Klub odložených žen

Až vyrostu, chci být Bette Midler, Diane Keaton a Goldie Hawn. Já mám filmy jako je First Wives Club ráda, protože v sobě nesou vtip a trošku toho feminismu. Tři bývalé spolužačky se rozhodly, že se pomstí svým bývalým manželům za to, že s nimi zacházely jako s odpadky. A to si myslím je fér, a v tomto případě dost na místě. Pak se ale dohodnou že pomsta k ničemu nevede, tak se alespoň pokusí využít jejich slabostí a špatných vlastností k tomu, aby ony mohly žít takový život, jaký jim muži slibovali. Nejsem si jistá jestli jsem dobře napsala všechna íčka ve všech slovech, ale myslím že je jasné o co mi šlo. Prostě mě to bavilo, jako taková nehloupá komedie, tak nějak oddechovka o ženách. Navíc filmy z devadesátých let měli takovou speciální atmosféru. Protože se tam ještě tenkrát neproháněly nevýrazné modelky s IQ pět, které se dneska nazývají herečkami. Mělo to aspoň trochu charisma a charakter. Navíc se ani jedna z hereček neberou vážně, a každá si z typu otravnosti svojí povahy nebo vzhledu během filmu dělala legraci. A já si říkám, proč by ne. (12.08.2012)

To byl ale řádný babinec :D Vyloženě dámský film nabitý pokrytostí, láskou, odplatou, zklamáním a všeobecně je to prostě výlet do duší tří žen ve středním věku, které se potýkají s nevěrnými manžely. Herecké výkony všech dam byly neuvěřitelné, tohle trio se skutečně vyvedlo. Občas to byla legrace, ale sem tam to bylo i dost melancholické, až trochu psychologické, což byla dobře fungující kombinace. Vizuelně je holt film poplatný své době a dnes působí omšele a nevýrazně, ale jeho kouzlo je skryto ve scénáři, který je nosným pilířem celého poselství Odložených žen. (07.11.2017)

I am saying this, with love, compassion and the spirit of true sisterhood. You are full of shit! Name more iconic trio, I will wait. Dlouho jsem neviděla film, který by stál na třech ženách, které by nesoupeřily v tom, která bude vtipnější, krásnější, chytřejší, jednoduše lepší. Klub odložených žen je ve výhodě, protože má tři výborné herečky, které nepotřebují uspokojit svoji hrdost skrze individualitu, ale pospolitost. Goldie je ošklivě vtipná, Diane krásně hysterická a Bette je prostě Bette, židovská mamka, která nakope každému zádel. Scény smutné se střídají s těmi vtipnými (celá scéna krádeže dokumentů a následný úrpk je jednou z nejvtipnějších v historii kinematografie), a člověk brzy zjišťuje, že těm třech odloženým ženským neskutečně fandí. Tak dámy vezměte mne na tu cestu za svobodou. YOU DON'T OWN ME! (12.03.2020)

Nebudu lhát. Sem tam přišla dobrá hláška, občas jsem se pousmával, jak jim to pěkně nandali, ale těchto světlých momentů bylo prostě málo. Povětšinou je to fňukání nad tím, jak jim manželé hrozně ublížili a jak je ten svět hrozný. A to je nuda. Příběhy všech tří dam jsou navíc skoro přes kopírák včetně jejich mužských protějšků. Nicméně pokud se opravdu nudíte, odpoledne se tím zaplácnout dá. (27.12.2008)

Tohle je ten typ komedií, který mám rád. Přesný koktejl zábavy, dobrého příběhu a dojímavosti. Takový ryze lidský příběh pozorovaný s určitým nadhledem a humorem, hřejivě a přátelsky a nepříliš dramaticky. Navíc, co se mě týká, je to děsná zábava koukat na ty parchanty, jak jim jejich jimi dávno odepsaný manželky natrhávají prdele a nakopávají koule. Ono sice mužský a ženský styly myšlení jsou daný různýma hormonama, který na nás působí, ale to neznamená, že takový chování nemůže člověk odsuzovat. Herecky je vidět, že se většina zúčastněných (hlavně žen, chlapi moc prostoru nedostali a to ani typem postav) se doslova vyřádila. Dát dohromady takhle rozdílné herečky, které každá vždy zastávala naprosto rozdílný typ postavy, byl geniální nápad. Ani jedna není ústřední postavou, takže se příběh dělí mezi ně a tak je neustále co popisovat. Feministický mi to ani nepřišlo, protože ti chlapi dostali co zasloužili a to, že by byli všichni zmetci tu nebylo (pomáhal jim i jeden chlapík a jeden z manželů se vrátil k ženě). Takže podtrženo sečteno milý Watsone, já vidím velice příjemnou komedii, která zabaví celou rodinu a častokrát i rozesměje, a o to jde především. (23.01.2007)