Dinosaurus

V niektorých pasážach (dinosaurus vynárajúci sa z mora, osvetlený ohňom) to vyzerá stále výborne, inokedy je zase zub času poriadne badateľný (napríklad všetka srsť), každopádne však treba úsilie vložené do tohto priam až priekopníckeho počinu poriadne oceniť. Je ale smutné, že spolu so skvelou hudbou Jamesa Newtona Howarda sa to všetko premrhalo na tak predvídateľný scenár. Disneyho štúdio opakovane dokázalo, že aj z neoriginálneho námetu dokáže vytrieskať epický, emóciami napchatý zážitok, v prípade Dinosaura sa to však akosi nepodarilo. (22.02.2012)

I když hodně starý „animák“, tak je jeden z těch lepších. Zajímavá animace a krásný příběh (jednoduchý). Tento film je zaměřen na dětské publikum, ale i dospělí s dětmi se na to vydrží dívat. Proti tomuto filmu nic nemám, je to prostě film na který sice rychle zapomenete ale při sledování rozhodně trpět nebudete… (11.07.2010)

Když je člověk býložravý dinosaurus, nemá na růžích ustláno. Pořád aby se staral, kde se napást, jestli je dost vody, jsou-li vejce dobře posazená, neblíží se odněkud masožravec a v ten moment prásk a nenažraný Carnatosaurus mi jde po krku. V rozšlápnutém hnízdě zůstane jen jedno vejce, kterého se zmocní pár obludek, zaplave si v řece, zalítá si ve spárech pterodaktyla a dopadne na malý ostrov, plný rozbujelé džungle a malých roztomilých stromových opiček. Opičky jsou jak známo velmi zvědavé a otřásající se vejce je objekt hodný prozkoumání. A narodí se opičí Spasitel, autobus a rádobypredátor, vlastním jménem Aladar. Má svou adoptivní opičí rodinku a jejich čas na ostrově je idylický a plný her a vtipných dialogů. Jenže všechno má svůj konec – velkolepý nebeský ohňostroj se změní v meteorické bombardování a záchrana je jen v moři a na blízké pevnině. Aladar narazí na migrující stádo býložravých dinosaurů různých druhů a velikostí, stihne se zamilovat a zachránit všechny před jistou smrtí. Všechno dobře dopadne aspoň zatím. /-----------/ Další animovaný produkt studií Walta Disneye má své úspěšné starší bratříčky, vzpomeňme například excelentní Život brouka. Film Dinosaurus se veze na vlně, vyvolané Jurským parkem a v současnosti vysílanými pseudodokumenty o životě v druhohorách, vyrobené stylem National Geographic. Od Života brouka se liší svým realističtějším pojetím přírody, ale i zde zvířata mluví a všechna si rozumějí, dokonce půlmetrové polopice s takovým Brachiosaurem. I tento film je okořeněný slovním humorem a je ho zde třeba, většinu filmu jde hrdinům o život a vážnost situace se snaží – ve stylu soudobých akčních hrdinů typu Bruce Willise nebo Mela Gibsona – odlehčit vtípky. Posléze však humor mizí a kvůli gradaci jsou všichni vážní a nakonec dojemní, aby divák citlivka mohl odejít z filmu se slzou štěstí v oku. Film je víceméně dětsky naivní, zlí jsou masožraví dvounozí Carnatosauři a hodní jsou býložravci a opičky a není nic mezi tím (snad jen na vůdce stáda a jeho poskoka Bruta), navíc je to umocněno faktem, že Carnatosauři nemluví, jen řvou. Už aby někdo natočil „Veselé příhody Velociraptora Pepy“ nebo „T-Rex a jeho parta“, aby ukázal kladné stránky a inteligenci masožravců. Animace je výborná, nikde žádné zádrhely, Aladar a jeho druhové mají samozřejmě vylepšenou mimiku, podobně jako Drago v Dračím srdci. Celkově můžu doporučit, obzvlášť pro rodiny s dětmi, film nikoho neurazí a nejspíš ani nenadchne. Je tak na 60%. (27.03.2006)

Film, na kterém jsem byla s přáteli ze základní školy v kině. Tenkrát to byl převrat v počítačové animaci a to jde na filmu hodně znát. Neustálé záběry na kůži a srst, ale příběh trochu pokulhává a toho jsem si všimla už jako malá holka a z kina jsem odcházela trochu smutná. Typická Disneyovka s hodnými a zlými dinosaury. Dobro zvítězí nad zlem a všichni žijí šťastně až do smrti. (13.10.2010)

Užívateľ Dan9k je asi padnutý na hlavu, keď vymenúva ako zápory veci, ktoré sú vo filme preto, že je to film pre deti a on ako evidentne schopný dospelý jedinec to nemôže prekusnúť. Podobne kydá na CGI, kde je asi druhýkrát padnutý na hlavu, pretože CGI v dobe vydania bolo neuveriteľné a nemá sa za čo moc hanbiť ani dnes o 23 rokov neskôr, kedy som si film po dlhej dobe pozrel so svojou desaťročnou dcérkou. Treba vytiahnuť hlavu z vlastnej prdele, naučiť sa upútať niečím iným a nie kydmi bez opodstatnenia a reálneho podkladu, pretože takto len ukazuje, aký je sprostý. K filmu okrem toho, že som sa snažil vyvrátiť kydy jedného zakomplexovaného imbecila dodám už len toľko, že nenudí, príbeh má aj svoje srdiečko a ponaučenie a nie jedno, ktoré som dcérke pekne vysvetlil a je to už v podstate míľnik vo svojom obore podobne ako o rok mladšie Final Fantasy. Hudba Jamesa Newtona Howarda nesklame nikdy a stopáž bola aj na tú dobu aj dnes s prihliadnutím na detské zameranie viac ako adekvátna. P.S. V súčasnosti môžeme už len so slzou v oku zaspomínať na staré zlaté Disney nepoznačené gender-LGBT-etno-MeeToo a inými sračkami. (26.11.2023)