Grázlové

At' si kdo chce opěvuje tento kultovní film až do nebes, já nedokážu překousnout tu celkovou nevtipnost na to, že to měla být komedie. To bud' já se neumím bavit, nebo humor tvůrců tohoto snímku je velice suchý. Navíc mi tu vyloženě nesedli herci a charaktery postav, které ztvárnili, mi přišly poměrně nevýrazné. Můj dojem po skončení byl asi takový, že jsem právě zhlédl něčí zaprášené, málo výrazné dílo a jediné významnější plus byly smysluplné dialogy (což je sice u klubáckých filmů samozřejmost) a taky fakt, že se ve snímku objeví song "7 and 7 Is" skupiny "Love", který považuju za jednu z nejlepších písní, které kdy vznikly na této planetě. 50% (21.08.2012)

Nejsem znalcem díla Wese Andersona a jeho Grázlové jsou teprve druhým snímkem z jeho dílny, který jsem měl možnost vidět. Viděl bych to tak, že Anderson natáčí zábavné hříčky, pracuje s nadsázkou, ironií a prvky grotesky, jenže zatímco jeho Grandhotel Budapešť považuju za vyzrálé dílko, kde všechno souvisí se vším a ve výsledku funguje, u Grázlů je znát určitá nedotaženost a nezkušenost - konec konců natočil je na počátku své tvůrčí dráhy. Potenciál byl každopádně mnohem větší než výsledek. Jednotlivosti se mi líbily, ale jako celek Grázlové u mě prohráli. Celkový dojem: 45 %. (01.02.2015)

Spíše předzvěst nadupanějšího Rushmore, než těch největších divů, které následovaly. Přesto už v Bottle Rocket občas nějaký úhel kamery, či dialog tvůrce prozradí. Bottle Rocket možná neví, co chce říct, ale přesto je vidět, že umí říkat. A nebo naopak Bottle Rocket už ví, jakou náladu chce nastolit, ale ještě ji neumí prodat. Ve 'Wes Anderson Collection' píše Matt Seitz, že Wese si začal všímat už po prvotině. Zajímalo by mne, jestli kdybych Bottle Rocket začínal, jestli bych se také chytil hned od začátku, protože spoustu návnad Anderson předhazuje už zde. S každou minutou stopáže lepší. (30.12.2014)

Celovečerní debut Wese Andersona si ještě nenese zcela typický rukopis tohoto kultovního režiséra, jde spíše jen o trochu atypický americký nezávislý film, přesto se už tady dá nalézt několik styčných ploch s později tak nezaměnitelným a lehce rozpoznatelným tvůrčím stylem, minimálně se tu rodí okruh režisérových hereckých oblíbenců (Wes Anderson tu pro film objevil bratry Wilsonovi), snaha o parafrázování zažitých konvencí, slabost pro netypickou hudební složku (obvykle staršího data - zde navíc hispánského původu), kterou má na svědomí Wesův dvorní skladatel Mark Mothersbaugh, exponování absurdně konotovaných postav, cit pro silnou nadsázku a nepopiratelný vypravěčský talent, bohužel ještě tu není patrný ten úžasně propracovaný styl a cizelovaná vizuální stránka. (16.07.2012)

Bottle Rocket je prvým celovečerným filmom Wesa Andersona a aj napriek tomu sa môže pochváliť typickým Andersonovským humorom. Prešpikovanými dialógmy a hlavne určitej celistvosti. Bottle Rocket je samotný veľký film, na ktorý nás navnadil kraťas s rovnakým názvom. Všetko čo malo byť využité, bolo využité na maximum a ja som sa naozaj pobavil. Či už to bola téma lásky, alebo priateľstva, alebo rodiny, čo sú tri témy, ktoré Anderson používa v každom jednom svojom filme a vždy inak, nenájdete ani jednu zbytočnú scénu a ani jednu hlúpu scénu. Na americký film netradičné, dokonca by sa dalo povedať, že balancujúce na poli nezávislosti, aj keď asi nie v takej miere aká je pre nezávislý film typická. Každopádne je to film, ktorý natočila parta priateľov a ktorý vystrelil prekvapivo dobre. Fanastický Owen a Luke, ktorý si nahrávajú na slovné smeče a ktorý sú zohraná dvojka a hlavne sú po čertoch sympatický. 4* ako obvykle - len z princípu:) (19.06.2009)