Poslední traper

"Jestli je to naše poslední sezona, proč sis dal letos se srubem takovou práci?" Nicolas Vanier ukázal život Normana Winthera jak s jeho krásou, svobodou a oddaností přírodě, tak i s nekonečnou pakárnou v podobě mrazu, neustále se někam propadávajícího psího spřežení a dřevorubců, kteří tu svobodu neúprosně otesávají. Ukázal ho pomocí nádherných obrázků (hodně moc), příjemné hudby (méně) a nějakých těch moudrých průpovídek - z toho ovšem netřeba míti strach, poslední traper moralizuje zhruba stejně, jako (dosaď jméno staršího příbuzného) na návštěvě - povinně a přímočaře. Netouží povýšeně poučovat, chce si jen povídat o divočině, trapeřině a úctě k přírodě. Norman Winther je starý paličák, který věří, že takové pouto má smysl. Škoda, že jemu podobných už tolik není. (18.02.2012)

Samozřejmě že tohle není vůbec žádný dokument, ale hraný film se scénářem, dialogy a promyšlenou kamerou, který má jako dokument tak trochu vypadat. Nechci a nebudu se tedy ušklíbat nad nešikovnou vyumělkovaností některých scén, i když si o to přímo říkají, ale namísto toho radši vychválím hypnoticky čarokrásné záběry severské divočiny a hlavně příběh, který by si určitě spousta civilizovaných měšťáků ráda (aspoň načas) osobně prožila. Já tedy určitě. Mít pěknou indiánskou ženu, postavit si vlastníma rukama srub u aljasšského jezera a celé dny se toulat jako lovec po okolních kopcích, by se mi (aspoň načas) taky líbilo. Jen škoda, že francouzský režisér celý film pojal příliš strojeně, afektovaně, zkrátka příliš po francouzsku. Dal bych přednost větší syrovosti, opravdovosti a menší porci patetických a stokrát omletých žvástů o životě v souladu a rovnováze s přírodou. K postavě Normana Winthera: Skvělý chlap a sympaťák každým coulem, který se role sebe sama zhostil dobře a jeho schopnost přežití v divočině mu (i jeho ženě) věřím i mimo kameru. Jen by mi přišlo jaksi přirozenější a optimističtější, kdyby radši on a jeho mladá žena vyráběli jednoho mestice za druhým namísto toho, aby se neustále nezdravě věnovali jen smečce uštěkaných čoklů, kteří jsou sice jistě skvělí pomocníci, ale ne potomstvo. Tenhle model mi neblaze připomněl podobné neblahé modely z mého okolí a z naší současnosti vůbec. (10.07.2015)

Romantický film (rozumej romantiku medzi človekom a prírodou) kdesi v končinách Aljašky, ktorý rozpráva komorný príbeh, vlastne ani nie príbeh, skôr každodenný život trapera - lovca so saňami ťahaných psami. Život to nie je z nášho pohľadu jednoduchý a pohodlný, práve naopak, napriek tomu však neskutočne krásny a cieľavedomý, prinášajúci pokoru voči prírode. Spracovanie, musím sa priznať, mi pripadalo až príliš dokumentaristicky. Nevravím, pre niekoho to určite má svoje čaro, ja by som však radšej čakal filmovejší záber. Mám rád oba typy filmov, dokopy podľa mňa ale veľmi nejdú. Filmová hudba bola ale krásna. Hodnotenie: 70% (04.02.2014)

Ak vám príde momentálne počasie málo mrazivé, odporúčam tento mix dobrodružno-dokumentárneho snímku, ktorý vám v určitých momentoch pripraví také chvíle, že ani keby sa obaríte vodou z kanvice, či spíte v solarku, teplejšie vám určite nebude. Veľmi mrazivý snímok, ktorý si vás získa svojim jednoduchým spôsobom prezentácie nepísaných pravidiel prírody, ktorá je vo všetkých kútoch sveta napriek svojej špecifickej kráse - nesmierne krutá. (27.12.2016)

Nádherný dokumentárně hraný film o traperovi žijícím na okraji spíše civilizace než přírody, o jeho strastech, radostech, zkušenostech a o jeho věrných psech. Život, který žije nám v dnešní době může připadat neuvěřitelný, avšak jemu nic nechybí a snímek to dokonale vykresluje. Krásná příroda i hudba. "Vlci nesnášejí psy. Na lidi neútočí, jak se o tom píše v knihách." - Věta, ze které vše čiší. 90% = 5/5 (25.08.2010)