Nahý oběd

Když jsem Nahý oběd četl, nezdálo se mi, že by šel zfilmovat. Jenže to by se do něj nesměl pustit Cronenberg... Brouci, stonožky, podivné postavy a cronenbergovská symbióza organických tvorů se stroji. Posedlost režiséra mutacemi (Moucha, Scanners aj.) zanechala ve filmu výraznou stopu. Snad jen mi chyběl humor knihy, byť je většinou notně černý a zvrhlý. ,,Táta mi dal dvacku, kterou jsem měl dát kurvě, abych ji opíchal. Vzala si ji hned mezi dveřmi, tak jsem vytáhl kudlu a píchal jí do pr...." Ano, tohle ve filmu nenajdete. Dokonce ani nejbizarnější podoby sexu, kterých je kniha plná, což je asi dobře, jelikož bůh ví, kde by film skončil... Co však mají obě díla shodného je, že najednou nasednete do vlaku, co se řítí halucinačním světem, a vy přestáváte rozlišovat, co jsou drogové vidiny a co je realita. (29.03.2013)

Nejsem žádný broukofil - každý jedinec z říše hmyzu snad ví, že zabloudí-li ke mě domů, má vysokou pravděpodobnost k nepřežití (jediné, co jej zachrání, je, že nebude objeven). Čili mám všechny důvody hodit tuto filmovou podivnůstku za hlavu a dál se jí nezybývat. Což také činím. Ovšem - nikoli z výše jmenovaných důvodů - tak chorobně předpojatý nejsem! Prostě tohle je film, který mě nějak úplně míjel a ač dělám, co dělám, nenacházím jediný moment, kterým by mě upoutal. (22.04.2008)

Řekla bych, že už dávno je jasné, že Cronenberg je génius. Už mě to slovo trochu štve. Film zabral - ne zabral, omámil, to je to slovo. Film omámil, rozpitval a zase mě slepil. Pan Weller byl úchvatnej a stejně úchvatnej byl Roy, kterého dávno miluju. A ten konec, bože, jak tohle může někdo natočit, jak tohle může dát někdo dohromady. Ještě teď mám pocit, že se všechno kolem mě lepí a lidi jsou agenti. (27.12.2009)

Docela zajímavý pokus o převedení nezfilmovatelné knihy. Co bych snímku vytknul je jeho rozvleklost a odtažitost - což způsobuje místy silnou nudu. Naštěstí se tu objevuje docela velké množství příjemných bizarností, které naopak zaujmou. Základní problém Nahého oběda-filmu je ten, že vzikl podle literární předlohy. Kdyby stál sám o sobě, mohlo by se jednat o snímek velmi kvalitní, se zajímavými, šílenými nápady. Bohužeĺ sám o sobě nestojí. A bereme-li v potaz i knihu musí nutně přijít zklamání - jako příklad uvedu redukci Hassana či dr. Benwaye na pouhé figurky, nebo třeba skutečnost, že ve filmu se de facto nenacházejí žádné obscénní situace (vyjma jedné, dvou) - přitom kniha je na popisech různých zvrhlostí v podstatě založena. Zkrátka - zajímavý, ujetý kousek, který stojí za shlédnutí, ale Burroughs by z něj asi moc velkou radost neměl.... (06.09.2009)

"Těžkotonážní", ale jeden z nejlepších výplodů Cronenbergovy tvorby... Pro většinu diváků zřejmě naprosto nepochopitelný zmatek a bizardní chaos. Čtenářům literární předlohy je jistě stravitelnější. Já jsem knihu nečetl, ale film se mi opravdu líbil a i když to je, jak jsem již uváděl, neuvěřitelně těžké dílo, pokud člověk přijme systém "hry", tedy filmu, není to tak strašné a provokující, jak se původně zdá. Film pojednává v jednoduchosti o drogové závislosti a následné toxické psychóze, která se v běžné skutečnosti projevuje podobně jako schizofrenní onemocnění. Přechody z "reálu" do bludů hlavního hrdiny se při pochopení tohoto vzorce stávají pochopitelnější a jasnější. Jedná se o prostý rozpad psychiky a osobnosti drogově závislého člověka, jehož mozek vytváří nový, únikový svět. Výtvarně, herecky a atmosféricky výborně pojaté. Navrch k tomu pak ještě skrytá, ale jasná kritika společnosti, ale zejména jejich rozhodujících, vládnoucích a ovládajích složek. (05.09.2008)