Svatý boj

Ve Svatém boji je možno vycítit jemnou paralelu ke Kultu hákového kříže. Naše názory a postoje závisí i na prostředí, ve kterém žijeme a na lidech, kteří nám ty své buď laskavě nabídnou nebo ortodoxně vnucují. My je můžeme přijmout nebo se jim tvrdě bránit. Ryan Gosling hraje žida, který potřebuje v něco věřit a s vyholenou hlavou a v kanadách prochází peklem rozhodování kým je a kým bude, a hraje ho geniálně. (07.03.2005)

Ve filmu mimo jiné zazní, že kdyby Hitler neexistoval, Židé by si ho vymysleli, protože nenávist okolí je to, co podmiňuje jejich existenci. Jenže ono to platí hlavně opačně, protože to my jsme si Židy doslova vydupali ze země. Oběť rasismu – ať je jí Žid, Turek, Alžířan nebo kdokoliv jiný – je uměle zkonstruovaná postava. Základní argument rasismu zní: kdyby tu nebyli oni, život by byl dokonalý a společnost by znovu byla harmonická. Tento argument vsak pomíjí fakt, že obětí rasismu je postava, která je tu jen proto, abychom si mysleli, že taková harmonická společnost je skutečně vůbec možná. Jinými slovy, kdyby neexistoval Žid, museli bychom si takovou postavy vynalézt, abychom uchovali iluzi, že můžeme mít dokonalou společnost. Ve skutečnosti je společnost vždy rozdělena. Rasistická postava je jen cestou, jak zakrýt nemožnost dokonalé identity celé společnosti. Co se jeví jako překážka plné identity společnosti se sebou samou, je ve skutečnosti její pozitivní podmínkou: tím, že se na Žida přesune role cizího tělesa, které vnáší do sociálního organismu dezintegraci a antagonismus, je umožněn obraz společnosti jako konzistentního, harmonického celku. Tímto způsobem za nás udržují neonacisté pořádek a iluzi dokonalé společnosti. (17.11.2009)

Absolutní nesmysl. Celý film. Příběh jarmulkáře, který ani neví co chce. Jednou si hraje na jakéhosi vůdce národně socialistického gangu. A vzápětí si uvědomí svůj židovský význam. Chabý pokus o zesměšnění národního socialismu. V tomto filmu se plácají blbosti. Režisér musí být větší izraelista něž je samotný snímek, když aní neví nic o nacionalismu, socialismu a fašismu. Jednu hvězdu, za místy dobré akce. Jinak odpad. (18.07.2010)

Skvělý film, který na mě zapůsobil ještě o něco víc než American History X. Tím hlavním rozdílem je tu pro mě asi ta intelektuální rovina a některé silné scény (interview, sezení). Co se týká porovnání hlavních postav, Gosling a Norton jsou oba ve svých rolích perfektní. (19.03.2012)

Náckovské filmy nevyhledávám. V mém oblíbeném antíku, kde se při zemi povalují dvě bedny od banánů plné různých second hand DVD mne u tohoto zaujal zajímavý cover a info, že film dostal nejlepší cenu poroty v kategorii drama v Sundance 2001. A tak jsem do toho šel a dobře udělal. Gosling si toho svého skinheada dabovaného Rašilovem střihnul na jedničku. Pomalu nám rozehrál příběh dezorientovaného jedince, který nedokáže určit co je správné, prchá od naučeného čemu moc nevěří a hledá jistotu v protipólu kterým je nacismus. U Žida velmi paradoxní. Jenže časem zjišťuje, že ani mezi nácky to není úplně ono a zvolna se začne vracet zpět ke svým kořenům a snad i kanadami pošlapanému ale stále živému kousku svědomí. Velmi náročný film, velmi složitý, přesto výborné téma skvěle zpracované! Tohle je přesně ten typ filmu, který vám zůstane ještě pár dní v hlavě. * * * * (04.03.2014)