Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí

Postav jak nas…, kdo se v tom maglajzu má vyznat. A když už jsem poznal kdo je kdo, málem jsem usnul. Spací tempo vyprávění mne prostě ukolébalo. Prostředí mi sedlo, také to, že nešlo o souvislý příběh, ale celkově to prostě bylo nudné. Pořád jsem měl pocit, že mi autor příběhů něco dluží. Je třeba pochválit kameru, která kouzlila záběry tak, aby část filmu nešlo vidět obličej Evžena. No, ale celkově mne to nějak nechytilo. (15.03.2020)

Další z řady pseudohumorných, pseudoobjevných, pseudonezávislých pseudotragikomedií, které se povětšinou vyznačují stupidním scénářem, pravděpodobně napsaným někde o přestávce nebo na zastávce, hrstkou známějších a hromadou neznámých herců, leckdy amatérských, vždy však uboze hrajících, a nezměrným sebevědomím autorů. Tento film je králem. Jediné, co v něm má jakousi kvalitu je závěrečná píseň Mikiho Volka, který si tu tu jednu * zaslouží. (29.05.2007)

Tenhle film skutečně není pro každého. Ale ten, kdo má rád nenápadný humor, nelpí na velikých dramatech a ochotnické výkony amatérských herců vnímá jako snahu o větší realističnost (a to i navzdory tomu, že se tu vyskytují zjevující se duchové), tak si ten film musí užít. Jistě, působí krapet neukotveně a do jedinečné atmosféry Rozmarného léta, kterým se tak trochu snaží být, mu cosi chybí, ale i tak je to sympatický pokus o něco jiného, než jsou ty věčné průměrné české komedie s ohlazenými hranami, aby se náhodou někoho nedotkly a aby se líbily všem. Plácačka jde za diváckým smíchem jinou cestou a proto má mé sympatie. (12.11.2006)

Mám rád filmy s pomalým spádem a mám rád poetiku staré železnice, ale na tomhle filmu mi od začátku bylo něco prapodivného. Jestli příliš prostí lidé, kteří krom svého piva a práce nemají žádné jiné záliby až na akvárko pana přednosty a ubíjejí své životy v často neplodných diskusích či občas plodném množení každého s každým? Nebo jediná, alespoň zpočátku naznačená kladná a cílevědomá postava, která se stejně nakonec v marnosti ožere? Nebo výkony herců v dimenzích prken ochotnických spolků? Po shlédnutí filmu mě zachvátila nostalgie po precizním fungování c. k. státní dráhy. A ostatně i společnosti. (30.11.2013)

Po několikanásobném shlédnutím skvělého nastudování hry ansámblem Zlínského divadla jsem byl na film hodně zvědavý. Bohužel zklamání převeliké. Plitké herecké výkony, v podstatě nulové vžití do postav (krom Jaroslava Duška), které neskutečně kontrastovalo s prožitky divadelních herců, jejichž Petr, Franta, Karel, Aleš, Géza a další byli naprosto nezapomenutelní. To i přesto, že zde měli herci k dispozici skutečné vlaky, telefony, mufky, čuby... O to víc mrzí nedávná derniéra hry. :-( (07.07.2007)