Noční můra v Elm Street

Jedna, dvě, Wes Craven boduje. Tři, čtyři, na vaši fantazii silná zbraň míří. Pět, šest, strachem zatni pěst. Sedm, osm, sekvělí scénář, kamera. Devět, deset, hororová legenda. Dosti poezie ve stylu Elmstreet, teď k serióznímu (no jen se nesmějte) hodnocení. V hororové historii se oběvilo několik legendárních postav, Dráculou počínaje, přes frankensteinovské monstrum, Mychaela Myerse, Jasona Voorhese a samozdřejmě Fredyho Krugera. A když se postava kterou si vymyslíte stane legendární, pak už o filmu nelze říct nic záporného. Nápad a pointu jež je životně nutná pro přežití příběhu to má a mít vždycky bude. A kontrast sen/realita, který dává scénáristovi úplně volnou ruku je využit bezezbytku. Jasně mohlo to být ještě lepší, ale u takovéhleho typu příběhu už by to byla sázka do loterie. Opravdu dobře jsem se bavil a Johnny Depp byl ve své první filmové zkušenosti naprosto přesvědčivý. Zkrátka jeden z těch nezapomenutelných hororů let 80tých co ani v současné uspěchané době neztratil nic ze své působivosti. danke mistr Craven. (23.06.2004)

Zkratkou JFK nemám ode dneška na mysli zastřeleného amerického prezidenta, ale Jedinečného Freddyho Kruegera! Zabiják ze snů - to je přeci parádní hororový nápad, který navíc výborně zhmotnil démonický Robert Englung, i když jsem čekal, že se projeví (fyzickou přítomností) o trochu více. Mordy jsou skutečně děsivé, zvláště ten, ve kterém Tina natře zdi a strop pokoje načerveno. Ale i za Glenovu smrt si může Freddy udělat ve své kotelně na zeď hluboký zářez za hluboký divácký zážitek. A ta scéna ve vaně s rukou... Wau. Napětí bych mohl balit do fólií a po desítkách uchovávat na horší filmy. Dalším prvkem s výraznými rysy je hudba Charlese Bernsteina, zejména ústřední motiv a úvodní elektronická melodie povídačky "Jedna, dvě, Freddy jde...", to je fakt boží! Trochu mínusem byla hlavní hrdinka (mně nesympatická) a příprava na vstup do posledního snu (takové nevhodné, nesedělo mi to příliš do filmu). Závěrečná scéna s "oživlým" autem byla hrozně atmosférická, hlavně ta černočervená střecha, a pak už ... řach... vysklené okýnko... zpomalovačka... a "Jedna, dvě, Freddy jde..." Luxusních a originálních 90% 1,8 miliónů dolarů(rozpočet)/25,5 miliónů dolarů(výdělek v USA) (30.12.2007)

Hororová klasika, na kterou jsem se s chutí po letech podíval znovu. Speciální efekty jsou na svou dobu super, obsazení, soundtrack a kamera též. Škoda jen, že už mi to vůbec nepřijde strašidelné (byť některé momenty jsou velmi dobré), a když to člověk vidí víckrát, vkrádá se tam už navíc i trochu nuda. Jako celek je to ale velmi příjemný výlet do starých dobrých osmdesátek se vším, co k tomu patřilo (oblečení, účesy, kazety, auta...), a v dětství to byl rozhodně jeden z mých nejzásadnějších diváckých zážitků vůbec. (13.01.2013)

Krueger je správně děsivý - oproti Michaelu Myersovi a Jasonu Voorheesovi navíc groteskní a lascívní - bubák a jeho řádění na pomezí snu a reality bere vyvražďovačky na nový level. Hororové scény jsou navíc mnohem imaginativnější než u konkurence, počínaje stropní vraždou, přes rukavici ve vaně a smrt v posteli, až po závěrečnou tečku u dveří. A Heather Langenkamp je skvělá final girl - cute, sexy i přesvědčivě odhodlaná a naštvaná. Jen to finále a la Sám doma to trochu shazuje - aspoň na to kladivo se měli vykašlat. (08.12.2019)

Opravdu úžasný horor. Viděl jsem ho už kdysi jako děcko, ale tehdy na mě nějak nezapůsobil, moc jsem ho totiž nechápal. Dnes jsem se na něj podíval znovu a jsem nadšen. Skvělý záporák, výborná atmosféra a docela vynalézavé mordy (i když vzhledem k námětu mohly být ještě lepší) vyšvihly tento snímek do mé osobní topky. A dokonce jsem se místy trochu bál, takže plné hodnocení je opravdu na místě. Horror movie of the year (06.06.2008)