poster

Neviditelné děti

  • Francie

    Les Enfants invisibles

  • Slovensko

    Neviditeľné deti

  • USA

    All the Invisible Children

Povídkový / Hudební / Drama

Francie / Itálie, 2005, 116 min

  • Lynn
    ****

    Jak tomu povětšinou bývá u povídkových filmů vícero režisérů, kvalita jednotlivých částí je různorodá... I tak se ale "Neviditelné děti" drží poměrně vysoko. Smutné je pouze jejich poselství - jen zlomek lidí může ke stáru vzpomínat na šťastné dětství (nejen ve smyslu zaopatřenosti, k čemuž se tento film vztahuje nejvíce)...(13.9.2009)

  • Terva
    ***

    Jak to tak u povídkových filmů prostě je. Něco vás nadchne, něco vás donutí ona****, něco vás naštve a něco pomalu nase**. Neviditelné děti vás donutí ke všemu a tak se stávají jen průměrem.(1.4.2013)

  • *Elfík*
    ****

    Kvalita jednotlivých povídek je značně kolísavá... První, příběh chlapce z Afriky, byl takový nijaký. Vím, sice tam šlo o hodně, ale nějak se tvůrci nepodařilo to udělat zajímavěji. Asi to bude tím, že nesnáším pomalé záběry, které zabírají jednu věc strašně dlouho.... Druhý příběh byl mnohem zajímavější a konečně jsem začala být smutná. Třetí byl velmi dobře zpracovaný až na ten zvláštní konec. ,,Holčičko, koukni se doprava, potom doleva a pak do kamery. A prosím tě, hlavně se tvař neutrálně, vždyť o nic nejde''. Aspoň tak mi to přišlo... Příběh sourozenců byl takový, jak bych to nazvala, záživný... A Jordan a Ridleymu se příběh fotografa opravdu povedl! Ale ten další se mi zdál poněkud přiškrcený. Vynucený nebo tak nějak... A u posledního, tam jsem se fakt bála, že do té vody fakticky vjedou. Uffff. Měla bych brát prášky na nervy.....!(15.2.2011)

  • FlyBoy
    ****

    V poviedkovom rozložení sa len málokedy vydarí skĺbiť iba bezchybné poviedky, ktoré by utvárali nenapadnuteľný celok. Poväčšinou sa vinou obyčajnosti alebo neúčinnosti (uplatniť pointu v krátkom intervale a zároveň zaujať-napr.-estetickou zložkou neni ani trochu snadné) nájde kandidát na poslabšie umiestnenie a "All the Invisible Children" má hneď dvoch. Charef síce obrába aktuálnu tému rasovej neznášanlivosti, ale akosi mi jeho úryvok príde "nedopečený" a skôr priemerný. Scottovci, ktorí si myslia, že stávka na sardonické výlevy a neradovú kameru sa stáva zaručene výhernou, nie nestáva-prečo(?)-no lebo zmysel uchádza. Takže dámi a páni ledva bronz. Strieborný stupienok patrí Kusturicovi s jeho zažitým manuskriptom, ktorý stroho i srandovne opakuje, že nie všetci cigáni chcú kradnúť, Leemu za mierne sílenú, no určite použiteľnú "poznámku" o nedobrovoľnom infikovaní vírom AIDS. Zlato putuje do rúk Venerusa a jeho pouličného zlodejíčka-talianske vzplanutie, obsahom, formou, výsledkom, Lundovej, ktorej podnikavé deti sú tým najlichotivejším z celého výberu a v neposlednom rade Woovi, ktorého "malá mačička" aj napriek pribalenému sentimentu úplne presne vystihuje onu nespravodlivosť/hodnotovú rozchodnosť danú už od samotného počatia až po nepredvídateľné úmrtie. Slza bola na krajíčku. Inak v globále jednoznačne čo do potrebnosti/dôležitosti veľmi kvalitný projekt o5 odhaľujúci to, čo nikto z "kompetentných" nechce počuť: "na nedbalosť dospelých v konečnom dôsledku aj tak doplácajú najmä deti." Žalostné.(1.10.2011)

  • nascendi
    ***

    Poviedkové filmy majú schopnosť zaujať a v tomto prípade aj podporiť dobrú myšlienku, ale nedokážu zabrániť rôznorodosti pohľadov na problém i dosiahnutého výsledku v jednotlivých prípadoch. Zaujali ma časti nakrútené Spikeom Lee, Emilom Kusturicom, Katiou Lund a Johnom Woo, ale aj na zvyšných sa dalo nájsť niečo zaujímavé. Myslím si, že existuje viacero dôvodov, aby si ľudia tento film pozreli, obávam sa však, že naň pomerne rýchlo zabudnú.(7.7.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace