poster

Neviditelné děti

  • Francie

    Les Enfants invisibles

  • Slovensko

    Neviditeľné deti

  • USA

    All the Invisible Children

Povídkový / Hudební / Drama

Francie / Itálie, 2005, 116 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Lynn
    ****

    Jak tomu povětšinou bývá u povídkových filmů vícero režisérů, kvalita jednotlivých částí je různorodá... I tak se ale "Neviditelné děti" drží poměrně vysoko. Smutné je pouze jejich poselství - jen zlomek lidí může ke stáru vzpomínat na šťastné dětství (nejen ve smyslu zaopatřenosti, k čemuž se tento film vztahuje nejvíce)...(13.9.2009)

  • Djkoma
    ***

    Nebýt Ridleyho Scotta, Johna Woo a Emira Kusturici o Neviditelných dětech by asi nikdo neviděl a už vůbec se o ně nezajímal. Je však dobře, že velcí režiséři svá jména věnují i do takto výjimečných projektů. Smutný je však výsledek, který z poloviny působí nudně a bez myšlenky, aby druhá půlka příběhů dokázala zaujmout a "něco" říct. Příběh Spikea Leeho byl z prvu obyčejný, ale prohloubení postav díky jedné nemoci otevřelo jiný rozměr a jde pravděpodobně o nejpůsobivější z povídek. Vedle Leeho byla asi druhá nejlepší povídka od Katia Lunda ohledně dvou sourozenců a jejich cestě za odpadky. Mehdi Charef a jeho část mě nebavila. Stejně jako klasický Emir Kusturica a v podstatě vše ostatní. Vše však působí extrémně "narafičeně" a kdyby mi na konci vyskočilo číslo na bankovní konto s otázkou "Pomůžete?" vůbec bych se nedivil...(18.7.2009)

  • doinel
    *****

    Vyhýbal bych se posuzování jednotlivých povídek, jelikož teprve jako celek toto filmové dílo působí tou opravdovou silou. Nezapomenutelné! Neskutečně skutečné (bohužel)!(23.6.2009)

  • FlyBoy
    ****

    V poviedkovom rozložení sa len málokedy vydarí skĺbiť iba bezchybné poviedky, ktoré by utvárali nenapadnuteľný celok. Poväčšinou sa vinou obyčajnosti alebo neúčinnosti (uplatniť pointu v krátkom intervale a zároveň zaujať-napr.-estetickou zložkou neni ani trochu snadné) nájde kandidát na poslabšie umiestnenie a "All the Invisible Children" má hneď dvoch. Charef síce obrába aktuálnu tému rasovej neznášanlivosti, ale akosi mi jeho úryvok príde "nedopečený" a skôr priemerný. Scottovci, ktorí si myslia, že stávka na sardonické výlevy a neradovú kameru sa stáva zaručene výhernou, nie nestáva-prečo(?)-no lebo zmysel uchádza. Takže dámi a páni ledva bronz. Strieborný stupienok patrí Kusturicovi s jeho zažitým manuskriptom, ktorý stroho i srandovne opakuje, že nie všetci cigáni chcú kradnúť, Leemu za mierne sílenú, no určite použiteľnú "poznámku" o nedobrovoľnom infikovaní vírom AIDS. Zlato putuje do rúk Venerusa a jeho pouličného zlodejíčka-talianske vzplanutie, obsahom, formou, výsledkom, Lundovej, ktorej podnikavé deti sú tým najlichotivejším z celého výberu a v neposlednom rade Woovi, ktorého "malá mačička" aj napriek pribalenému sentimentu úplne presne vystihuje onu nespravodlivosť/hodnotovú rozchodnosť danú už od samotného počatia až po nepredvídateľné úmrtie. Slza bola na krajíčku. Inak v globále jednoznačne čo do potrebnosti/dôležitosti veľmi kvalitný projekt o5 odhaľujúci to, čo nikto z "kompetentných" nechce počuť: "na nedbalosť dospelých v konečnom dôsledku aj tak doplácajú najmä deti." Žalostné.(1.10.2011)

  • bouncer
    ***

    Sedm krátkých filmů zhodnotím postupně: První kraťas TANZA Mehdiho Charefa je opravdu špatný začátek. Samolibá sr*čka, která má na 15 minutách výpovědní hodnotu asi jako fotka dítěte se samopalem. Jasně, je to k politování, ale když vám režiséř neřekne, proč jsou v takové situaci, jejich důvody ani okolnosti, tak s nima nemůžete soucítit. Absolutně bez nápadu natočených pár dětí s kalašnikovem. odpad. Druhý snímek BLUE GIPSY od mého oblíbence Emira Kusturici už je někde jinde. Krásně ukazuje, jak to vypadá v pasťáku na balkáně i "praktiky" cikánské rodiny. Hrdinu si i na 20 minutách oblíbíte, pobavíte se a nakonec se můžete zamyslet...balkán je nám přeci jen docela blízko. ****. Spike Lee natočil JESUS CHILDREN OF AMERICA jako takové rodinné drama z New Yorku (jak jinak). Je to drsný a nepřívětivý snímek, ve kterém hrají roli drogy a AIDS rodičů a bezmocné dítě. ***. Kátia Lund přispěla povídkou BILU E JOAO. Dojemným pohledem na jeden den života malých sourozenců v Sao Paolu, bydlících ve slumu a živící se sběrem plechovek a papírů. Příjemný snímek o tom jak to doopravdy chodí. ***. U tajemného JONATHANa od R. a J. Scottových mi poněkud unikl smysl. Muž je opět chlapcem, mezi dětmi ve válce? Trochu zvláštní. **. CIRO Stefana Venerusa ukazuje italské děti ve spárech kriminality, ale příběh, víc než co jiného, nudí. **. John Woo chtěl svým SONG SONG AND LITTLE CAT ukázat nejspíš kontrast mezi dětstvím v bohatsví a chudobě. Ale komunistické škola jako dětský sen? A stejně dost bez nápadu. **. Celkově to není špatný počin. Určitě donutí k zamyšlení, i když v mém případě utíkaly myšlenky i k UNICEFu, zda se jen nepotřeboval zbavit většího obnosu peněz. Určitě to šlo udělat lépe...(9.1.2009)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace