Tristram Shandy

„A ptáka vám ukážu za chvíli.“ Boží! Steve Coogan hraje Tristrama Shandyho, hrdinu nadčasového postmoderního románu Laurence Sterna. Steve Coogan hraje Stevea Coogana, hrdinu vlastního života, který aktuálně zápolí s natáčením nezfilmovatelného románu Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho. Michael Winterbottom neprolíná fikci s realitou nijak komplikovaně. Je snadné rozlišit dění na place od dění mimo něj či v hrdinově hlavě, zajímavé a mozek zavařující a mysl zamotávající jsou teprve otázky vyrůstající okolo. Existuje nějaká nezpochybnitelná pravda? Jsou naše běžné životy patetičtější než příběhy fiktivních hrdinů? Proč mnohdy snáze přijímáme fabulaci než realitu? Kolik druhů lží existuje? Těžko popsat, co všechno mi během těch devadesáti minut (kéž by byl Tristram delší) proběhlo hlavou. Unikátní film. 90% Zajímavé komentáře: Douglas, DaViD´82, Eddard, Iggy, dezorz, Wallas (18.09.2008)

Na tomto filmu udiví hlavně neuvěřitelně hravá struktura, která do jisté míry asi vyhází z knihy Tristram Shandy od Laurence Sterneho, kterou jsem ale nikdy nečetl, a nejsem si ani jistý, že sem o ní někdy slyšel (a to se jedná o takovou klasiku). Nejprve sledujeme na přeskáčku osudy knižního hrdiny, načež zjistíme, že ve skutečnosti sledujeme právě natáčený film. Postupně se pozornost přesune na problémy herců během natáčení. Film má příjemný anglický humor, dobře napsané dialogy. Pasáže ze života herců působí velmi realisticky, postavy se různě překřikují, baví se naprosto obyčejně, hekticky. Máte pocit, že sledujete záběry z filmu o filmu, a přesto postavám fandíte a prožíváte to s nimi. (08.07.2006)

Vyfabulovaná fabulační bublina oděná do netradičního oděvu, nepředstavující ani rybu ani raka, jen podivně vyhlížejícího pavouka snovače, který se snaží obsáhnout řadu žánrů. A já se přichytil na jeho vábivou návnadu a uvízl jsem v jeho sítích. Pseudodokument spolu s pseudoadaptací nezfilmovatelného románového díla jdou ruku v ruce vstříc divákovi s otevřenou náručí a typickým britským humorem. Plusové body si pak můžou připsat fanoušci Black Books za Dylana Morena. (15.07.2009)

Román Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho jsem bohužel ještě nečetl, takže jsem měl s tímhle dílem co do činění čest poprvé...a nebyl to věru jednoduchý zážitek:-) Tahle filmová ,,adaptace" je totiž totální postmodernou... Nejdříve to opravdu vypadá na, byť osobitou, filmovou adaptaci románu, pak se ovšem tato linie vyprávění zvrtne a začne to vypadat na film o filmu, stylizovaně dokumentární snímek o neortodoxním natáčení neortodoxního filmu... Poté se ovšem naboří divácká percepce i téhle linie a začne to vypadat na film o Stevu Cooganovi... Divák tu může nalézt třeba rozměr filmu Monty Python a Svatý grál, kdy do mizanscény předhistorické mýtické Anglie vtrhne současný policejní sbor a začne rozhánět filmový štáb... Klíčovým faktorem zdá se býti právě herec Steve Coogan - podobně osobitou úlohu sehrál již ve filmu Nonstop párty, nyní se však jeho účinkování ve filmu posunuje ještě dál směrem k Andy Kaufmanovské mystifikaci a hře s divákem... není náhodou, že oba filmy režíroval Michael Winterbottom a jeho tvůrčí princip záměny fikce s realitou, jejich vzájemné promíšení a výsledný narativní slepenec držící nějakým zázrakem pohromadě. Tenhle film je vlastně strašný chaos oživený zajímavě řešenými střihovými přechody, synkretismem a odkazy doslova do všech epoch dějin kinematografie (němá groteska, bratři Marxové, Statečné srdce, německý poválečný film, Al Pacino, Akta X - úžasná byla role Gillian Anderson, která ve filmu hrála, ovšem její postavu nakonec vystřihli:-))) a také v podstatě narační tok, nepřetržitý proud řeči, což má patrně symbolizovat relativizaci slova jako takového (ve vztahu k našemu ,,informačnímu věku"). Zajímavá je významová rovina filmu - už v názvu samotném obsažené pojmy ,,ptákovina a bejkárna" napovídají o dodržení postmoderního přístupu - natočit umělecký film o ,,ptákovině" je skutečně příznačné a s okolnostmi obeznámenému ,,poučenému divákovi" to také docela dobře funguje. Mám jen malou osobní výhradu - očekával jsem mnohem více humoru (a to myšleno obecně, nejenom toho ,,britského")... Podobné filmy: Monty Python a Svatý grál, Monty Pythonův smysl života, Nonstop párty (17.01.2008)

Bojím se to říct, ale nedá mi to: tohle je snad bláznivější než všichni Monty Pythoni dohromady. Smršť anglického humoru ve smršti střídajícího se vyprávěného příběhu a reality. Druhá (reálná) polovina filmu je sice trošku slabší, ale i tak je to celkově asi největší překvapení z produkce roku 2006. Svěží, příjemně ubíhající a tak vtipné, že už teď se to pro mě stalo kultem. A ta hudba! 23.3.2007 (23.03.2007)