Můj auťák Brouk

Klasická Disneyovka. Zhruba po pěti minutách víte jak to skončí, ale i přesto se skvěle bavíte. Důležité je vypnout a pak už se můžete vézt s Lindsay a Herbiem . Pokud si film pustíte za nedělního pochmurného odpoledne k odpočinku po náročném víkendu nemůžete se nebavit. Příjemné obsazení a nevtíravý humor, co víc si u jednoduché jednorázovky přát? :) 60% (21.06.2011)

Tak už dlouho jsem neviděl nějakou ptákovinu a teď se to teda povedlo. Pohádka o autíčku, které je staré, ale pořád chce závodit, a o holce, která chce závodit taky, ale není si tím úplně jistá. No a autíčko Herbie jí ten problém vyřeší. Nečekejte žádné umění, je to jen obyčejný film pro infantily a děti obecně, ale ve svém žánru bych řekl slušná práce. Pár vtipných scén, trocha nudy a Lindsay. 70% (24.05.2015)

Herbie je živý brouček, mrká očima, prdí a sám řídí. Většina vtipů se točí kolem brouka, od začátku až do konce, bohužel ty vtipy jsou poněkud nezáživné, párkrát to ujde, ale koukat na to celej film mě nebavilo. Závody nebyly nijak adrenalinové, napínavě sestříhané, prostě jen ježdění aut. V tomhle směru je Speed Racer podstatně lepší. (11.09.2009)

Tak jsem asi malý dítě (a neni to nakonec lepší než kosodřevina?), ale do nálady "bavte mě nebo ne, jen mě nenuťte myslet" to byl zásah. Jenom za volant "živého" Brouka bych vrazila "živou" holku, ne naondulovaného mazlíka Lohanovic, ale zas mi to vynahradily písničky mého mládí, které k daným situacím pasovaly jak prdel na hrnec. Schválně, hádejte, na kterou Brouček udělal životní skok? Kdo hádá, že na Jump od Van Halen, má bod :-)) (12.06.2006)

Ve své době revoluční autíčko, první lidové v Německu, když se po obří krizi ekonomicky zmářilo. Za komunistů, v ČSSR, zase pěst na oko prohánět se jím kdekoli, ale pěst na oko, které někdo rád absolvoval, kdo se chtěl bavit a škádlit okolí a měl obstojný příjem, který ale nebyl v souladu se socialistickou morálkou. Jisté bylo, že s Broukem bylo možno zažít v polovině osmdesátých let za socialismu hodně dobrodružství, více než by s ním bylo možno zažít nyní.*** A pochopitelně i více, než ukazuje tenhle film. Jestliže už tři generace se věnují závodění NASCAR, potom nepochybně členové tří generací zažili více zajímavého, se kterým se ale s námi nechtěli, či nemohli podělit. Je to smutné, že si ty hlavní špeky nechala rodina pro sebe, a podstrkuje nám jen ty ohrané, všední, takže se cítím při sldování takové komedie spíše melancholicky, ošizen, jako by přede mnou jako filmovým divákem rodina to hlavní skrývala a já se tohjo nemohl dočkat, zatímco ty lepší historky si povídají mimo scény, mimo děj, tedy mimo mě jako diváka sledujícího tenhle film a to mě tedy mrzí. (1.10.2010) (01.10.2010)