Lady Jane
Režie:
Trevor NunnScénář:
David EdgarHudba:
Stephen OliverHrají:
Helena Bonham Carter, Cary Elwes, John Wood, Michael Hordern, Jill Bennett, Jane Lapotaire, Patrick Stewart, Joss Ackland, Richard Johnson, Janet Henfrey (více)Obsahy(1)
Ty nejtěžší bitvy se svádějí ve vlastním srdci. Britský historický film režiséra Trevora Nunna zachycuje jedno z nejzajímavějších období anglických dějin za vlády Tudorovců. Po smrti krále Jindřicha VIII. na trůn dosedá mladý Edward VI. Je však těžce nemocný a je jen otázkou času, kdy si smrt přijde i pro něj. John Dudley, intrikánský vévoda z Northumberlandu a předseda královské rady, se obává a děsí představy, že by na trůn mohla nastoupit Edwardova nevlastní sestra, římská katolička Marie Tudorovna. Proto u umírajícího krále prosadí nástupnictví mladičké Jane Greyové, neteře Jindřicha VIII., kterou mezitím stihl provdat za svého syna Guilforda. Jane, nevinná uchvatitelka trůnu, si však klidného panování nemá užívat dlouho. Do Londýna přijíždí v čele vojska Marie Tudorovna a zdá se, že dny mladého královského páru jsou sečteny. Hlavní roli ve filmu ztvárnila tehdy začínající, ani ne dvacetiletá Helena Bonham Carterová. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (56)
Intriky a podrazy byly a budou. Anglické dějiny za vlády Tudorovců jimi byly plné, sledujeme události směřující k usednutí mladičké a nevinné lady Jane Grey na trůn. Režisér Trevor Nunn a Shakespeare k sobě tak nějak patří, po celou kariéry měl četné divadelní aktivity, často spolupracoval s Ianem McKellenem, hvězdou shakespearovské divadelní scény. I jeho Lady Jane má k podobným látkám blízko, mašinérie moci a intrik ji semele velmi nemilosrdně, ačkoliv o trůn vůbec nestála. Mladičká Helena Bonham Carter už tehdy velmi zajímavá. Přesto dám tři hvězdy, zřejmě kvůli mému aktuálnímu rozpoložení, pár minut bych mohl postrádat, chyběla mi větší osobitost, místy zbytečně převládal chlad a černobílé podání. ()
Jímavým způsobem natočený historický film podle skutečných událostí. Mladičká lady Jane, která se stane na krátkou dobu královnou, ačkoliv po tom netouží ani ona, ani její příbuzní, což má nakonec fatální následek, je ztvárněna herečkou Helenou Bonham-Carter. Pro ni to byla jedna z prvních rolí, ale již zde prokázala, že je opravdu výborná herečka a hlavně v historických a kostýmních rolích se cítí jako ryba ve vodě. Také její mužský herecký protipól Cary Elwes předvádí velice solidní výkon, dost možná, že svůj životní. Příběh samotný nabízí nejen romanci a lásku, ale i drama a napětí, a domnívám se, že se zalíbí většině diváků. ()
Historie, intriky, politika, romantika, láska. Všeho plnými hrstmi. Film podle skutečné události o mladičké šlechtičně, která se díky intrikám a ziskuchtivým dvořanům stane královnou. Není však poslušnou loutkou v jejich rukou, snaží se v zemi zavést pokrok. Proto je její osud zpečetěn. Oba představitele hlavních rolí (H. Bonham Carter + C. Elwese) nemusím, ale v tomto filmu si mě získali. Málo známý skvost. ()
Krátka exkurzia do anglickej histórie v trochu pridlhom podaní, presne ako som očakával. Postavy sú dobre zahrané, len to prostredie mi pripadalo dosť ošumelé. Kráľovský palác by snáď nemal vyzerať ako práve zrekonštruovaná zrúcanina. Alebo to Anglicania jednoducho tak majú. –––– Zemřela bych za záchranu lidí z okovů bigotnosti a pověr. –––– Přísloví říká: Zázrak trvá devět dní. ()
Sakra, to jsem si pošmák jak už u historického filmu dlouho ne! Britové jsou zkrátka na tenhle typ filmů machři, obzvláště na ty mapující dějiny Anglie.... Tohle bylo naprosto skvělé drama ze šetnáctého století o Janě Greyové, pevně se držící historické linie. Jana hájící protestanství se stala královnou pomocí intrik jejího otce jenž byl rádcem Edvarda VI. Na trůn usedla bez korunovace roku 1553 po Edvardově smrti, ačkoliv trůn měl náležet její sestřenici Marii. Anglii a Irsku však vládla pouhých 9 dní, pak se trůnu (po právu) zmocnila katolická Marie I. Tudorovna. Jak to s uchvatiteli trůnu dopadá, když zvítězí jeho právoplatný dědic je asi všem jasné ... Jana byla hrozbou hlavně kvůli různým protestantským povstáním. Její smrt je mohla jednou pro vždy eliminovat. Co na tom, že již v 15 letech velmi vzdělaná Jana chtěla dále studovat a královnou být nechtěla a na trůn byla prakticky dosazena otcem ... -------------------- Ta romantika mi tam nevadila, vždyt Jane a Guilford byli mladí a také jen lidé, kdo ví jak to bylo...? Helenu Bonham Carter jsem si pořád nemohl zaškatulkovat, jen jsem věděl, že jsem ji už měkde viděl... a taky jo :-) Sweeney Todd - holič! Zde byla fantastická! Nemohu jinak než dát pět Shillingů! * * * * * ()
Galerie (60)
Zajímavosti (1)
- Ve filmu má Jane (Helena Bonham Carter) tmavé oči i vlasy. Její skutečný předobraz je však blondýna s modrýma očima. Další odlišnost oproti realitě lze najít i u Guilforda (Cary Elwes), který je ve skutečnosti pátým synem, nikoliv třetím. (Terva)
Reklama