Nastala chyba při přehrávání videa.
  • pan Hnědý
    ***

    Film Gejša je zvláštní s velmi silným příběhem – o lásce, závisti, moci, smutku a s velmi ponurým zpracováním. Ve výsledku na mě působil velmi zvláštním dojmem. Po okamžitým shlédnutí ve mně zanechal sklíčenost a smutek a teprve postupem času se pomalu začínají vytrácet vzpomínky na temnější stránku filmu a do popředí se dostává to hezké, co film nabízí. Film působí také velmi tajemně, díky tradicím a symbolům, kterým laik nemůže zcela rozumět (všechny zvláštní rituály a pravidla, japonské výrazy, které popisují život gejš). Slavnou knihu Arthura Goldena Memoirs of Geisha jsem nečetl, ale postačila mi filmová adaptace Roba Marshalla.(20.11.2011)

  • Marius
    *****

    Rob Marshall je neuveriteľný packal. Zverili mu jeden z najočakávanejších projektov a mal k dispozícii hereckú elitu Ázie, príťažlivý námet a peniaze Stevena Spielberga. A čo nám ponúkol ? Dejovo roztečenú povrchnú fresku o konci jednej éry Japonska. Pritom námet si priam žiadal, aby Sayurin život pitval do najmenších podrobností, ukázal nám rozpor medzi obalom a vnútrom ženy odsúdenej byť high class spoločníčkou, avšak túžiacou patriť tomu koho miluje. Lenže položme si otázku, bolo by to stráviteľné pre masy nedotknuté japonskou kultúrou a nerozumejúce jej podobne ako americkí vojaci vo filme? Asi nie. Toľko kritizovaná angličtina podľa môjho názoru vadí len v prvých minútach filmu, divák si rýchlo zvykne a ku koncu to už ani nevníma. Dôvodom angličtiny je pravdepodobne to, že najmä lenivé zámorie by nechodilo na film v ktorom po sebe štekajú japončinou Číňaňky, ako aj to, že Číňania sa japonsky učia veľmi ťažko, keďže tieto reči majú spoločné len základné znaky. Čo v mojich očiach film povznieslo na absolútne hodnotenie je formálna stránka a herci. Krehká krása a prejav Zhang Ziyi, pyšná a „animálna“ krása Gong Li a nádherne unavená krása a umiernený a pokorný výkon Michelle Yeoh (ktorý tak obdivujem od Tigra a Draka) ma spolu s Oscarom ocenenou kamerou, výpravou a kostýmami, ako aj WIlliamsovou hudbou prevalcovali tak, že nemôžem vyniesť iný verdikt. Keby to zobral do ruky Edward Zwick, alebo keby svoje dvorné herečky komandoval Wong Kar-wai mohlo tu byť niečo, čomu hovorím film mimo kategórie. Lenže Rob Marshall je neuveriteľný packal, ktorý natočil „len“ film za 10/10(4.5.2006)

  • Lavran
    ***

    Až doposud jsem si neuměl představit, jak mohou nějakému filmu ublížit čínské herečky a angličtina s přízvukem...(6.7.2008)

  • Hitman_47
    *****

    Nádhera...nedokážu to ani přesně popsat slovy, kdo by kdy řekl, že se člověku jako jsem já bude líbit zrovna takový film, to asi proto, že jsem posedlý japonskou kulturou. Filmu se nedá nic vytknout, má perfektní kameru, hudbu, příběh a hlavní představitelky (hlavně malá a velká Sayuri :). Po konci jsem měl takový příjemný pocit ... asi jsem přesycen sentimentem nebo něčím podobným, ale ta atmosféra mě prostě úplně pohltila.(12.3.2006)

  • Djkoma
    ***

    Au. Au. Au. Tady Rob Marshall trochu narazil. Po Chicagu všemi opěvovaný režisér, který dostal do rukou látku o jedné dívce co potká svého vytouženého prince na bílém koni (tentokrát je to Předseda) a zamiluje se na věky věků. Je to jako malá pohádka ze světa Japonských žen, které jsou zrozeny pro pobavení mužů a předvádění svých uměleckých kvalit. Rob Marshall od prvního záběru na nádraží, kde rodiče předají a vlastně i prodají své dvě dcery do života Gejši, začíná svou vizi velkého eposu, který bude plný krásných obrazů a uměleckých dekorací. Film je to pro oko opravdu chvílemi nádherný, ale většinu času jen průměrný. To co se dalo vytěžit z oslavy na zámečku Generála a jeho nádherně rozkvetlých (myslím) třešní by Robovi mohl takový Yimou Zhnag opravdu vyprávět hodiny i hodiny. Krása hlavní hrdinky je dost zvláštní. Nejsem zrovna vysazený na hubené Japonky s obličeji nepřirozeně bledými a prodávajícími se za největší cenu. Ani tanec, který hlavní hrdinka předvede pro mě není prakticky ničím nádherným a to je bohužel škoda. Tento film je hodně o přijmutí toho co vidíme, ale mě nedokázala snaha o podmanivý tanec přehlušit, že ten tanec není pro lidi jako jsem já. Ona ho tančí pro Japonce, kteří v tom vidí umění a ne pro mě, který obdivuje jak ji nasvítili osvětlovači. Trochu méně snahy o exotiku a více kompromisů by tento snímek určitě vyšvihly na 4*.(7.6.2006)

  • - Pietro Scalia získal ocenění Silver Ribbon od Italského národního syndikátu novinářů za nejlepší editaci. (Terva)

  • - Štáb si z udělování Oscarů odnesl 3 sošky - za kameru, kostýmy a výpravu. Kromě toho nepřeměnil tři nominace, např. John Williams za hudbu. Ten naopak uspěl na Zlatých globech. (imro)

  • - Dion Beebe získal cenu v kategorii vynikající úspěch v kinematografii od Americké společnostI kameramanů ASC. (Terva)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace