Velký žal

Netušil som, že Američania stihli už takto skoro natočiť vojnový film o bojoch na izraelsko-arabskom fronte a následnom vzniku izraelského štátu. A ešte s takýmto bohatým obsadením. Oceniť musím hlavne vojnové scény, natáčané v zaujímavých exteriéroch, avšak mimo toho to malo dosť hluchších miest, čomu výrazne napomáhala aj dlhočizná stopáž. Čo sa týka historickej vierohodnosti, nedokážem posúdiť. (22.01.2019)

Melville Shavelson zahrál milostným příběhem vojenského poradce rozhodujícího se mezi dvěma ženami na emotivní strunu, nádavkem přidal velkou porci z válečného kotlíku. Velký žal právě že není standardní válečný snímek, druhá světová válka se tu odehrává jen formou flashbacků a boje se přenesly na Blízký východ. Natočeno v době, kdy generalizovaně řečeno Američané měli chuť válčit (nebo alespoň producenti si to mysleli). Kirk Douglas ve velké, a tvůrci se snaží přesvědčit, že i spravedlivé roli, nepřesvědčení však musí nutně nabýt dojmu, že jde spíše o roli krvelačnou. Téměř neozbrojené Izraelce žene v džípech proti egytpským tankům. Z hereckého ansámblu zaujme kromě rozhodného Kirka Douglase a domácího velitele odboje, někdejšího Crise Yula Brynnera, i postava amerického generála v podání drsňáka Johna Wayna, malou a hodně smutnou roli si tu zahrál i Frank Sinatra (jeho letecké bombardování lahvemi sifonu ovšem nemělo chybu). Jeden z filmů, kde buďto obdivujete tvůrce za odvážně dlouhou stopáž, nebo je za to samé proklínáte. It depends. (28.08.2009)

Podle mého je tento snímek malinko podceňovaný. Film je z období ( osamostatnění Izraele ), které se tak často, jestli vůbec, neobjevuje na filmovách plátnech ani na televizních obrazovkách, takže filmaři prostě neměli kde brát. Ale přesto je to celkem slušně zvládnuto, herecké obsazení je přímo vynikající ( Douglas, Brynner, Wayne... ) a o zajímavé situace taky není nouze. 70% (24.02.2010)

Zajímavé, jak někteří v hodnocení filmu akcentují především svůj politický názor- takže abych to trochu vyvážil: dodávky zbraní a techniky Izraelcům v této kritické době považuju za jednu z mála věcí (a možná jedinou), na kterou můžeme být jako stát po roce 1945 hrdí. A nic na tom nemění fakt, že za tím stáli Rusové se svou (naštěstí mylnou) vidinou nového státu indoktrinovaného bolševismem. Ad Zazie: Ve své autobiografii "Hadrářův syn" vzpomíná Kirk Douglas na natáčení s tím, že syn Joel mu dělal osobního strážce a Michael jednou zaskočil jako řidič ve scéně, kdy měl džíp vyjet "krkolomnou rychlostí" horským úbočím. (12.03.2010)

Takové volné pokračování šest let starého Exodu, které popisuje osud Izraele po odchodu Britů a střetnutí s arabskými zeměmi, které rozhodně nemíní připustit vznik židovského státu. Ač natočený nejspíše na základě skutečných událostí, působí to spíše jako dobrodružná pohádka, kde správňácký americký hrdina ukáže neschopným izraelcům jak bojovat, užije si navzdory manželce doma románek a kde mezitím izraelci útočí na arabské tanky s džípy a letadly shazující místo bomb bordel. Celkem nezúčastněný výkon Kirka Douglase tomu taky moc nepomáhá, ostatní hvězdy (Wayne, Sinatra, Brynner) jsou spíše do počtu, židovský herec Topol pak v jednatřiceti hraje zhruba dvakrát staršího arabského beduína. Není to úplně špatné, ale ani žádný zázrak a ten pitomý konec si mohli tvůrci odpustit. (07.05.2022)