenže bohužel ne zábavně) a kde nakonec láska skutečně zvítězí a tak to má být, protože tak je to správné. Trošku víc mě zaujal Geoffrey Rush, jenže ten tam má opravdu maličkej štěk a pak taky Cedric Entertainer, kterej Gonna nail your ass! tím nádherným černošským nosovým přízvukem. Asi to má být satirický pohled na americké právníky a jejich překrucování pravdy, jenže to jaksi nefunguje. Nápaditější je i Lhář, lhář Jima Careyho. Jenže na romantickou komedii jsem se zasmál až neuvěřitelně málo (tedy jen u Sípáka Joea) a vlastně se mi zdá, že tam je humoru opravdu jako šafránu. Clooneyho bělený zuby nebo Zetina nafouknutá prsa to prostě nespraví a romantiku jsem při sledování necítil už vůbec. Spíš rozčarování a nudu. (15.12.2005)