Kdopak to mluví 2

V detstve som tento film zbožňoval, ale dnes je pre mňa totálne nepozerateľný. Je mi trápne, už len keď vidím ako Travolta tancuje v škôlke a dáva tak spomenúť na svoju rolu v Pomáde. Bolo to pre neho asi hrozné obdobie, keď hrával v takýchto hovadinách. Našťastie prišiel rok 1994 a jeho nezabudnuteľná úloha Vincenta Vegu v Pulp Ficiton, ktorá mu zachránila kariéru. (08.11.2015)

Přes veškerou snahu horší než první film. Travolta předvede taneční kreaci, že by Policajt ze školky zíral, některé dětské "dialogy" jsou správně ujeté, ale to je tak vše. Vadí mi především urputná snaha vytěžit maximum z jedničky beze snahy přijít s nečím novým a někam to celé posunout. Prostě se jen vzala jednička, vše se zrecyklovalo, vynásobilo dvěma a šup s tím před diváka. Jenže směje se člověk opakovanému vtipu a navíc stejně vyprávěnému vtipu? (08.03.2012)

„Chlapci majú pipik, dievčatá nie.“ Nepekne dlho trvá, kým sa snímka ako-tak rozbehne. Mickey sa zmenil na kučeravého blondiaka, Alleyová s Travoltom stratili podstatnú časť chémie z originálu a na to, že sa jedná o rodinný film, je tu príliš „závadných“ scén (strihanie pupočnej šnúry omotanej okolo novorodenca; závodiace spermie). Na strane druhej, je tu i niekoľko scén, ktoré sa vydarili (aleluja) a Mickeyho (Bruce Willis) vo vtipnosti bez problémov nahradila Roseanne ako jeho mladšia sestra. A ešte jedo plus: Travolta tancujúci vo svižnom rytme Elvisa Presleyho. Na 60% to ale stále nestačí. (25.12.2005)

James (John Travolta) a Mollie (Kirstie Alley) si pořídí dalšího potomka, mladou slečnu Julii, která zdědila po svém bratříčkovi schopnost vše komentovat. Celou rodinu postihne několik živelných katastrof (od manželského odloučení, přes Mollinýho bratra Stuarta až po požár v bytě), což (v kombinaci s vnitřním hlasem obou dětí) přináší velkou legraci (nebo snad ne?)... Kdopak to mluví 2 nese tradiční znaky všech dvojek (touha producentů vydojit ještě nějaké prachy ze známého jména, natahované scény, hloupej (nebo radši vůbec žádnej) děj, nudu a šeď). Podívat se na to dá, semtam - tak dvakrát třikrát se dá i zasmát (hádky malého Mikeyho s Julií jsou docela cool), ale toť zhola vše... maybe next time... (02.10.2004)

Pokud nikdy nebudu mít děti, bude na to mít do značné míry vliv právě tento film. Představa, že moje drobounká novorozená dcerka bude k sobě (či ještě hůř – ke mně) promlouvat hlasem čtyřicetileté pavlačové drbny, mě docela děsí. Opakovaný vtip sice pořád ještě zůstává vtipem a místy je film v rámci svých možností vtipný, ovšem z celé trilogie jde v mých očích o nejslabší článek. (06.02.2012)