Hooligans

Další a na delší dobu poslední film o chuligánech, který sem skouknul. A pro změnu se jedná opět o hooligans from England. Holt je to kolébka tohoto zvláštního koníčku. Jestli se tenhle film zakládá na pravdě (pravděpodobně ano), tak sem teda dost zíral na to, že každý správný chuligán si před rvačkou nejdřív dá pěkně do nosu (šňup, šňup) a až po tom jde rozmlátit a rozkopat hlavu svýmu soupeři. Tenhle film je zase kousek jiný než ty předchozí, je jiný v tom, že se vlastně vůbec nepodíváme na stadion, jedná se víceméně o pouliční rvačky a mimo stadiónové aktivity :o). Hlavního hrdinu už sem poznal v Podfucku a Sbal prachy a vypadni a musím teda říct, že i tady budil hrůzu a pořádný respekt. Hudba do filmu vybraná na jedničku, občas nějaký to techno, občas vostrej punk. Ale k absolutní spokojenosti mi tam přecijen něco scházelo. Když to tak vezmu tak, nejlepší filmy o chuligánech jsou z mýho pohledu : Proč? a Rise of the footsoldiers. (16.07.2013)

Zcela jistě tohle britské drama nabízí o mnoho lepší podívanou než o rok mladší americký film stejného názvu. Sice se jedná o stejný námět, ale jinak je tohle zpracování po všech stránkách daleko věrohodnější a rozhodně přináší divákovi realističtější pohled do života tvrdého jádra proslulých anglických chuligánů, než jeho mladší kopie s E. Woodem. Miskou na pověstných vahách pro mě byl mimo jiné i představitel hlavního hrdiny Danny Dyer, který se hlavní role zhostil víc než důstojně, zatím co E. Wood v prostředí fotbalových Rowdis opravdu nemá co pohledávat... (07.03.2009)

Tak nevím jestli lze tento film brát jako věrohodnou sondu do života hooligans, ale každopádně si myslím, že jde o dost lepší film než třeba Non Plus Ultras:-) A také o moc zábavnější (pomsta za playstation, zavolání na ukradnutý mobil atd...) Film mi ovšem občas až příliš připomínal Human Traffic. A nejen proto, že v něm hraje Danny Dyer. (14.10.2005)

Čistá ostrovní záležitost, která popisuje celkem věrně běžný i víkendový život jednoho z fanoušků Chelsea - nudná práce, chlastání, koks, píchání, a v sobotu rvačka. Je to bez příkras, bez vyzdvihování nebo naopak moralizování. Jak už to u anglických filmů bývá, nechybí výborná hudba (Chemical bros., Primal Scream, ale i třeba David Guetta) a místy hodně cynický humor. Málem ukopanej k smrti, květináři, taxikáři, noční můry a přeludy. Jeden ze starý party už se nevrátí. Bright dostal sedmičku, a koule mám tak nakopaný že příštích pár měsíců budu rád když se vychčiju. Po tom všem se fakt musíte ptát sami sebe jestli to stálo za to? Jasně že kurva jo! (18.08.2007)

Opravdu zajímavý pohled do zakulisí ,pravých, anglických fotbalových fans.Spojení všech osudů a situací se opravdu povedlo a celkově to na mě působilo spíž depresivněji(a to je asik dobře)ikdyž konec byl spíž optimistický.Danny Dyer předvedl(stejně jako v Human Traffic)v rámci žánru-skvělý výkon.Nezapomenutelná scéna při coachingu malých fotbalistů:)) (22.04.2005)