Jdi za svým srdcem

Natalie Portman, Ashley Judd a Joan Cusack jsou natolik přesvědčivé, že jsem dokonce chvíli uvažoval i o druhé hvězdičce. Ale to by scénář musel být alespoň trochu méně dementní a dialogy by nesměly být tak otřesné. Jestli ten román byl jen z poloviny tak špatný jako scénář, divím se, že ho vůbec někdo dočetl. (03.10.2004)

Žánr je tu tradičně dost mimo. Dramatické to je místy hodně, romantické taktéž, ale komedie to není ani omylem. Where the Heart Is je opravdu spíše takové příjemné a odpočinkové drámo na nedělní odpoledne. Natalii zpočátku sice moc nesedí ta redneck mluva, ale ta naštěstí po čase vyšumí do ztracena. Je to sice šíleně cukříkové a předvídatelné, ale já tyhle filmy z amerických maloměst, kde se lidi mezi sebou znají a jsou ochotni pro sebe udělat cokoli, mám prostě rád. K tomu příjemné vedlejší role, kterým vévodí Ashley Judd a James Frain a líbivé popové slaďáky... jó, ty 4* si to zaslouží. (03.04.2016)

Slibný začátek se velmi rychle zvrhl v typicky přeslazený biják o "silných ženských charakterech" a dojímavá Portmanová mi každou minutou navíc byla čím dál méně sympatická, jako by na začátku a na konci stála úplně jiná postava - vývoj hlavní hrdinky prostě nebyl dost dobře vychytán. A navíc sáhodlouhá stopáž a tragické tornádo... Dvěma slovy: NIC MOC (13.07.2008)

Ježiš nééé. Jako romanitcké filmy moc nemusím, avšak najdou se výjimky, ale tohle fakt neeee. Natalie Portman jako naprsoto hloupá dYlča ve filmu ! :-))) Asi to bylo účelem, ale mě to teda nechytlo. Naprosto trapné scény. Konec už byl trochu lepší, ale ani tu hvězdu nemůžu dát. Potenciál to mělo hodně malý. 4% = odpad! (12.05.2013)

Když vás těhotnou nechá přítel na parkovišti, to není nejveselejší. Stejně jako noc v zavřeném obchoďáku Wal martu. I když nakonec se projevily jasné výhody. Deníček Dlužím Wal Martu poctivý. Noci v něm promyšlené do detailu. Odteklá voda ovšem nebetyčné klišé. Porod v obchoďáku ovšem může i proslavit. „Jak můžeš někoho tak milovat, když jej vidíš prvně?“ Americia, jméno, co NĚCO znamená. Sally Field jako značně nekonvenční matka, tu bych doma fakt nechtěla. Natalie Portmon je svá v každé situaci a skoro v každé jí to fakt sluší. Pěkné modlitby s odpuštěním za smilstvo a fakt záviděníhodný apetit bývalých alkoholiků. Slasti i strasti jsou zde podávány s nadsázkou, úsměvně a s nadhledem. Roky plynou, Americia roste, tornádo udeří, chudák babička sestra Helma, skvělá Stockard Channing. Dobrá postava, dobrá role, dobrá i dabující Ivana Anderleová. S tou závětí moc doják. Ale strom je zachráněn, dům stojí. Druhá dějová linie ovšem dohání první. Expřítel, trestanec, hudebník, drogy. Pobaví kamarádka Lexi, matka pěti dětí, neméně skvělá Ashley Judd. „Nevadí, když pojedu pomalu? Pojmu to jako dovolenou.“ Myslím, že do dvou hodin toho autoři nacpali neúměrně mnoho, pedofil, další těhotenství, příliš děje, nehod, smůly, neštěstí. Strachu i bázně pro milion důvodů. Proč lhát. Na polepšené hříšníky moc nevěřím a Portmon bohudíky také ne. Co bylo super, byly závěrečné titulky, velké, s fotkami, vtipné. A čitelné. (09.11.2008)