Pobertové

Bejt v jedenácti pořezanej při rvačce v bordelu se nepoštěstí každému. A na tom, že poznat život z různých stránek se může člověku dost hodit, něco jistě je. Zvláště pokud se jedná jen o čtyřdenní výlet, který na jednu stranu představuje pouze malou exkurzi realitou okolního světa, zároveň ale zřejmě definitivně ukončí období sladkého a nevědomého dětství. (03.02.2006)

Po dramatické stránce Reivers těžce prohrávají a po té komediální to těch několik málo vtipů o moc nevylepší. Jen Steve McQeen je vlastně ta druhá hvězda, bez něj by to bylo až zoufale nekoukatelné. Navíc Mitch Vogel byl zoufale tragickej, raději než dívat se na tenhle film podruhé bych si vybral něco od Trošky. (05.09.2014)

Jó, to byly ještě čas v době Huckleberryho Finna. Amerika zrovna neprocházela žádnou válkou, žilo se klidně a pokojně. Když se chtělo. A přesně to zažívá Boon. Až to skoro vypadá, že se nudí. Já mám rád jak tuto dobu v amerických dějinách, tak i Steva McQueena a i stará auta. Dnes by se řeklo, že tvůrci tehdá natočili road movie. Jenže tady je zachycen život trochu jinak. Lucius nemá školy a nebude mít ani vzdělání, ale už od mala se naučí něco o životě. A nejspíš se o sobě dozví všichni tři něco, co ani netušili. Pro mě fakt pěkný film, který mě bavil a měl jak humorné stránky, tak ty vážné. Navíc šťastný konec. Všiml si někdo, že při závodu na koních je v některých záběrech jasně vidět, že na koni nejede Mitch Vogel, ale někdo mnohem větší a starší. V jednu chvíli se mění i barva košile. (14.02.2022)

Není to čistá komedie, dramatický prvek je tu znatelný a rozhodně dobře koření parádní podívanou natočenou na základě díla W. Faulknera. Steve McQueen zde opět herecky kraluje, děj se odehrává v dobrém prostředí, ostatní postavy jsou zajímavé a sympatické, hudba dobře dokresluje scény a ideální stopáž nenechá diváka se nudit. K dokonalosti chybí málo. (30.12.2013)

Krásně nostalgický výlet do dětství a dospívání mladého Williama Faulknera, který takto své vzpomínky promítl do svého stejnojmenného posledního románu. Citlivá režie Marka Rydella a nádherná hudba Johna Williamse tohle kouzlo ještě umocňují. Pobertové samozřejmě skutečnou realitu idealizují, ale tenhle film nechce být historickým výletem, chce být právě oněmi idealizovanými vzpomínkami na dětství a dospívání. Vše sledujeme dětskýma očima a teprve objevujeme určité životní rozpory. A právě v tomto tkví mistrovství Pobertů. (08.02.2022)