Lví srdce

Jak už jsem říkala, tyhle béčka byla v určitou dobu dostupná jen přes německý satelit (nj, žila jsem v rodině buržoustů, tak jsme ho měli). Takže, vím určitě, že výkřik malé hezké a šikovné holčičky: "Uncle Lion, Uncle Lion" mi bude bušit v hlavě dlouho. To ale nezmění nic na tom, že tohle je jeden z těch skutečných béčkových braků. Bohužel. Chudák Jean-Claude, on halt pak začal trochu klesat a klesnul pak dokonale, páč voják univerzál a ta nesmyslná dvojrole už byly vážně moc. (06.04.2011)

Po dlouhý době sem si vzpomněl na tenhle van Dammův film. Trochu zvednu hodnocení, a to i přes to, že těch podivností ve filmu je spousty. Ale je pravda, že takhle ty akční a bojový béčka v devadesátkách vypadaly. Samosebou to má i svoje kouzlo. Aniž bych chtěl film hanit, ale některý VanDammovi filmy se mě líbily víc. Ale dneska se mě to snad líbilo víc než kdysi. 60%. (17.03.2024)

Pro mne kultovní snímek. Jeden z důvodů, proč jsem se v té době začal věnovat bojovým uměním. A pro Van Damma nejlepší akční záležitost. Naprosto jednoduchý příběh, klasická 80. léta, ale především kvalitně a reálně udělané a nasnímané bojové scény v různých podobách. Ale i solidní doprovodná hudba a dojemný závěr. Nic víc, nic míň. To mi stačí... (18.06.2016)

Napsal, zahrál a možná i málem režíroval. JCVD. Blbé dialogy v Žánklódových filmech si se zlomyslnou radostí vychutnávám vždycky, a když k tomu belgický kopálista přidá snahu o charakterní herectví, které se v jeho případě omezí na velmi nezvládnuté ztvárnění bolesti, kterou si jeho postava prochází poté, co ji protivník kousl do levého varlete, tak se za břicho popadám. Jean neumí zahrát ani to, když ho někdo nakopne. Místo toho se tam kroutí jako žížala s grimasou právě masturbujícího opičáka. Bezkontaktní choreografie bitek, ve které má Žán také prsty, je zklamáním, které v rovině nechtěné zábavnosti naštěstí vyvažují LA devadesátky se všemi módními nevkusy, které tak milujeme :-). A jako třešinka na dortu náš oblíbený opičák, Brian Thompson, který se sice s nikým nepere, ale jeho kravaťák s hlavou jako mikrovlnka potěší. 10% (14.11.2019)

Ve "Lvím srdci" chtěl Van Damme vsadit na úspěch předchozích "ringových mlátiček" Krvavý sport (1988) a Kickoboxer (1989), ale souboje zasadil do mafiánských ilegálních soubojů L.A. Co se týče příběhu, vykradl sám sebe, protože se opakuje skoro to stejné, jako v "Krvavém sportu" (i s útěkem z "vojny" a neustálým dozorem "naháněčů" ...), ubylo soubojů, protože v drtivé většině bojuje jen Van Damme. No a co se těch týče, tak ty prostě nebyly ono už ve své době. "Karatista" Van Damme nebyl schopen dát ani běžný kopanec bez střihu a jeho soupeři a kaskadéři nebyli schopni jej přijmout. A tak se souboje stávají jen směsicí trapných střihů, kdy se střídá několik kamer neustále dokola a pomáhají si tak v bezkontaktních záběrech. V tom jsou souboje/"fighty" prostě nedotažené a trapné a je vidět, že se Amerika až na výjimky nemohla v choreografii bojových umění Asii nikdy rovnat ... Příběh docela dojemný, výborná je atmosféra posledního zápasu s Attilou ... (08.12.2007)